Jan Josef Wirch

Jan Josef Wirch (15. října 1732 Košetice^[1] – 1802 Teplice) byl český architekt a stavitel období pozdního baroka a rokoka. Vedle Anselma Luraga se řadí k nejvýznamnějším představitelům české rokokové architektury. Ve své tvorbě navazoval jak na domácí tradice českého vrcholného baroka a na díla Dientzenhoferů, tak i na vídeňskou architekturu, zejména práce J. B. Fischera z Erlachu. U jeho staveb se jako výrazný architektonický princip uplatňovalo zdůraznění střední osy v různě odstupňovaných hmotách. Jeho častým spolupracovníkem byl sochař Ignác František Platzer.^[2][3]

Jan Josef Wirch
Narození	15. října 1732 Košetice České království České království
Úmrtí	1802 (ve věku 69–70 let), 1787 (ve věku 54–55 let) nebo 1783 (ve věku 50–51 let) Teplice České království České království
Povolání	architekt a stavitel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Významné stavby

• Palác Pachtů z Rájova v Praze, Celetná 587/36 (asi 1755)
• Novoměstská jezuitská kolej v Praze, západní část (dnes součást Všeobecné fakultní nemocnice, kolem 1760)
• Týnec u Klatov, interiéry západního křídla tzv. nového zámku (kolem 1760)^[4]
• Arcibiskupský palác v Praze (asi 1761–1770)^[5]
• pravděpodobně i zámeček Bon Repos (1762–1768)
• Bretfeldovský palác v Praze, Nerudova 33 (asi 1765)
• Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů v Praze, nyní hlavní budova Všeobecné fakultní nemocnice (1765–1769)
• Kostel svatého Gotharda v Českém Brodu (1765–1776)^[6]
• Zámeček Černice (1765–1766)^[7]
• radnice v Čáslavi (1766)^[8]
• Bečváry, tzv. starý zámek (1766–1774)
• Palác Pachtů z Rájova v Praze na Anenském náměstí (kolem 1770)
• přestavba zámku ve Vilémově (asi 1770)
• zámek Hrádek, barokní schodiště (kolem 1770)^[9]
• Konárovice (zámek) 1775