Iosif Berman
rumunský fotograf a žurnalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Iosif Berman (17. ledna 1892 Burdujeni, Rumunsko - 17. září 1941) byl rumunský fotograf a žurnalista mezi válkami.
Remove ads
Mládí
Narodil se 17. ledna 1892 v rumunském Burdujeni poblíž města Suceava židovskému otci, který získal rumunské občanství za účast v rumunské válce za nezávislost v roce 1877.[1] Od útlého věku se zajímal o fotografii, jako dítě trávil čas ve společnosti putovních fotografů jménem Suceava a Cernăuți.[1] Před svými 18 narozeninami se odstěhoval do Bukurešti, kde si vydělal první peníze na nákup vlastního fotoaparátu.[2] Své první fotografie zveřejnil v roce 1913 v novinách Dimineaţa, na kterých dokumentoval cholerový lazaret v městě Turtucaia.[2] Dále pracoval v nakladatelství novin Adevărul a Dimineaţa, které oboje patřily levicovému aktivistovi Constantinu Milleovi.[1]
Během první světové války pracoval v regimentu jako fotograf a měl možnost dokumentovat říjnovou revoluci v Oděse, ale jeho fotografické desky byly zabaveny „Bílými“ a bolševiky.[1][2] V roce 1918 přispíval do Realitatea Ilustrată sérií fotografií ustupující německé armády.[2] Poté, co byl jeho pluk rozpuštěn, odcestoval do Novorossijsku v Kavkazu. Tam se setkal se svou budoucí manželkou Raisou, se kterou měl dceru Luizu.[1]
Remove ads
Fotožurnalista
V letech 1920 až 1923 pracoval jako korespondent z Istanbulu pro rumunské noviny. Po návratu do Rumunska působil jako fotograf pro hlavní rumunské noviny, fotografoval také královskou rodinu.[1]
Okolo roku 1925 spolupracoval se sociologem Dimitriem Gustim, který studoval život na rumunských vesnicích a lidové tradice a s Filipem Brunea-Foxem, kterému fotograficky ilustroval jeho reportážní články.[1]
Jeho fotografie byly svého času publikovány ve všech hlavních rumunských novinách: Adevărul, Dimineaţa, Curentul, Realitatea ilustrată, România ilustrată, Ilustraţiunea română, Cuvântul liber, L'Indépendance roumaine a také v The New York Times a National Geographic, byl korespondentem Associated Press a skandinávských noviny Scandinavian Newspaper Press.[1]
Remove ads
Fašistická éra
V roce 1937 vláda Octaviana Goga zavřela levicové noviny, pro které pracoval a jeho životní dílo, fotografické desky v krabicích z archivu novin Adevărul a Dimineaţa, bylo zabaveno.[1] Nicméně pokračoval v práci a posílal fotografie do The New York Times.[1]
Na základě doporučení rumunského historika a později premiéra Nicolae Iorga, začal Berman používat pseudonym IB Urseanu, (což je překlad jeho židovského jména), aby nedošlo k přilákání pozornosti antisemitské Železné gardy.[1]
Nicméně v roce 1940 mu bylo zakázáno pokračovat v jeho práci kvůli antižidovským zákonům, které nařídil Legionářský stát. Podlehl depresím a brzy na to 17. září 1941 zemřel. Podle vyjádření jeho dcery zemřel na selhání ledvin, když odmítal jakoukoliv léčbu.[1]
Dědictví
Po druhé světové válce se komunistická vláda pokusila využít fotografie k propagandě. Podle pracovníka Rumunského rolnického muzea zachycoval realistický pohled na vesnici, s jejími negativními stránkami, cikány, i tamními obecními blázny.[2]
Nicméně, fotografie byly nově objevené po rumunské revoluci v roce 1989 v Rumunském rolnickém muzeu, které o jejich autorovi vydalo monografii. Byl také natočen dokumentární film o jeho životě a díle s názvem Omul cu o mie de ochi (Muž s tisíci očima), který režíroval Alexandru Solomon.[2][3][4]
Remove ads
Galerie
Děťátko v koši, 30. léta 20. století
Děti si hrají na zaplavené ulici, 1930-1940
Bukurešť, Hvězda, 1930-1940
Bukurešť, 1930-1940
Oheň v Bukurešti, 1930-1940
Prodavač hus, 1930-1940
Ševcovská dílna, 1930
Bukurešť, preclíky, 1930-1940
Děti hrají na housle v centru Bukurešti, 1930-1940
Velké zemětřesení v Rumunsku, 1940
Hodina hudby, 1930-1940
Král Karel II. Rumunský a Alexandru Averescu v srpnu 1930 při ceremonii u gardového pluku
,_strada_Traian_colţ_cu_strada_Trinităţii,_1930.jpg)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads