Impala

Impala (Aepyceros melampus - z řeckého αιπος, aipos = vysoký a κερος, ceros = roh + melas = černá a pous = noha) je středně velká africká antilopa. Jde o jediný druh podčeledi Aepycerotinae a rodu Aepyceros.

Impala
Samec impaly
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď	turovití (Bovidae)
Podčeleď	impaly (Aepycerotinae) Gray, 1872
Rod	impala (Aepyceros) Sundevall, 1847
Binomické jméno
Aepyceros melampus Lichtenstein, 1812
Mapka s rozšířením Mapka s rozšířením      A. m. melampus      A. m. petersi
Poddruhy
A. m. petersi A. m. melampus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Samci impaly váží 45 až 80 kg a jejich výška v kohoutku bývá 80 až 95 cm. Samice je většinou menší a váží 40 až 60 kg. Rohy jsou černé, až 90 cm dlouhé a lyrovitě stočené. Vyskytují se pouze u samců. Hlava je celkově malá, oči poměrně velké a uši úzké a zašpičatělé. Zbarvení impal je převážně rudohnědé, na bocích světle hnědé a na břiše světlé. Na hlavě se od nosu k čelu a mezi ušima táhne černý pruh. Pro impaly jsou charakteristické i 2 černé pruhy na hýždích a černá skvrna na spěnkách. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak neliší.

Rozšíření

Vyskytuje se v savanách na území Keni, Tanzanie, Svazijska, Mosambiku, Namibie, Botswany, Zambie, Zimbabwe, jižní Angoly, severozápadní Jihoafrické republiky a Ugandy. Populace druhu je přitom odhadována na 2 miliony jedinců.^[2]

Způsob života

Skákající impala

Impaly jsou přizpůsobivé, vždy se však zdržují nedaleko vodních ploch. Živí se převážně travinami a listy stromů. Samice s mláďaty tvoří během období dešťů stáda čítající až 200 kusů. Dospělí samci si obhajují teritoria a stáda samic, která na jejich území vstoupí, začnou bránit od ostatních dospělých samců. Každé ze samic se přitom v případě potřeby snaží samec zabránit v tom, aby jeho teritorium opustila. Mladí samci jsou ze stád vyhnáni a shlukují se proto do menších mládeneckých skupin.

Březost trvá zpravidla 7 měsíců, samice rodí většinou 1 mládě. Rodící samice opouští stádo a po porodu vytváří s jinými kojícími samicemi menší skupinky. V jedné z nich přitom může být až 20 mláďat, která často nechávají ve skrytu keřů i zcela osamocená, častěji však s dozorem. Mláďata kojí po dobu 4 až 6 měsíců a ke stádu se s nimi opět připojují, až když jsou dostatečně odrostlá. V období sucha samci impal svá teritoria opouštějí a tvoří společně s jinými skupinami velká smíšená stáda. Impaly se poměrně často projevují hlasitým frkáním. Na vyrušení reagují rychlým útěkem, doprovázeným až 10 m dlouhými a 3 m vysokými skoky,^[3] při kterém mohou dosáhnout rychlosti až 90 km/h^[4] (podle jiných údajů 80 km/h při běhu na vzdálenost 1500 m^[5]). Hlavní hrozbu pro ně představují levharti, gepardi, lvi a psi hyenovití.^[6]

Dožívá se 12-15 let.^[6]

Poddruhy

Počet poddruhů není ustálen (některé zdroje uvádějí až 6),^[7] na základě výsledků mitochondriální DNA analýzy však bývají v současné době uznávány obvykle 2:^[8]

• Impala černočelá (Aepyceros melampus petersi)
• Impala jihoafrická (Aepyceros melampus melampus)