Ivo Babuška

Ivo Babuška (22. března 1926, Praha – 12. dubna 2023) byl česko-americký matematik a stavební inženýr. Narodil se v rodině architekta a stavitele Milana Babušky. Proslavil se aplikovanou numerickou matematikou. Za svůj přínos v oblasti mechaniky byl odměněn Humboldtovou cenou, udělovanou na Humboldtově univerzitě v SRN. Získal několik čestných doktorátů z různých univerzit světa.

prof. Ing. Dr. Ivo Babuška, DrSc., dr. h. c.
Rodné jméno	Ivo Milan Babuška
Narození	22. března 1926 Praha
Úmrtí	12. dubna 2023 (ve věku 97 let) Albuquerque
Bydliště	Spojené státy americké
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze (1945–1951) Československá akademie věd (1949–1955)
Povolání	matematik, vysokoškolský učitel, učitel a stavební inženýr
Zaměstnavatelé	Československá akademie věd (1955–1968) Univerzita Karlova (1968) Marylandská univerzita (1968–1995) Texaská univerzita v Austinu (1995–2020)
Ocenění	George David Birkhoff Prize (1994) Fellow of the Society for Industrial and Applied Mathematics (2009) Steele Prize for Lifetime Achievement (2012) Cena Neuron za celoživotní přínos vědě (2014)
Rodiče	Milan Babuška[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Ivo Babuška v letech 1941 až 1945 absolvoval Vyšší průmyslovou školu stavební v Praze (Betlémská ulice). V roce 1945 vykonal doplňkovou maturitu na malostranské reálce a následně se zapsal na Vysokou školu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze (směr konstruktivně dopravní).^[2]

Babuška vystudoval fakultu, která byla předchůdkyní Stavební fakulty ČVUT. V červnu 1949 se stal stavebním inženýrem (úspěšně zakončil druhou státní zkoušku).^[2]

Ivo Babuška pracoval krátce v Ústavu ocelových konstrukcí u prof. Františka Faltuse.^[2]

Jeho zájmy o obory matematiky, které poskytovaly nástroje pro řešení praktických úloh stavební mechaniky, ho však v roce 1949 přivedly do Ústavu pro matematiku České akademie věd a umění, dnešního Matematického ústavu AV ČR, kde později až do roku 1968 působil jako ředitel.

V roce 1968 odjel legálně na roční vědecký pobyt do USA, kde již zůstal s celou rodinou v emigraci. Po mnoho let pak pracoval na Marylandské univerzitě v College Parku. Ve Spojených státech pokračoval intenzivně v aplikacích metody konečných prvků do praxe. Od roku 1990, po otevření hranic Československa, jezdil opět pravidelně do Prahy, i když stále působil v Institute for Computational Engineering and Sciences, University of Texas, Austin.

Ivo Babuška zemřel 12. dubna 2023 ve věku 97 let.^[3]

Práce

První významný projekt, k jehož řešení Ivo Babuška v letech 1953–1956 přispěl, bylo posouzení mechanického napětí způsobeného uvolňováním tepla při tuhnutí betonu při výstavbě přehradní hráze Orlík. V průběhu řešení tohoto problému vznikla řada disertačních prací celé jedné generace českých numerických matematiků, např. prof. Karla Rektoryse. Počítače v Československu tehdy nebyly, a tak všechny výpočty tehdy prováděla skupina výpočtářek Jarmila Vitásková, Růžena Pachtová a Jana Grünerová na elektromechanických kalkulačkách.

Na ČVUT vyučoval aplikovanou matematiku.

Badatelské zaměření Iva Babušky se týká především aposteriorních odhadů chyby přibližného řešení a s tím spojené adaptivní metody konečných prvků, zasloužil se i o rozvoj mechaniky kontinua. Vychoval desítky doktorandů, z nichž mnoho se už také proslavilo ve výpočtové matematice v USA nebo v Evropě. Ivo Babuška se proslavil svým dotazem „Will you sign the blueprint?“ (volně přeloženo „Víte, že se nakonec budete muset pod ten projekt podepsat?“), který kladl v diskusi všem řečníkům na všech konferencích, které se týkaly aplikací matematiky.

V roce 1956 založil časopis Aplikace matematiky (nyní Applications of Mathematics), který dodnes vydává Matematický ústav AV ČR. Spolu s profesorem Jaroslavem Kurzweilem založil v roce 1962 tradici vědeckých konferencí EQUADIFF. Ty se konají každé čtyři roky po řadě v Praze, Bratislavě a Brně.

Ve Spojených státech dlouhá léta organizoval dvakrát ročně neformální konferenci Finite Element Circus, kterou jeho pokračovatelé pořádají nadále. V roce 1994 založil nadaci – cenu pro mladé vědecké pracovníky,^[4] kterou uděluje Česká společnost pro mechaniku společně s Jednotou českých matematiků a fyziků. Cena nese Babuškovo jméno a uděluje se každoročně.^[4]

Profesor Ivo Babuška publikoval více než 300 vědeckých publikací z oblasti matematiky, čísel a mechaniky, zejména v době svého exilu. Několik z jeho knih bylo přeloženo do různých jazyků. Byl členem více než 15 mezinárodních redakcí. Obdržel řadu ocenění, mezi něž patří např. cena Humbolt Award Spolkové republiky Německa, udílená matematikům, z českých ocenění např. čestná oborová medaile Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách, kterou mu udělila AV ČR. Byl též zvolen čestným zahraničním členem Učené společnosti ČR.

Ocenění díla

• V roce 1968 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda za vědecké práce o stabilitě a optimalizaci v numerické matematice.^[5]
• V roce 1992 mu byla udělena Medaile pražské Karlovy univerzity.^[2]
• V roce 1993 mu byla udělena Medaile České společnosti pro mechaniku.^[2]
• V roce 1994 získal Birkhoffovu cenu Americké matematické společnosti.^[2]
• V roce 1994 mu byl udělen londýnskou University of Westminster čestný titul doktora věd (Doctor of Sciences Honoris Causa, Hon DSc).^[2]
• V roce 1996 mu byl udělen čestný titul doktora věd (Hon DSc) na londýnské Brunel University.
• V roce 1997 obdržel čestný titul doktora věd (dr. h. c.) od Univerzity Karlovy v Praze.
• V roce 2000 obdržel čestný doktorát (Honorary Doctorate) Helsinské technické univerzity.
• V roce 2007 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze^[6]
• Babuškovo jméno nese od roku 2003 asteroid 36060.
• U příležitosti 80. narozenin obdržel v Praze dne 29. května 2006 od Akademie věd ČR nejvyšší české akademické vyznamenání, čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis.