Irisbus Citybus 18M
model městského kloubového nízkopodlažního autobusu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Irisbus Citybus 18M (ve Francii Irisbus Agora L, dříve Renault Agora L) je model městského kloubového nízkopodlažního autobusu, který vyráběla společnost Karosa Vysoké Mýto společně s francouzským podnikem Renault v rámci koncernu Irisbus. Tato verze, odvozená ze standardního autobusu Irisbus Citybus 12M, byla v Česku vyráběna v letech 2001 až 2005, produkce těchto vozů ve Francii byla zahájena již v 90. letech 20. století.
Remove ads
Konstrukce
Kloubová verze Citybusu, Citybus 18M (číslo značí přibližnou délku v metrech), konstrukčně vychází ze standardního vozu Citybus 12M. Jedná se o třínápravový nízkopodlažní autobus s polosamonosnou karoserií, která byla nejdříve smontována do skeletu a poté prošla ošetřením proti korozi (kataforéza), olakováním a oplechováním. Karoserie se skládá ze dvou částí, které jsou navzájem spojeny kloubem a krycím měchem. Spodek vozu je svařen z ocelových podélníků a příček, bočnice a střecha jsou vyrobeny ze svařených tažených uzavřených profilů a jsou oplechovány. Přední čelo autobusu je z uzavřených profilů, které jsou pokryty plechem a plastem, zadní čelo tvoří jeden sklolaminátový panel. Motor a převodovka jsou umístěny v mohutné zadní části, zadní náprava je hnací. Okna jsou lepená, pouze přední sklo je uchyceno v gumovém profilu. V pravé bočnici se nacházejí čtvery dvoukřídlé skládací dveře, v každém článku vždy dvoje. Prostor pro kočárek je umístěn u druhých a třetích dveří. Sedačky pro cestující jsou plastové čalouněné. Výška podlahy je v celém předním článku a u třetích dveří 320 mm nad vozovkou, v zadní části zadního článku pak postupně přechází až na 550 mm. Nástupní výšku může řidič ještě snížit pomocí tzv. kneelingu.
V roce 2004 byl interiér vozu zmodernizován. Kloubová varianta Citybusu byla vyráběna také ve verzi CNG (pohon zemním plynem). Karoserie Citybusu 18M byla také použita pro prototyp trolejbusu Škoda 25Tr.
Remove ads
Výroba a provoz
Ve Francii byly kloubové Citybusy vyráběny již od 90. let 20. století. První český Citybus 18M opustil brány Karosy v roce 2001, od roku 2002 pak následovala sériová výroba, která byla ukončena roku 2005. Tehdy byl Citybus 18M nahrazen modelem Irisbus Citelis 18M.
V Evropě jezdily Citybusy (resp. Agory) např. v Seville, Budapešti a velkých francouzských městech (Saint-Étienne, Le Mans, Nice, Paříž, Versailles, Remeš, Orléans, Rouen, Elbeuf, Limoges, Châtellerault, Annecy, Dijon).
V Česku byly kloubové Citybusy dodány do Hradce Králové, Tábora, Ústí nad Labem, Zlína a nejvíce do Prahy. Jediný táborský vůz vydržel v provozu do prosince 2018.[1] V Praze byl poslední Citybus 18M (č. 6551) vypraven na linku 140 dne 30. června 2020.[2] Následně ještě proběhla 29. srpna 2020 veřejná rozlučka s typovou řadou Citybus, které se vedle dvanáctimetrových autobusů zúčastnily i osmnáctimetrové vozy č. 6529 a 6530, přičemž první jmenovaný jezdil na lince 180.[3] Část vyřazených pražských vozů zamířila do Mostu a Litvínova,[4] některé zlínské vozy našly uplatnění v Liberci[5] a část královéhradeckých vozů začala jezdit v Libereckém kraji.[6] Na Slovensku byly Citybusy 18M dodány do Prešova a Spišské Nové Vsi.
Remove ads
Historické vozy
- Budapešť (vůz dopravce Budapesti Közlekedési Vállalat)[9]
- soukromá osoba (vůz ex DP Praha ev. č. 6501)[10]
- Martin Majner, Plzeň (vůz ev.č. 196 ex DP Mostu a Litvínova a ex DP Praha ev.č. 6509)[11]
- Martin Oškrobaný, Praha (vůz ev.č. 6511 ex DP Mostu a Litvínova ev.č. 198 a ex DP Praha ev.č. 6511)[12]
- soukromá osoba (vůz ev.č. 6545 ex DP Mostu a Litvínova ev.č. 192 a ex DP Praha ev.č. 6545)[13]
- soukromá osoba (vůz ev.č. 194 ex DP Mostu a Litvínova a ex DP Praha ev.č. 6510)[14]
- soukromá osoba (vůz ev.č. 197 ex DP Mostu a Litvínova a ex DP Praha ev.č. 6501)[15]
- soukromá osoba (vůz DP Hradec Králové ev. č. 272)[16]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads