Ida Marie z Lichtenštejna

Ida Marie z Lichtenštejna (německy Ida Maria von und zu Liechtenstein; 17. září 1839 zámek Lednice – 4. srpna 1921 Libějovice) byla česko-rakouská šlechtična, princezna z Lichtenštejna, provdaná kněžna ze Schwarzenbergu.

Ida Marie z Lichtenštejna
Narození	17. září 1839 Lednice
Úmrtí	4. srpna 1921 (ve věku 81 let) Libějovice
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka v Domaníně
Povolání	aristokratka
Choť	Adolf Josef ze Schwarzenbergu (od 1857)[1]
Děti	Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu Alois ze Schwarzenbergu Karel Vavřinec ze Schwarzenbergu Františka de Paula ze Schwarzenbergu Tereza Marie ze Schwarzenbergu Jiří ze Schwarzenbergu … více na Wikidatech
Rodiče	Alois II. z Lichtenštejna a Františka Kinská z Vchynic a Tetova
Rod	Lichtenštejnové
Příbuzní	Henrieta Marie z Lichtenštejna, František I. z Lichtenštejna, Tereza Marie z Lichtenštejna, Anna Marie z Lichtenštejna, Žofie Marie z Lichtenštejna, Jan II. z Lichtenštejna, Marie Františka z Lichtenštejna, Karolína Marie z Lichtenštejna a Františka Xaverie z Lichtenštejna (sourozenci) Adolf ze Schwarzenbergu, Edmund ze Schwarzenbergu, Karel Felix ze Schwarzenbergu, Josefina ze Schwarzenbergu, Marie Benedikta ze Schwarzenbergu, Anna ze Schwarzenbergu a Tereza ze Schwarzenbergu (vnoučata)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Ida Marie, celým jménem jako Ida Maria Lamberta Theresa Francis de Paula von und zu Liechtenstein se narodila 17. září 1839 v lednickém zámku. Byla pátým dítětem a pátou dcerou panujícího knížete Aloise II. z Lichtenštejna a jeho manželky Františky hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova. Měla starší sestry Marii, Karolínu, Sofii a Aloisii. Následujícího roku se narodil mladší bratr Jan (II.), budoucí panující kníže, a později ještě čtyři mladší sestry a bratr František, taktéž pozdější panující kníže.

Manželství a rodina

Adolf Josef ze Schwarzenbergu, 1862

V 17 letech se Ida Marie provdala za 25letého prince Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu. Svatba, kterou celebroval pražský arcibiskup kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu, ženichův strýc, se konala 4. června 1857 v kapli Lichtenštejnského paláce ve Vídni.

Jejich manželské soužití se ukázalo být šťastným a s dlouhým trváním. Adolf Josef byl znám svou dobrotivou povahou a smyslem pro humor, a proto byl velmi oblíbený. Pár se usadil na schwarzenberském zámku v Libějovicích. ^[2]

Pár měl devět dětí:

• Eleonora (1858–1938) - manželka hraběte Jindřicha z Lambergu;
• Jan II. (1860–1938) – 9. kníže ze Schwarzenbergu, ženatý s hraběnkou Terezií z Trautmansdorfu-Weinsbergu, měli osm dětí;
• Františka de Paula (1861–1951) – manželka hraběte Mikuláše Esterházyho z Galanty, měla pět dětí;
• Alois (1863–1937) – nebyl ženatý, bez potomků;
• Marie Aloisie (1865–1943) – řeholním jménem Benedikta jeptiška a abatyše kláštera sv. Gabriela v Praze;
• Felix (1867–1946), c. k. generálmajor – ženatý s princeznou Annou z Lowenstein-Wertheim-Rochefortu, měl pět dětí;
• Jiří (1870–1952) – podplukovník, nebyl ženatý, bez potomků;
• Karel (1871–1902) – diplomat, nebyl ženatý, bez potomků;
• Terezie (1873–1946) – neprovdaná, bez potomků.

Rodina trávila většinu roku v Čechách, kde Adolf Josef vlastnil rodová panství. V roce 1858 byla Ida Marie jmenována dámou Řádu hvězdového kříže, později se stala c. k. palácovou dámou a po vraždě císařovny Alžběty jako jedna z prvních obdržela velkokříž nově založeného Alžbětina řádu (1898).^[3] Podílela se na činnosti různých charitativních a sociálních organizací. ^[2] Mimo jiné byla členkou Výboru pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze a angažovala se také v několika spolcích ve Vídni.^[4]

V roce 1888 se její manžel stal 8. knížetem ze Schwarzenbergu. ^[5]

V roce 1907 oslavil pár zlatou svatbu na zámku Hluboká nad Vltavou. Slavnosti byly předem promyšlené a jejich přípravě byla věnována zvláštní pozornost. Událost, které bylo přítomno asi 100 hostů, byla uvedena v novinách a časopisech. ^[2]

Adolf Josef zemřel 5. října 1914. Ida ho přežila sedm let. Zemřela 4. srpna 1921 na zámku v Libějovicích.

Kněžna Ida ze Schwarzenbergu byla díky sňatkům svých sester blízce spřízněna s několika významnými osobnostmi veřejného života habsburské monarchie. Jejími švagry byli například diplomat hrabě Ferdinand z Trauttmansdorffu, místopředseda Panské sněmovny kníže Alexandr z Schönburg-Hartensteinu nebo zemský maršálek Českého království kníže Jiří Kristián z Lobkowicz.