Ivan M. Havel

český vědec From Wikipedia, the free encyclopedia

Ivan M. Havel
Remove ads

Ivan Miloš Havel (11. října 1938 Praha25. dubna 2021 Košík) byl český kybernetik, vědec a ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, které založil.[1] V letech 1990–2019 působil jako šéfredaktor časopisu Vesmír. Jeho starším bratrem byl dramatik a prezident republiky Václav Havel, s nímž spoluzakládal Občanské fórum.[2]

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

Od dětství se angažoval ve skautu, v němž měl přezdívku „Puzuk“. Později spoluzaložil Skautskou nadaci Jaroslava Foglara, kde byl předsedou Nadační rady.[3][4] Po základní škole navštěvoval internátní kolej krále Jiřího z Poděbrad, z níž byli s bratrem vyloučeni pro „buržoazní původ“.[5] Nastoupil tak na obor jemného mechanika a po vyučení zůstal pracovat v dílně. Až poté mohl večerně vystudovat jedenáctiletku (gymnázium), ve třídě s Janem Přeučilem.[5] V letech 1961–1966 dálkově absolvoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Na jaře 1969 odcestoval k postgraduálnímu studiu na Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde získal roku 1971 doktorát v matematické informatice. V Československé akademii věd obdržel o tři roky později titul kandidáta věd. V akademii byl zaměstnán jako programátor, než z ní musel v roce 1979 odejít. Do revoluce pak deset let pracoval v téže profesi v družstvu invalidů META.[6] Ve druhé polovině sedmdesátých let převzal správu nad samizdatovou edicí Expedice. V roce 1981 byl obviněn po zajištění francouzského karavanu s exilovou literaturou na státní hranici.[5] V době normalizace organizoval neoficiální filozofické a vědecké bytové semináře.

Thumb
Ivan M. Havel s manželkou Dagmar Havlovou (2019)

Během sametové revoluce spoluzakládal Občanské fórum, v němž mezi listopadem 1989 a červnem 1990 působil v Koordinačním centru. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence na 3. lékařské fakultě UK v Praze. O přirozeném a umělém myšlení přednášel na Matematicko-fyzikální fakultě a Přírodovědecké fakultě UK.[7][8]

V roce 1990 založil Centrum pro teoretická studia při UK a ČSAV (později AV ČR),[1] kde se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivní vědou a s nimi souvisejícími filosofickými otázkami. Ředitelem centra byl mezi lety 1990–2008 a vedl v něm dvousemestrální transdisciplinární seminář.[6][9] Stal se členem správních rad Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, Nadace Občanského fóra a od roku 2005 předsedal radě Libri prohibiti. Působil také jako člen vědecké společnosti Academia Europaea, založené v roce 1988 v Cambridgi.

Byl autorem vědeckých studií a esejistických úvah. Mezi knihy, které napsal, se zařadily prvotina, próza Arsemid (1957), Robotika – úvod do teorie a funkce kognitivních robotů (1980), Otevřené oči a zvednuté obočí (1998), Svatojánský výlet (spolu se Zdeňkem Neubauerem a Martinem Paloušem, 1999), Sidonia a Sakateky Čtrnáctero vykročení (spolu se Zdeňkem Neubauerem, 2004), tři knížky rozhovorů s Michalem Ajvazem, a to Snování. Rok dopisů o snech (2008), Sindibádův dům (2010) a Pokoje u moře (2017); Zápisky introspektora (2018). Do časopisu Vesmír přispěl již v roce 1987 pod pseudonymem druhé manželky Lantayová, článkem zaměřeným na umělou inteligenci.[5] Mezi lety 1990–2019 pak v měsíčníku působil jako šéfredaktor.[3] Z úvodníků vznikly tři knižní svazky.[6]

Zemřel 25. dubna 2021.[10][11]

Remove ads

Ocenění

Dílo

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads