Izotopy wolframu

Přírodní wolfram (₇₄W) je tvořen čtyřmi stabilními izotopy; ¹⁸²W (přirozený výskyt 26,50 %), ¹⁸³W (14,31 %), ¹⁸⁴W (30,64 %) a ¹⁸⁶W (28,43 %); a jedním radioizotopem, ¹⁸⁰W (0,12 %, poločas přeměny delší než 6,6×10¹⁷ let). Bylo také popsáno 37 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 157 až 197, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou ¹⁸¹W (poločas přeměny 121,2 dne), ¹⁸⁵W (75,1 dne), ¹⁸⁸W (69,78 d), ¹⁷⁸W (21,6 d) a ¹⁸⁷W (24 hodin). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 3 hodiny, většina pod 2 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 181 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy tantalu, zatímco u ¹⁸⁵W a těžších radioizotopů probíhá přeměna beta minus na rhenium.^[1]

Seznam izotopů

symbol nuklidu	Z(p)	N(n)	hmotnost izotopu (u)	poločas přeměny[1]	způsob(y) přeměny[1]	produkt(y) přeměny[2]	jaderný spin[1]	reprezentativní izotopové složení (molární zlomek)[1]	rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek)
	excitační energie
157W	74	83		275(40) ms			−7/2
158W	74	84	157,974 56(54)	1,25(21) ms	α	154Hf	0
158mW	1 888 keV[1]			143(19) µs	α	154Hf	+8
					IC	158W
159W	74	85	158,972 92(43)	7,3(27) ms	α (99,9 %)	155Hf
					β+ (0,1 %)	159Ta
160W	74	86	159,968 48(22)	91(5) ms	α (87 %)	156Hf	0
					β+ (13 %)	160Ta
161W	74	87	160,967 36(21)	409(18) ms	α (73 %)	157Hf
					β+ (27 %)	161Ta
162W	74	88	161,963 497(19)	1,36(7) s	β+ (54,8 %)	162Ta	0
					α (45,2 %)	158Hf
163W	74	89	162,962 52(6)	2,67(10) s	β+ (86 %)	163Ta	−7/2
					α (14 %)	159Hf
164W	74	90	163,958 954(13)	6,3(2) s	β+ (96,2 %)	164Ta	0
					α (3,8 %)	160Hf
165W	74	91	164,958 280(27)	5,1(5) s	β+ (>99,8 %)	165Ta	−5/2
					α (<0,2 %)	161Hf
166W	74	92	165,955 027(11)	19,2(6) s	β+ (99,96 %)	166Ta	0
					α (0,04 %)	162Hf
167W	74	93	166,954 816(21)	19,9(5) s	β+ (99,96 %)	167Ta
					α (0,04 %)	163Hf
168W	74	94	167,951 808(17)	50,9(19) s	β+ (99,996 8 %)	168Ta	0
					α (0,003 2 %)	164Hf
169W	74	95	168,951 779(17)	74(6) s	β+	169Ta	−5/2
170W	74	96	169,949 228(16)	2,42(4) min	β+	170Ta	0
171W	74	97	170,949 45(3)	2,38(4) min	β+	171Ta	−5/2
172W	74	98	171,947 29(3)	6,6(9) min	β+	172Ta	0
173W	74	99	172,947 69(3)	7,6(2) min	β+	173Ta	−5/2
174W	74	100	173,946 08(3)	33,2(21) min	β+	174Ta	0
175W	74	101	174,946 72(3)	35,2(6) min	β+	175Ta	−1/2
176W	74	102	175,945 63(3)	2,5(1) h	EC	176Ta	0
177W	74	103	176,946 64(3)	132(2) min	β+	177Ta	−1/2
178W	74	104	177,945 876(16)	21,6(3) d	EC	178Ta	0
179W	74	105	178,947 070(17)	37,05(16) min	β+	179Ta	−7/2
179m1W	221,9 keV[1]			6,40(7) min	IC (99,71 %)	179W	−1/2
					β+ (0,29 %)	179Ta
179m2W	1 631,90(8) keV			390(30) ns			+21/2
179m3W	3 348,45(16) keV			750(80) ns			−35/2
180W	74	106	179,946 704(4)	≥6,6×1017 r	2β+	180Hf	0	0,001 2(1)
180m1W	1 529 keV[1]			5,47(9) ms	IC	180W	−8
180m2W	3 264,56(21) keV			2,33(19) µs			−14
181W	74	107	180,948 197(5)	121,2(2) d	EC	181Ta	+9/2
182W	74	108	181,948 204 2(9)	Pozorovatelně stabilní [3]			0	0,265 0(16)
183W	74	109	182,950 223 0(9)	Pozorovatelně stabilní [4]			−1/2	0,143 1(4)
183mW	309,5 keV[1]			5,30(8) s	IC	183W	+11/2
184W	74	110	183,950 931 2(9)	Pozorovatelně stabilní [5]			0	0,306 4(2)
185W	74	111	184,953 419 3(10)	75,1(3) d	β−	185Re	−3/2
185mW	197,4 keV[1]			1,67(3) min	IC	185W	+11/2
186W	74	112	185,954 364 1(19)	Pozorovatelně stabilní [6]			0	0,284 3(19)
186m1W	1 517,2(6) keV			18(1) µs			−7
186m2W	3 542,8(21) keV[1]			>3 ms	IC		+16
187W	74	113	186,957 1605(19)	24,000(8) h	β−	187Re	−3/2
188W	74	114	187,958 489(4)	69,78(5) d	β−	188Re	0
189W	74	115	188,961 91(21)	10,7(5) min	β−	189Re	−3/2
190W	74	116	189,963 18(18)	30,0(15) min	β−	190Re	0
190mW	2 381 keV[1]			≤3,1 ms	IC	190W	(10−)
191W	74	117	190,966 60(21)	>300 ns	β−	191Re
192W	74	118	191,968 17(64)				0
193W	74	119		>300 ns	β−	193Re
194W	74	120		>300 ns	β−	194Re	0
195W	74	121		>160 ns	β−	195Re
196W	74	122		>160 ns	β−	196Re	0
197W	74	123		>160 ns	β−	197Re