Husovice

část města Brna From Wikipedia, the free encyclopedia

Husovicemap
Remove ads

Husovice (německy Hussowitz) jsou městská čtvrť na severu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 1,32 km². Původně samostatné město bylo k Brnu připojeno v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-sever. Žije zde přibližně 6600 obyvatel.

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...

Zástavba Husovic se rozkládá na pravém (západním) břehu Svitavy.

Remove ads

Charakter čtvrti

Thumb
Husovický kostel Nejsvětějšího srdce Páně

Husovice, jež mají převážně městský charakter, se skládají z více částí. Jednak je to nízko položená a až na výjimky rovinatá jižní část s velice hustou pravidelnou městskou zástavbou, v níž se nachází zdejší kostel Nejsvětějšího srdce Páně, trolejbusová vozovna Dopravního podniku města Brna a v Dukelské ulici secesní budova zdejší sokolovny, jakož i řada menších obchodů. Tato část je na severu ohraničena Provazníkovou ulicí, kde sousedí jednak se západněji položenou oblastí mezi Provazníkovou a Kohoutovou ulicí, v níž se nachází několik panelových domů, pak také s východněji položenou oblastí s řidší nepravidelnou zástavbou původní vesnice, s níž na severozápadě sousedí výše položená rodinná zástavba ulic Klidná, Míčkova, Lozíbky, Nouzová a Slezákova. Severně od této části se nachází někdejší dělnická kolonie „Písečník“. Nejsevernější část dnešních Husovic představují několikapatrové činžovní domy s plochými střechami na východní straně Soběšické ulice.

Remove ads

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Hus totožného s obecným hus - "husa". Jméno zprvu znělo Husici (v nejstarším dokladu z roku 1264 zapsáno Husicz), původně šlo o pojmenování obyvatel vsi a znamenalo "Husovi lidé". V písemných dokladech po roce 1264 je už vždy zakončení -ovice (zřejmě bylo převzato od jmen sousedních vsí Cacovice, Zábrdovice).[3]

Historie čtvrti

Husovice, vzniklé ve 13. století (první písemná zmínka je k roku 1264[4]), byly dlouho malou vesnicí. Původně se jednalo o zeměpanskou ves, jejíž pozemky se brzy začaly dostávat do vlastnictví brněnských měšťanů, šlechty a církve. Ve 13. století získává husovické desátky a některé pozemky zábrdovický premonstrátský klášter. Pravděpodobně již tehdy zde existoval mlýn a aspoň dva dvory. Husovice těžce utrpěly v letech 14191434 během husitských, a v letech 14681478 během česko-uherských válek. Začátkem 17. století měly Husovice pouze 18 osedlých. Husovice utrpěly velké škody i během obléhání Brna Švédy v letech 1643 a 1645. Do 70. let 17. století však byly tyto škody odstraněny. Před první polovinou 18. století se v souvislosti s rozvojem místního průmyslu počet domů více než zdvojnásobil. Roku 1834 Husovice vyhořely a byly nově vystavěny. Kolem poloviny 19. století pak začal rychlý růst vesnice, který vedl k rozšiřování zdejší zástavby podél všech existujících cest. V čele husovické obecní správy stál do zrušení poddanství purkmistr, rychtář a dva konšelé. V roce 1912 byly Husovice povýšeny na město[4] a v roce 1919 připojeny k Brnu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
2 259 3 541 6 958 8 764 11 012 10 977 14 712 17 473 17 320 9 261 7 153 5 532 5 473 6 638 6 915

Památky

Kromě zmíněného kostela Nejsvětějšího srdce Páně byly kulturní památkou vyhlášeny tyto stavby: divadlo Svatoboj na Cacovické ulici, měšťanský dům čp. 346 na náměstí Republiky a silniční most přes Svitavu. Architektonicky zajímavá je i malobytová kolonie,[4] tj. soubor čtyř domů v ulicích Vranovská, Trávníčkova, Jana Svobody a Zubatého z let 1925–1927 podle projektu Josefa Poláška.

Náboženství

V Husovicích působí římskokatolická farnost ustanovená 1. ledna 1911 a sbor Českobratrské církve evangelické, který má svoji modlitebnu v Netušilově ulici. Na Hálkově ulici stojí Sál Království Svědků Jehovových, na Vranovské ulici působí pravoslavný monastýr svaté kněžny české Ludmily. V malém domku na Gargulákově 5 měl svoji modlitebnu dnes již zaniklý baptistický sbor,[7] v letech 19842015 prostor využívala husovická náboženská obec Církve československé husitské. V letech 20182019 Církev československá husitská dům rekonstruovala na Centrum Farský se sociálními byty.[8]

Remove ads

Osobnosti

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads