Nejvyšší maršálek

Tento článek pojednává o nejvyšším zemském maršálkovi. Možná hledáte: nejvyšší dvorský maršálek.

Nejvyšší zemský maršálek (německy Oberstlandmarschall), také označovaný jako nejvyšší královský či český maršálek, též nejvyšší maršálek Království českého, byl třetím nejvýznamnějším českým zemským stavovským úředníkem. Stál v čele českého zemského sněmu. Původně byl úřad společný pro Čechy i Moravu, po roce 1625 však svou působnost omezil pouze na Čechy. Úřad existoval od 13. století až do roku 1913.^[1]

Nejvyšší zemský maršálek Království českého
Oberstlandmarschall Königreichs Böhmen
Znak Českého království
Úřadující 1913 od 1907
Členský stát	České království České království
Sídlo	Praha
Jmenuje	český král
Funkční období	5 let
První ve funkci	Jiří
Vytvoření	1146
Poslední ve funkci	Ferdinand Jiří z Lobkowicz
Zánik	1913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úřad mnohdy s odlišnými pravomocemi existoval i v jiných zemích.

České království

Nejvyšší maršálek na českém zemském sněmu v roce 1564, v rukou drží svatováclavský meč

Původně byl nejvyšší maršálek dvorským úředníkem, postupně se však jeho úřad stal funkcí stavovskou. V jeho kompetenci bylo rozhodování čestných záležitostí panského stavu včetně soudnictví o čest. Od počátku 14. století se úřad dědil v rodině pánů z Lipé, kteří o něj přišli až v souvislosti s pobělohorskými konfiskacemi.^[1]

V době předbělohorské byl nejvyšší maršálek třetím nejvýznamnějším úředníkem Království českého, v Markrabství moravském byl po hejtmanovi druhým nejvýznamnějším. Roku 1625 byla jeho působnost omezena pouze na Čechy, ale Obnoveným zřízením zemským mu bylo potvrzeno jeho postavení třetího úředníka v království. Úřad pak byl obsazován rodem Berků z Dubé a po jejich vymření byl obsazován volně pouze na dobu pěti let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Po josefínských reformách se z úřadu stal pouhý čestný titul. Oficiálně nejvyšší maršálek zůstal v čele českého zemského sněmu, který sice svolával panovník, ale maršálek jej zahajoval, řídil a uzavíral. Z titulu své funkce předsedal i českému zemskému výboru.^[1]

Poslední nejvyšší český maršálek Ferdinand Jiří z Lobkowicz skončil v úřadu roku 1913, kdy byl anenskými patenty dočasně rozpuštěn zemský sněm (jehož byl maršálek předsedou). Do zániku monarchie roku 1918 pak už sněm nebyl obnoven a staré úřady byly nahrazeny republikánskými.

Během obřadu korunovace českých králů nosil svatováclavský meč.^[2]

Seznam nejvyšších maršálků Českého království

• 1146–1148 Jiří
• 1159 Chotěbor († 12. 11. 1159)
• 1160–1165 Vojslav
• před 1167 Soběslavec
• 1171 Dlugomil
• 1175–1177 Heřman
• 1177 Dluhomil
• 1180 Protiva
• 1185–1187 Jindřich
• 1216–1222 Jindřich I. z Hradce (kolem 1160 – 1237)^[3]
• 1222 Častolov ze Žitavy (před 1200 – asi 1253)
• 1224 Diviš
• 1228 Držislav
• 1253–1277 Zdislav
• 1255–1262 (3. nebo 4. 6.) Vok I. z Rožmberka († 3. 6.^[4][5] nebo 4. 6.^[zdroj?] 1262 Štýrský Hradec)
• 1263–1267 Jindřich z Lichtenburka (Hynek z Lichtenburka) († 1296)
• 1267–1275 Purkart z Janovic († po 1289)
• 1277–1279 Bavor II. ze Strakonic^[6]
• 1288 Vítek z Hluboké
• 1289 Albrecht ze Žeberka
• 1293 Mikuláš I. Opavský^[6] (kolem 1255 – červenec 1318 Brno)
• 1305–1307 Dobeš z Bechyně († 1307)
• 1308–1317 Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – poprvé
• 1317 Konrád z Buchsessu
• 1318 Vilém Zajíc z Valdeka († 1319)
• 1319–1329 (26. 8.) Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – podruhé
• 1330–1336 Jindřich z Lipé († 1336)
• 1340^[7]–1347 Bertold z Lipé († 1347)
• 1347–1348 Jindřich III. z Lipé
• 1349–1363 Čeněk z Lipé († 1363)
• 1371 Jindřich III. z Lipé
• 1376–1385 Hynek z Lipé
• 1389–1397^[8] Jindřich III. z Lipé na Templštejně
• 1414–1415 Hanuš z Lipé († 1415)
• 1417–1424^[9] Jindřich IV. z Lipé na Templštejně
• 1436–1449 Bertold z Lipé na Moravském Krumlově
• 1452–1473 Jindřich z Lipé na Moravském Krumlově
• 1475–1483 Bertold z Lipé († 1483)
• 1483–1490 Vilém II. z Pernštejna na Helfštýně (1435 – 8. 4. 1521 Pardubice)^[10]
• 1500–1506 Bertold z Lipé
• 1508–1513 Jindřich z Lipé na Moravském Krumlově^[11]
• 1516^[12]–1541 Jan z Lipé na Moravském Krumlově († 1541)
• 1541–1562 Bertold z Lipé na Moravském Krumlově
• 1562–1589 Čeněk z Lipé na Hodoníně († 1589)
• 1589–1598 (23. 1.) Jan z Lipé († 23. 1. 1589)
• 1610–1620 Pertold Bohubud z Lipé († 1643)
• 1620–1626 nebo 1625 (?) Lev Burian Berka z Dubé (cca 1586/1590 – 26. března 1626)
• 1626–1644 Matyáš Ferdinand Berka z Dubé (1620/1621 – 20. 8. 1644 Jihlava)
• 1645 (10. 6.) – 1684 (2. 11.) Adam Matyáš z Trauttmansdorffu (1617 – 2. 11. 1684 Horšovský Týn)
• 1685 (24. 3.) – 1689 Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu († 1689)
• 1689 (30. 4.) – 1700 Heřman Jakub Czernin z Chudenic (25. 7. 1659 Vídeň – 8. 8. 1710 Praha)
• 1701 (10. 6.) – 1706 (24. 4.) František Antonín Berka z Dubé († 24. 4. 1706 Vídeň), v letech 1678–1704 působil jako vyslanec v zahraničí, naposledy v Benátkách^[13]
• 1706–1708 Antonín Jan z Nostic-Rienecku (1652 – 30. 10. 1736)
• 1708 (24. 7.) – 1719 (25. 7.) Jan Václav z Gallasu († 25. 7. 1719)
• 1720 (20. 2.) – 1731 Jan Josef z Valdštejna (26. 6. 1684 – 22. 4. 1731)
• 1733 (17. 10.) – 1740 Štěpán Vilém Kinský (26. 12 1679 – 12. 3. 1749)^[14]
• 1741 (5. 3.) – 1746 František Jindřich I. Šlik (28. 2. 1696 – 9. 1. 1766)
• 1747–1749 (1757?) František Leopold Buquoy (29. 11. 1703 Vídeň – 10. 10. 1767 Praha)
• 1759–1760 Václav Kazimír Netolický z Eisenberka (4. 3. 1700 Přehořov – 15. 3. 1760 Praha)
• 1760–1767 Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780)
• 1768–1789 (19. 9.) František Adam ze Šternberka (20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice)
• 1791–1803 (28. 1.) August Antonín Josef z Lobkowicz (21. 9. 1729 Praha – 28. 1. 1803 Praha)
• 1803 (5. 5. ) – 1812 (20. 1.) Vojtěch Václav z Klebelsbergu (3. 11. 1738 Libořice – 20. 1. 1812 Praha)
• 1812 (23. 4.) – 1830 (16. 2.) Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (2. 9. 1764 Prčice – 17. 2. 1830 Praha)
• 1830 (5. 6.) – 1830 (27. 8.) František Josef z Vrtby († 27. 8. 1830)
• 1831 (17. 3.) – ? Kristián Kryštof Clam-Gallas (3. 9. 1771 – 21. 8. 1838), úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836^[15]
•  ?
• (určitě 1840 a 1847) Prokop Hartmann z Klarštejna (11. 8. 1787 – 21. 12. 1868 Praha)
•  ?
• 1861–1863 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – poprvé
• 1863–1866 Karl Rothkirch-Panthen (2. 12. 1807 Falkenau – 31. 3. 1870 Praha)
• 1866–1867 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – podruhé
• 1867 Edmund Hartig (2. 11. 1812 Vídeň – 30. 3. 1883 San Remo)
• 1867–1870 Adolf z Auerspergu (21. 7. 1821 Vlašim – 5. 1. 1885 zámek Goldegg)
• 1870–1871 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – potřetí
• 1871–1872 Jiří Kristián z Lobkowicz (14. 5. 1835 Vídeň – 21. 12. 1908 Praha) – poprvé
• 1872–1883 Karel Vilém z Auerspergu (1. 5. 1814 Praha – 4. 1. 1890 Praha)
• 1883–1907 Jiří Kristián z Lobkowicz (14. 5. 1835 Vídeň – 21. 12. 1908 Praha) – podruhé
• 1907–1913 Ferdinand Jiří z Lobkowicz (26. 6. 1850 Dolní Beřkovice – 22. 4. 1926 Milán)

Rakousko

Seznam zemských maršálků rakouských zemských stavů (Landmarschälle der Österreichischen Landstände):^[16]

• 1282–1306 Heřman z Landenbergu (od roku 1300 Heřman z Landenberg-Greifensee; 1256–1306)
• 1306–1326 Dietrich z Pillichsdorfu († 1326)
• 1330–1354 Oldřich z Pfannbergu (asi 1287–1354)
• 1358–1360 Heřman II. z Landenberg-Greifensee (asi 1300–1361)
• 1360–1367 Leuthold II. ze Stadecku (Statteggu) († 1367)
• 1367–1368 Fridrich z Wallsee († 1368)
• 1368–1375 Heidenreich z Maissau († 1381), poprvé
• 1375–1377 Bernhard z Maissau
• 1378–1380 Heidenreich z Maissau († 1381), podruhé
• 1384–1397 Rudolf z Wallsee († 1397)
• 1397–1402 Oldřich z Dachsbergu († 1402)
• 1403–1405 Fridrich z Wallsee
• 1406–1406 Jan z Maidburg-Hardeggu
• 1407–1407 Otto z Maissau († 1440)
• 1409–1413 Hartneid z Pottendorfu (asi 1389–1426)
• 1417–1422 Pilgrim z Puchheimu
• 1424–1424 Jan ze Schaunbergu (1396–1453), poprvé
• 1425–1425 Hans z Windenu (asi 1369–1431)
• 1427–1433 Hans z Ebersdorfu († 1444)
• 1437–1439 Jan ze Schaunbergu (1396–1453), podruhé
• 1441–1446 Rüdiger ze Starhembergu
• 1447–1454 Bernhard ze Schaunbergu (1421–1473)

Dolní Rakousy

Seznam zemských maršálků dolnorakouských zemských stavů (Landmarschälle der Niederösterreichischen Landstände):^[16]

• 1454–1459 Bernhard ze Schaunbergu
• 1460–1464 Jörg z Kuenringu
• 1466–1472 Jörg z Pottendorfu († 1486)
• 1475–1483 Michael z Maidburg-Hardeggu († 1483)
• 1487–1501 Kryštof III. z Liechtensteinu na Mikulově († 1506)
• 1502–1509 Beneš z Ebersdorfu
• 1509–1514 Vilém z Puchheimu († 1542), poprvé
• 1515–1522 Kašpar z Volkensdorfu († 1525)
• 1522–1527 Kryštof z Puchheimu († 1554)
• 1527–1531 Jiří z Puchheimu († 1531)
• 1532–1533 Wolfgang z Rogendorfu (1483–1540)
• 1533–1541 Vilém z Puchheimu († 1542), podruhé
• 1542–1544 Kryštof z Eyczingu
• 1545–1558 Ondřej z Puchheimu (1510–1558)
• 1559–1563 Jáchym z Schönkirchenu
• 1566–1590 Hans Vilém Rogendorfu (1531–1590)
• 1590–1592 Ludvík z Schönkirchenu
• 1592–1606 Zikmund z Lamberg-Ortenegg-Ottensteinu (1536–1616)
• 1606–1620 Jiří Bernhard z Urschenbecku (1551–1620)
• 1620–1626 Seifried Kryštof Breuner, sv. pán ze Stübingu, Fladnitz a Rabensteinu
• 1626–1632 Hans Baltazar z Hoyose (starší)
• 1632–1637 Zikmund Adam z Abenspergu a Traun-Meissau (1573–1637)
• 1637–1642 Jan František z Trautsonu, hrabě z Falkensteinu
• 1642–1651 Jiří Achaz z Losensteinu (1597–1653)
• 1651–1668 Arnošt z Abenspergu a Traun-Meissau (1608–1668)
• 1668–1678 Ferdinand Maxmilián ze Sprinzensteinu (1625–1679)
• 1679–1681 Hans Baltazar (mladší) z Hoyose (1626–1681)
• 1681–1690 František Maxmilián z Mollartu
• 1690–1715 Otto Ehrenreich z Abenspergu a Traun-Meissau (1644–1715)
• 1715–1742 Alois Tomáš Raimund z Harrach-Rohrau-Thannhausenu (1669–1742)
• 1742–1744 Ferdinand Leopold z Herbersteinu (1695–1744)
• 1744–1745 Bedřich August Gervasius z Harrach-Rohrau-Thannhausenu (1696–1779)
• 1745–1750 Ferdinand Bonaventura II. Antonín z Harrach-Rohrau a Thannhausenu (1708–1778)
• 1750–1753 Karel Ferdinand z Königsegg-Rothenfels-Erpse (1696–1759)
• 1753–1775 Jan Vilém z Trautsonu a Falkensteinu (1700–1775)
• 1775–1790 Jan Antonín z Pergenu
• 1790–1791 Leopold Kryštof z Schallenbergu (1712–1800)
• 1791–1797 Jan František Antonín z Khevenhüller-Metsche (1737–1797)
• 1798–1802 Ludvík z Cavriani, sv. pán z Unter-Waltersdorfu (1739–1815)
• 1802–1802 Karel ze Zinzendorf-Pottendorfu (1739–1813)
• 1803–1805 František Josef ze Saurau
• 1807 Jáchym Egon z Fürstenberg-Weitry (1749–1828)
• 1808–1809 Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1757–1809)
• 1809–1811 neobsazen
• 1811–1825 Josef Karel z Dietrichsteinu (19. 10. 1763 Vídeň – 17. 9. 1825 Vídeň)
• 1825–1846 Petr z Goëss (1774–1846)
• 1846–1848 Albert z Montecuccoli-Laderchi (1802–1852)