Johann Karl Nestler

Johann Karl Nestler (česky Jan Karel Nestler; 16. prosince 1783 Vrbno pod Pradědem^[1] ve Slezsku – 9. července 1841 Olomouc^[2]) byl profesor polního hospodářství a přírodní historie na Filosofické fakultě olomoucké univerzity, děkan této fakulty a rektor univerzity, a jeden z nestorů české vědy o polním hospodářství.

Prof. Dr. Phil. Johann Karl Nestler
Prof. Johann Karl Nestler
Jiná jména	Jan Karel Nestler
Narození	16. prosince 1783 Vrbno pod Pradědem, Slezsko
Úmrtí	9. července 1841 (ve věku 57 let) Olomouc Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Univerzita Palackého v Olomouci
Povolání	pedagog, vysokoškolský učitel, učitel a spisovatel literatury faktu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Nestler studoval v letech 1800–1806 filosofii, teologii a právo na olomouckém akademickém lyceu. V letech 1806–12 byl vychovatelem ve Starém Hobzí a v letech 1812–18 byl ředitelem gymnaziálního institutu v Klafterbrunnu (Dolní Rakousy). V letech 1818–20 absolvoval odborné vzdělání v polním hospodářství, v letech 1820–21 pak studoval polní hospodářství na Vídeňské univerzitě, kde byl později také adjunktem na katedře polního hospodářství.^[3][4]

V roce 1823 se Nestler stal profesorem polního hospodářství, a v roce 1824 také přírodních dějin, na Stavovské akademii a olomouckém akademickém lyceu. Poté, co byly lyceu navráceny univerzitní privilegia, byl v Olomouci promován doktorem filosofie. V roce 1835 se stal rektorem olomoucké univerzity a v roce 1837 děkanem její Filosofické fakulty.^[3]

V rámci výuky v Olomouci Nestler zařadil zvláštní sekci věnovanou vědeckému šlechtění zvířat a plodin. Hlavní důraz kladl na historii šlechtění ovcí s cílem zlepšit produkci vlny. Ve svých publikovaných přednáškách (1829) přesvědčoval chovatele k rozvinutí teoretických základů pro selekci ovcí. Snažil se také vysvětlit, jak příroda produkuje nové druhy zvířat a rostlin skrz síly mimo kontrolu člověka, a jak šlechtitelé kontrolují reprodukci a změny skrz příbuzenské křížení a mezidruhové křížení s cílem zvýšit produkci.^[5]

„	Dějiny vědy nás nutí k myšlení překračujícímu hranice vědy samotné.	“
— 1831

Nestler chtěl objasnit Vererbungsgeschichte (genetickou historii). Využíval k tomu i výzkum záznamů o předcích nejlépe šlechtěných zvířat, který nazýval vývojovou historií (Entwicklungsgeschichte). Hlavním zdrojem informací byly výjimečné úspěchy, kterých bylo dosaženo na farmě Geisslera v průběhu předcházejících 100 let. Podobnou práci v té době prováděl také profesor Filosofického institutu v Brně Franz Diebl.^[5] Výzkum na poli šlechtění ovcí pak podle některých autorů^[6] ovlivnil pozdější práci Gregora Johanna Mendela (ten samotný studoval na olomoucké Filosofické fakultě v letech 1840–43).

Nestler byl velmi aktivním členem Moravsko-Slezské společnosti pro povýšení polního hospodářství (Mähr.-Schles. Ges. zur Beförderung des Ackerbaues, Natur- und Landeskde.), v rámci které byl také pořadatelem 4. mezinárodního shromáždění rolníků a lesníků v roce 1840 v Brně (poprvé v rakouských zemích). Byl členem mnoha dalších stejně orientovaných společností a napsal na dané téme velké množství literatury.^[3]

Dílo

• Mittheilungen der k. k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn. Četné příspěvky od roku 1825, vědecky mimořádně významný příspěvek "Neues aus alter Zeit" (Sv. 20, 1831, S. 71-72), ve kterém se obrací na zemědělce, aby zkoumali historii šlechtění
• Ueber Auswahl, Bereitung und Anwendung der Düngerstoffe nach Lage, Boden und Gegenständen der landwirthschaftlichen Kultur: gekrönte Preisschrift. Brno, 1835.
• Mittheilungen über die zweckmäßigste Aufbewahrung von Nahrungsmitteln für Menschen und Hausthiere: zwei von der k.k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde gekrönte Preisschriften 1840
• Amts-Bericht des Vorstandes über die vierte, zu Brünn vom 20. bis 28. September 1840 abgehaltene Versammlung der deutschen Land- und Forstwirthe. Olomouc, 1841.