Jan Hajn

Jan (Ján) Hajn (17. října 1923, Galanta – 27. března 2006, Olomouc) byl vyučen jako malíř porcelánu a keramiky, po roce 1950 působil jako fotograf. Byl jedním ze zakládajících členů skupiny DOFO.

Jan Hajn
Narození	17. října 1923 Galanta Československo Československo
Úmrtí	27. března 2006 (ve věku 82 let) Olomouc Česko Česko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov Neředín
Povolání	malíř porcelánu, fotograf
Ocenění	Cena města Olomouce 1998
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Jan Hajn jako malíř keramiky a porcelánu pracoval postupně v porcelánkách v Modre, Litomyšli a Duchcově. Roku 1950 se přestěhoval do Olomouce a roku 1959 byl jedním ze zakládajících členů skupiny DOFO. Zúčastnil se všech jejích výstav. V Olomouci roku 1968 spoluzakládal fotoklub při Vlastivědné společnosti muzejní a pracoval pro zdejší památkáře. Byl zaměstnán v podniku Sigma jako nástrojař.

Roku 1998 obdržel Cenu města Olomouce^[1] a roku 2017 po něm byla pojmenována jedna z nových ulic.

Dílo

Jako fotograf se věnoval výtvarné fotografii, nejprve aranžovaným nebo nově tematizovaným zátiším sestaveným z běžných předmětů (cyklus Zátiší z fabriky, 1961–62). Na přelomu 50. a 60. let dokumentoval syrové scény každodenního života jako „poezii všedního dne“ a spolu s Ivo Přečkem je považován za jednoho z nejvýznamnějších fotografů tohoto období.^[2] Použití „fotografie všedního dne“ v periodickém tisku a v obrazových publikacích tehdy narušilo dominanci budovatelského socialistického realismu a výrazně proměnilo dobové estetické vnímání.^[3]

V polovině šedesátých let ho zasáhl vliv imaginativního umění a jeho fotografie byly vystaveny spolu se surrealistickými obrazy. Od 70. let se věnoval fotografování starého Olomouce a stal se nejvýznamnějším dokumentaristou často již zaniklých památek.^[4]