Jan Ferdinand Porcia

Jan Ferdinand kníže Porcia, hrabě z Mitterburgu a Ortenburgu (též Portia nebo Porzia; Johann Ferdinand Reichsfürst Porcia, Graf zu Mitterburg und Ortenburg) (1605, Benátky – 19. února 1665, Vídeň) byl rakouský státník a dvořan ze starobylé šlechty ze severní Itálie. Na počátku vlády císaře Leopolda I. byl ve funkcích nejvyššího hofmistra a prvního ministra jednou z nejdůležitějších osobností habsburské monarchie. Byl povýšen do stavu říšských knížat a získal Řád zlatého rouna. Vlastnil majetek v Korutansku a díky sňatkům měl vazby na šlechtické rody v Čechách.

Jan Ferdinand Porcia
Erb Porciů
Císařský nejvyšší hofmistr
Ve funkci: 1657 – 1665
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Johann Weikhard z Auerspergu
Nástupce	Václav Eusebius Popel z Lobkovic
Tajný rada
Ve funkci: 1655 – 1665
Panovník	Ferdinand III. Habsburský, Leopold I.
Hofmistr arcivévody Leopolda
Ve funkci: 1652 – ?
Císařský vyslanec v Benátkách
Ve funkci: 1647 – 1652
Panovník	Ferdinand III. Habsburský
Císařský komorník
Ve funkci: 1633 – ?
Panovník	Ferdinand II. Štýrský
Narození	1605 Benátky
Úmrtí	19. února 1665 (ve věku 59–60 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	1. Anna z Auerspergu 2. Beatrix Johanna Kavková z Říčan
Rodiče	Johann Sforza Porcia a Anna Maria, Freiin von Raunach
Děti	Františka Benigna Porciová Isabella Magdalena Porcia
Příbuzní	František Antonín Ungnad z Weissenwolffu[1] (vnuk)
Profese	diplomat
Ocenění	1657 Řád zlatého rouna (č. 439)
Commons	Johann Ferdinand von Porcia
1662 říšský kníže
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Pocházel ze starobylé rodiny ze severní Itálie připomínané od 12. století. Narodil se v Benátkách jako jediný syn hraběte Jana Sforzy Porcii (1576 – 1624), který působil jako diplomat ve službách Ferdinanda II. Jan Ferdinand se díky otci od dětství pohyboval u císařského dvora a v roce 1633 byl jmenován císařským komorníkem. V letech 1634–1647 působil v zemské správě v Dolním Rakousku a Kraňsku, poté byl pět let císařským vyslancem v Benátkách (1647–1652).^[2]

Zámek Porcia v Korutansku

Po návratu ke dvoru se stal hofmistrem arcivévody Leopolda (1652) a poté členem Tajné rady (1655). Jako vychovatel budoucího císaře získal postupně značný vliv a také důvěru svého svěřence. Po nástupu Leopolda I. na trůn se stal císařským nejvyšším hofmistrem (1657–1665), zároveň předsedal Tajné radě a byl prvním ministrem habsburské monarchie. Důležitou úlohu měl v době Leopoldovy císařské korunovace ve Frankfurtu (1657–1658) a během korunovační cesty obdržel v říjnu 1657 v Praze Řád zlatého rouna. V počátcích vlády Leopolda I. patřil k jeho nejvlivnějším důvěrníkům, což dokládá bohatá vzájemná korespondence uložená v rakouském státním archivu. Podle dobových svědectví zahraničních diplomatů ve Vídni měl tehdy moc, jaké nedosáhl žádný z jeho nástupců ve službách Leopolda I. (Lobkovic, Lamberg, Ditrichštejn). Větší vliv na zahraniční politiku nicméně získal až po smrti císařova strýce arcivévody Leopolda Viléma (1662). V roce 1662 dostal od císaře darem 200 000 zlatých a v témže roce koupil zámek Porcia v Korutansku, který patřil jeho potomkům až do roku 1918. V únoru 1662 byl povýšen do stavu říšských knížat.

Od konce padesátých let 17. století trpěl dnou, choroba se začala zhoršovat počátkem roku 1664 a u dvora se začalo spekulovat o přeobsazení funkcí ve správě monarchie.^[3] Zemřel v únoru 1665 ve věku nedožitých šedesáti let.

Rodina

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Anna z Auerspergu (1612–1636), s níž měl tři děti. Syn Jan Karel Porcia (1630–1667) byl zemským hejtmanem v Korutansku, starší dcera Anna Margareta se provdala za Františka Antonína z Trauttmansdorffu († 1683), mladší Isabela Magdalena byla manželkou Jana Norberta ze Šternberka (1644–1678). Isabela později již jako vdova obohatila majetek Šternberků přikoupením panství Smiřice ve východních Čechách (1685).^[4]

Podruhé se Jan Ferdinand Porcia oženil v roce 1656 s Beatrix Johannou Kavkovou z Říčan (1610–1682). Rod pánů z Říčan v té době již neměl takový význam, aby se jeho členka mohla stát nevěstou jednoho z nejmocnějších mužů habsburské monarchie, ale Beatrix Johanna byla mimo jiné sestřenicí knížete Václava Eusebia z Lobkovic, pozdějšího Porciova nástupce ve funkci nejvyššího hofmistra. Z tohoto druhého manželství pocházela dcera Františka Benigna, provdaná za hraběte Helmharda Christopha Ungnada z Weissenwolffu (1634–1702).

Sestra Johanna Ferdinanda Porcii Margareta Magdalena (1608–1654) byla manželkou hraběte Jana Oktaviána Kinského (1604–1679).