Ildar Dadin

Ildar Dadin (14. dubna 1982, Železnodorožnyj, Moskevská oblast, Sovětský svaz – 5. října 2024 Charkovská oblast, Ukrajina)^[1] byl ruský obhájce lidských práv a opoziční aktivista. Byl prvním Rusem, který byl uvězněn podle nového zákona za opakované protesty proti Kremlu na 2,5 roku.^[2] Organizace Amnesty International ho považovala za vězně svědomí a požadovala jeho propuštění.^[3] Na konci února roku 2017 byl na základě rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu, rušícího verdikt soudu nižší instance, propuštěn na svobodu.^[4]

Ildar Ildusovič Dadin
Ildar Ildusovič Dadin (23. července 2017)
Narození	14. dubna 1982 Železnodorožnyj
Úmrtí	5. října 2024 (ve věku 42 let) Vovčansk
Národnost	Tataři
Povolání	politický aktivista a voják
Ocenění	Cena Borise Němcova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od června 2023 se na straně Ukrajiny zapojil do rusko-ukrajinské války.

Život

Dadin byl 7. prosince 2015 odsouzen ke třem letům vězení za „opakované porušování zákona o veřejných shromážděních“. Stal se tak prvním, kdo byl odsouzen podle nové úpravy trestního zákoníku z července 2014. Podle něj ten, kdo poruší zákon o veřejných shromážděních a je za to trestán víc než dvakrát za 180 dní, může být odsouzen k odnětí svobody. Dne 31. března 2016 byl Dadinův trest po odvolání snížen na 2,5 roku.^[3] K listopadu 2016 byl internován v trestanecké kolonii ve městě Segeža na severozápadě Ruska.^[5]

V říjnu 2016 si v dopise své manželce Anastasiji Zotovové stěžoval na „surové a systematické týrání^[6]“. Uvedl, že byl denně bit, opakovaně kopán asi deseti lidmi, topen v záchodové míse, za ruce spoutané za zády zavěšen od stropu.^[5] Užití hrubé síly potvrdil ruský kárný úřad. „Dadin neurvale odmítl opustit svou celu, zaujmout inspekční polohu a začal chytat dozorce za uniformy, v důsledku čehož proti němu bylo užito síly a zvláštních opatření,“ citoval z prohlášení list Novaja gazeta.^[5]

V únoru 2017 Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad Dadinem a rozhodl, že se žádného kriminálního činu nedopustil. V civilním řízení obvodní soud (Железнодорожный суд Московской области) nařídil Ministerstvu financí Ruské federace vyplatit Dadinovi finanční kompenzaci ve výši 2,2 milionu rublů (ekvivalent 550 tisíc Kč).^[7]

V březnu 2022 Dadin odešel do Polska, aby získal potřebné dokumenty pro službu v dobrovolnickém oddílu na Ukrajině. V červnu 2023 se stal příslušníkem dobrovolnické jednotky Prapor Sibiř, která po boku Ukrajinců bojuje za osvobození své země od putinovského režimu. Zvolil si přezdívku „Gándhí“ a uvedl, že by raději bral ruské vojáky do zajetí, než je zabíjel.^[8]

Zahynul v Charkovské oblasti v říjnu 2024 ve věku 42 let.^[9][10]