James Hutton

James Hutton (14. června 1726, Edinburgh – 26. března 1797) byl skotský geolog s přívlastkem „otec moderní geologie“.^{[1][pozn. 1]} Byl také blízkým přítelem ekonoma Adama Smitha a filozofa Davida Humeho.

James Hutton
Narození	3.jul. / 14. června 1726greg. Edinburgh
Úmrtí	26. března 1797 (ve věku 70 let) Edinburgh
Příčina úmrtí	rakovina močového měchýře
Místo pohřbení	Greyfriars Covenanters Prison (55°56′44″ s. š., 3°11′32″ z. d.)
Bydliště	Londýn (1749–1752) Norfolk (1752–1754) Slighhouses Farmhouse (1754–1767) Edinburgh (1767–1797)
Alma mater	Královská vysoká škola (1736–1740) Edinburská univerzita (1740–1743) Edinburská univerzita (1744–1746) Pařížská univerzita (1746–1747) Univerzita v Leidenu (1747–1749)
Povolání	geolog, meteorolog, zemědělec, průmyslník a lékař
Příbuzní	John Hutton Balfour (druhý bratranec) Isaac Bayley Balfour (second cousin once removed descending)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geolog

Hutton začal studovat právo a medicínu, ale brzy našel zálibu v nově tvořící se vědě – geologii. Ve Skotské vysočině si všiml, že přes metamorfované svory proráží žulová žíla, což poukazovalo na to, že žula musela být někdy roztavena a jako tavenina pronikla přes vrstvy svoru. Podobné průniky magmatu přes vrstvy sedimentů našel i okolo Edinburghu.

Taky při zkoumání souvrství červených pískovců a šedých jílovců na pobřeží u Siccar Point (cca 30 km od Edinburghu) přišel na to, že zde muselo proběhnout několik cyklů vyzvednutí a eroze během velmi dlouhého období. To ho vedlo k závěrům, že povrch Země není statický, ale neustále se vyvíjí.

Plutonismus

Na rozdíl od dlouho rozšířené teorie neptunismu, která tvrdila, že všechny horniny pocházejí z obrovské potopy, Hutton navrhl, že vznik hornin je poháněn „motorem“ – teplem z vnitra Země. Horniny na povrchu erodují vlivem vody a vzduchu, jsou přeneseny a uloženy v moři a poté zpevněny teplem a vyzdviženy zpět. Svoji teorii nazval plutonismus. Tato teorie byla kladně přijata, poté ji rozšířil Charles Lyell.

Jiné oblasti výzkumu

James Hutton se zabýval i meteorologií, konkrétně změnám v atmosféře. Ve svém díle Teorie Země jí věnuje kapitolu Teorie deště. Byl také obhájcem evoluce živých organismů.

Dílo

• Zkoumání principů znalosti (Investigation of the Principles of Knowledge, 1794)
• Teorie Země (Theory of Earth, 1795) – kromě jiného zde formuloval základ pravidla prorážení
• Základy agrikultury (Elements of Agriculture, 1797)

Ocenění

Huttonovo jméno nese od roku 1968 pohoří Hutton Mountains na Antarktickém poloostrově.