Jan Sedlák (biskup)

Jan Nepomuk Sedlák (9. dubna 1854 Tajanov^[1] u Klatov – 30. září 1930 Praha^[2]) byl český římskokatolický duchovní, světící biskup pražský, spisovatel, editor, překladatel a mecenáš.

Jeho biskupská Milost Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák
arcidiecéze pražská pomocný biskup pražský
mons. Jan Nepomuk Sedlák
Církev	římskokatolická
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	9. srpna 1876
Biskupské svěcení	8. září 1917
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Pomocný pražský biskup (1917–1930)
Osobní údaje
Datum narození	9. dubna 1854
Místo narození	Tajanov Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	30. září 1930 (ve věku 76 let)
Místo úmrtí	Praha Československo Československo
Vyznání	římskokatolické
Povolání	římskokatolický duchovní
Alma mater	Teologická fakulta Německé univerzity v Praze
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1865–1872 absolvoval klasické gymnázium v Klatovech a roku 1872 nastoupil do arcibiskupského semináře v Praze. S papežským dispensem byl již 9. srpna 1876 vysvěcen na kněze. Po klatovské primici působil jako kaplan v Erpužicích u Stříbra, v Chodově a v Rokycanech. Po rakouské anexi Bosny a rozpoutání bosenské války proti Turkům byl Sedlák počátkem roku 1878 povolán jako vojenský kaplan do rakouské polní nemocnice, vystřídal tři místa, byl v Sisaku, v Banja Luce a v Travniku; v reportážích do časopisu Pokrok popisoval péči o 200 raněných^[3]. Vrátil se 11. prosince 1878 do kaplanky v Rokycanech a roku 1883 nastoupil službu jako farář ve Velkých Popovicích. Studium bohosloví uzavřel 14. února 1889 doktorátem z teologie na pražské univerzitě. Brzy poté si jej kardinál Schönborn vybral za sekretáře arcibiskupské konzistoře a soudu v Praze. 27. června 1891 byl jmenován kanovníkem svatovítským. Od roku 1901 doprovázel kardinála Lva Skrbenského při vizitacích v arcidiecézi. Pomocným pražským biskupem byl jmenován 7. července 1917. V této funkci působil až do smrti.

Od r. 1903 byl ordinariátním komisařem Kongregace Šedých sester. V roce 1904 pro tuto kongregaci sepsal i stanovy.^[4]

Mecenáš

Přispíval pravidelně na opravy kostelů, např. v Kunicích, ve Velkých Popovicích, v Pyšelích, kláštera šedých sester, kláštera kapucínů v Praze na Hradčanech i jinde^[5].

Dílo

Publikoval v oblastech církevního práva, liturgie a církevních dějin. Věnoval se také překladatelství.

Výběr z díla

Církevní právo

• Sňatek kněze apostaty. Časopis katolického duchovenstva, 41, 1900, s. 226–229.
• Mše sv. při oddavkách snoubenců mixtae religionis. Časopis katolického duchovenstva, 53, 1912, s. 435–436.

Liturgie

• Cesta k oltáři Páně. Obřady sedmera svěcení kněžských a konsekrace biskupské, z římského pontifikálu přeložil a výklad připojil Jan Nep. Sedlák. Praha 1922.
• Dějiny Dědictví sv. Václava. 1669 až 1900, Praha 1901.
• Řád mše svaté. Praha 1892.
• České modlitby a meditace z roku 1521. Praha 1909.

Překlady

• Protináboženské časové fráze ve světle pravém. Praha 1894.
• Ctihodného Tomáše Kempenského Čtvero knih o následování Krista. Praha 1900.