Jadeitit

Jadeitit je dynamicky vznikající metamorfovaná hornina vynikající jemnou zrnitostí a proměnlivou, nejčastěji zelenou, šedou, bílou či růžovou barvou. Jedná se o kompaktní a celistvou, velmi tvrdou horninu tvořenou křemičitany sodíku a hliníku ze skupiny pyroxenů.

Jadeitit
Leštěná sekera v muzeu v Toulouse
Zařazení	metamorfovaná hornina
Hlavní minerály	podle mateřské horniny
Textura	jemnozrnná
Barva	šedá, zelená, bílá

Barvy

Čistý jadeitit má bílou barvu. Zbarvené odrůdy jsou však mnohem hojnější. Jadeitit mívá, pokud je průsvitný a zajímavě zbarvený, klenotnickou hodnotu. Nejžádanější jsou velmi vzácné šeříkově růžové odrůdy a smaragdově zelené a modrozelené jadeitity (typy kingfischer, quetztal, imperial). Zelená barva je způsobena přítomností železa a chromu.

Složení

Jadeitit je tvořen sítí propletených, vláknitých krystalů jadeitu a tím dostává velmi pevnou mikroskopickou stavbu. Ta vzniká rekrystalizací v hloubkách 15 – 30 km a při poměrně nízké teplotě.

Vznik

Jadeitit vzniká v subdukčních zónách spolu s čedičem přeměňujícím se na modrou břidlici, který obsahuje modrý amfibol (glaukofán) a lawsonit či epidot. Minerál jadeit byl rozpoznán v roce 1863 francouzským chemikem Augustinem Damourem, který analyzoval umělecký předmět o němž si myslel, že je tvořen nefritem.

Výskyt

Jadeitit sestává většinou převážně pouze z pyroxenového minerálu jadeitu a je těžen jako zdroj tohoto dekoračního kamene a drahokamu. Místy výskytu a těžby jsou Myanmar, Guatemala, Japonsko, Kazachstán a Pacifické pobřežní pásmo na západě Severní Ameriky.

Na Britských ostrovech bylo nalezeno více než 100 čepelí seker z jadeititu, jenž byl těžen v neolitu v severní Itálii.^[1][2] Vzhledem k náročnosti opracování tohoto materiálu se soudí, že všechny čepele tohoto typu nebyly užívány jako nástroj, ale reprezentují formu měny nebo byly předmětem směnného obchodu, či výměny darů.^[3]