Jiří Meitner

Jiří Meitner (* 24. dubna 1958 Rýmařov) je český malíř a grafik s židovskými a valašskými kořeny.^[1][2][3] Výtvarný talent zdědil po svém dědečkovi, který zahynul při holocaustu.^[4][5] Svůj styl nazývá imaginárním realizmem.^[6][7]

Tento článek potřebuje úpravy.

---

Jiří Meitner
Před instalací. Roškotovo divadlo, březen 1988, Ústí nad Orlicí
Narození	24. dubna 1958 (67 let) Rýmařov Československo Československo
Národnost	Česká
Vzdělání	Pedagogická škola a soukromá studia
Povolání	malíř, grafik
Hnutí	imaginární realismus, kubismus
Ovlivněný	Pablo Picasso, Josef Šíma, Paul Cézanne
Citát Do každého obrazu dávám to, co získávám během svého života. Svoje pocity, zkušenosti. Pokud nejsem s dílem spokojený, neodpovídá mému očekávání, odložím jej nebo obraz i spálím.[zdroj?]
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Meitner – Konvalinky – olej špachtlí, plátno

Jiří Meitner – Strakonický hrad – olej špachtlí, plátno

Krumlovská madona a malíř

Jiří Meitner – Staronová synagoga

Jiří Meitner – Krajina se strakonickou menorou

Život

Věnuje se také kresbě, je autorem řady portrétů svých přátel i zcela neznámých lidí. Obrazy maluje především pastózní technikou pomocí špachtle. V některých jeho dílech je patrná inspirace kubismem. Sám autor má několik vzorů: kubismus jako takový, Pabla Picassa, Paula Cézanna a Josefa Šímu. Po střední pedagogické škole v Krnově, kde si zvolil specializaci malířství, soukromě studoval u národního umělce prof. Františka Jiroudka z Akademie výtvarných umění v Praze, dále grafika Jiřího Nováka a prof. Vladimíra Kočára. V 80. letech působil v severních Čechách, vystavoval i jako člen malířské skupiny Kontakt.^[8][9] Na počátku 90. let působil v Německu, kde se věnoval především krajinomalbě a portrétování. V současné době^[kdy?] tvoří na Strakonicku jižních Čechách, zejména v okolí svého bydliště v obci Kladruby.^[1]

Dílo

U olejů a pastelů si můžeme všimnout široké škály stylů – od imaginárního realizmu počínaje přes takřka abstrakci (cyklus Řepková pole), až po obrazy ovlivněné kubismem, kde ovšem malíř na rozdíl od klasické formy nadřazuje barvu jako dominantní stavební a myšlenkový prostředek k dosažení výrazu díla. Černou barvu téměř nepoužívá, jen tu a tam se objeví v pastelech jako harmonizující kontrapunkt. Obrazy Kyjovice, Doubravka, Plenky mého syna, Zátiší s velkým bílým kloboukem nebo figurální motivy a portréty zpracované většinou špachtlí v bílo-modré jsou charakteristické pro jeho tvorbu a nasměrovaly jeho výtvarnou cestu prakticky až do dnes.^[10] V krajinomalbě nalezneme často dominující nějaký rurální nebo sakrální objekt, dále motivy s židovskou a křesťanskou tematikou či zobrazení krajiny izraelských předků.^[4]

Přehled výstav

1. 1978 – Jaroměř, U tří lip (Česko)
2. 1979 – Kroměříž, Posádkový dům armády (Česko)
3. 1984, 1985 – Most, divadlo (Česko)
4. 1985 – Litvínov, zámek (Česko)^[1]
5. 1987 – Osek (okres Strakonice), zámek (Česko)
6. 1988 – Ústí nad Orlicí, Roškotovo divadlo (Česko)
7. 1989 – Strakonice, zámek (Česko)
8. 1993 – Praha, výstavní prostory při Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (Česko)
9. 1993 – Walldorf, soukromá galerie (Německo)
10. 1993 – Heidelberg, galerie Löwen Keller (Německo)
11. 1994 – Neustadt, galerie Künstler Keller, (Německo)
12. 1995 – Sinsheim, galerie Kunst und Rahmengeschäft, (Německo)
13. 1996 – Halifax, galerie Artclub (Spojené království)
14. 1996 – Strakonice, hradní galerie Jelenka (Česko)
15. 1997 – Stuttgart, galerie Galerie und Antiquitätenladen (Německo)
16. 1997 – Heidelberg, galerie Löwen Keller (Německo)
17. 1997 – Walldorf, galerie Galerie Kunst und Rahmen (Německo)
18. 2000 – Zadov, Hotel Churáňov(Česko)
19. 2003 – Písek, galerie ABX (Česko)
20. 2004 – Tábor, galerie Bastion (Česko)
21. 2005 – Vyšší Brod, galerie U medvídka (Česko)
22. 2006 – Strakonice, zámek (Česko)^[11]
23. 2006 – Praha, Jewish Art Gallery (Česko)
24. 2010 – Kladruby, hospoda U Draka (Česko)
25. 2010 – Prachatice, Nová radnice, zimní zahrada (Česko)
26. 2011 – Rýmařov, Městské Muzeum (Česko)^[12][13][14]
27. 2011 – Rýmařov, Městská knihovna, Galerie u stromu poznání (Česko)^[15]
28. 2011 – Lnáře, Tvrz Lnáře (Česko)
29. 2013 – Prachatice, galerie Dolní Brána (Česko)^{[16][17][18][19]}
30. 2013 – Strakonice, Maltézský sál, hrad (Česko)^{[20][21][22][23]}
31. 2013 – Strakonice, Zámecká galerie Muzea středního Pootaví, zámek (Česko)^{[24][25][26][27]}
32. 2013 – Plzeň, galerie U Svaté Anny (Česko)^[28][29][30]
33. 2014 – Olomouc, Obchodní centrum Olomouc City, Internationa Art Gallery (Česko)^[31][32]
34. 2014 – Praha, výstavní prostory v areálu Golf Hostivař (Česko)
35. 2014 – České Budějovice, 2. ročník veletrhu výtvarného umění "ArtFest" Archivováno 1. 11. 2014 na Wayback Machine. (Česko)^[33]
36. 2015 – Rýmařov, Výstava Jiřího Meitnera, „Městské muzeum Rýmařov, galerie Octopus“ (Česko)^[34][35]
37. 2015 – Rýmařov, Výstava Jiřího Meitnera, „Městské muzeum Rýmařov, galerie Pranýř“ (Česko)^[35]
38. 2015 – Odolena Voda, výstava Jiří Meitner – Obrazy, „Minigalerie fotografa P. Novotného“ (Česko)^[36]
39. 2017 – Písek, Písecké jazzové nocturno, „Hudební sál KD“ (Česko)^[37]
40. 2017 – Písek, Jiří Meitner ~ malby, kresby, „Galerie Portyč“ (Česko)^[38][39]