Charles Lyell

Tento článek je o anglickém geologovi. O jeho otci, botanikovi skotského původu, pojednává článek Charles Lyell (botanik).

Charles Lyell (14. listopad 1797 Skotsko – 22. únor 1875 Londýn) byl skotský právník a geolog. Je považován za otce moderní geologie.

Charles Lyell
Narození	14. listopadu 1797 Angus
Úmrtí	22. února 1875 (ve věku 77 let) Londýn
Místo pohřbení	Westminsterské opatství (od 1875)
Alma mater	Exeterská kolej (1816–1821)
Povolání	geolog, advokát, vysokoškolský učitel, paleontolog a spisovatel
Zaměstnavatelé	Lincoln's Inn (od 1825) Králova kolej v Londýně
Ocenění	Královská medaile (1834) Bakerian Lecture (1835) Copleyho medaile (1858) čestný doktor Vídeňské univerzity (1865) Wollastonova medaile (1866) … více na Wikidatech
Choť	Mary Horner Lyell (od 1832)[1][2]
Rodiče	Charles Lyell[3][1] a Frances Smith[3][1]
Příbuzní	Henry Lyell[1] (bratr)
Funkce	President of the Geological Society of London (1835–1837) President of the Geological Society of London (1849–1851)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství a mládí

Pocházel ze šlechtické rodiny a byl nejstarší z deseti dětí. Jeho otec, který se jmenoval také Charles, byl botanikem a podporoval svého syna v zájmu o přírodní vědy.

Vystudoval na Exeter College v Oxfordu nejprve právo, ale na podnět Wiliama Bucklanda se věnoval také geologii. Po skončení studií se roku 1819 usadil v Londýně a začal pracovat jako právník. Roku 1822 publikoval svoji první práci On a Recent Formation of Freshwater Limestone in Forfarshire a o rok později se stal sekretářem Geologické společnosti.

Začátky

Roku 1827 zanechal práva natrvalo a začal se věnovat na plno své práci geologa. Pomáhal především prosazovat myšlenky Jamese Huttona a spolu s ním se stal zakladatelem moderní geologie.

Jeho nejdůležitější práce byly v oblasti stratigrafie. Od roku 1828 cestoval po jihu Francie a navštívil také Ameriku, kde studoval tamější geologické poměry. Na základě výzkumu a pozorování položil základy stratigrafie třetihor, které rozdělil na pliocén, miocén a eocén. Postupně se tak prosadil názor na geologické stáří, který odporoval tvrzením Bible.^[4]

V mnohém také ovlivnil svého přítele Charlese Darwina.

Práce

• Principles of Geology (1830–33)
• Elements of Geology (1837)
• Geological Evidences of the Antiquity of the Man

Ocenění

• 1826 – člen Royal Society
• 1834 – Royal Medal Royal Society
• 1841 – člen American Academy of Arts and Sciences
• 1855 – čestný doktorát (Dr. jur. h. c.) university v Oxfordu
• 1855 – člen-korespondent Königlich-Preußische Akademie der Wissenschaften
• 1857 – člen akademie Leopoldina
• 1858 – Copleyho medaile
• 1863 – Pour le Mérite v oblasti vědy a umění^[5]
• 1864 – povýšení do šlechtického stavu, (baronet)
• 1871 – člen-korespondent Ruské akademie věd v Petrohradě^[6]

V roce 1852 objevil John William Dawson^[7] na proslulých útesech Joggins v Kanadě vyhynulý druh plazů, který pojmenoval Hylonomus lyelli. Druhový přívlastek lyelli zvolil na počest svého přítele.

V roce 1935 byl Lyellovým jménem pojmenován kráter na Měsíci Lyell, v roce 1973 pak stejnojmenný kráter na Marsu. Jeho jméno nese i ledovec na ostrově Jižní Georgie a hora Mount Lyell v Tasmánii.