Jan Buchal

Jan Buchal (30. května 1913 v Litavě u Tišnova – 27. června 1950 v Praze ve věznici Pankrác) byl štábní strážmistr SNB ve výslužbě, představitel protikomunistického odboje a oběť justiční vraždy. V politickém procesu s Miladou Horákovou a spol. byl odsouzen k trestu smrti a popraven ve věznici Pankrác.

Jan Buchal
Identifikační fotografie, vyhotovená po zadržení v říjnu 1949.
Narození	30. května 1913 Litava, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. června 1950 (ve věku 37 let) Praha, Československo
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Motolský hřbitov Ďáblický hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jan Buchal se vyučil automechanikem. V roce 1938 nastoupil jako řidič k četnictvu, kde sloužil až do roku 1947, kdy byl ze zdravotních důvodů a po nátlaku místních komunistů nucen odejít. Od roku 1946 byl členem Československé strany národně socialistické.^[1]

Po únoru 1948 se aktivně zapojil do protikomunistického odboje na Ostravsku, konkrétně do odbojové skupiny Viléma Václíka, která však již byla infiltrována StB.^[1] Roku 1949 byl zatčen a posléze „přičleněn“ do procesu s Miladou Horákovou jako důkaz, že skupina připravovala ozbrojené akce na Ostravsku. Jan Buchal byl v politickém monstrprocesu odsouzen k trestu smrti. Dne 8. června 1950 rozsudek potvrdil Nejvyšší soud. Žádost o milost byla zamítnuta. 27. června byl Jan Buchal v Praze ve věznici Pankrác popraven.

• 
  Provolání Jana Buchala k vojákům, důstojníkům a příslušníkům SNB (strana 1 z 2)
• 
  Provolání Jana Buchala k vojákům, důstojníkům a příslušníkům SNB (strana 2 z 2)
• 
  Oznámení v Rudém právu ze dne 28. června 1950 o vykonání rozsudku

Tělo Jana Buchala bylo po popravě předáno k pitvě do Ústavu soudního lékařství. Následně byly Buchalovy ostatky zpopelněny ve Strašnickém krematoriu, kde také zůstala uskladněna jeho urna. Dne 6. října 1953 byla urna přesunuta z krematoria do skladu v pankrácké věznici. Dne 5. května 1965 byla urna pohřbena do hromadného hrobu na motolském hřbitově.^[2] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Buchalův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.^[3]

• 
  Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, Motolský hřbitov
• 
  Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, deska vlevo se jménem J. Buchala, Motolský hřbitov
• 
  Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově
• 
  Symbolický hrob Jana Buchala na Čestném pohřebišti na Ďáblickém hřbitově v Praze

Rehabilitován byl až po roce 1989. V roce 1993 bylo Janu Buchalovi za jeho účast v protikomunistickém odboji uděleno in memoriam čestné občanství města Ostravy.^[4]

Poslední slova

Ať žije svobodné Masarykovo a Benešovo Československo.^[5]

Připomínka

• Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.^[6]

• 
  Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
• 
  Seznam obětí komunismu se jménem J. Buchala na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích