Josef Burian

Josef Burian, pseudonym: Hilarius Staroměstský^[1] (24. února 1854 Malé Chrášťany – 23. května 1922 Praha^[2]), byl katolický kněz, politik a publicista.^[3][4]

Josef Burian
Osobní údaje
Datum narození	24. února 1854
Místo narození	Malé Chrášťany
Datum úmrtí	23. května 1922 (ve věku 68 let)
Místo úmrtí	Vyšehrad
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	katolický kněz
Alma mater	Teologická fakulta Německé univerzity v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho rodiče byli rolníci. Gymnázium vystudoval v Písku. Následovalo studium na biskupském semináři v Českých Budějovicích. Na kněze byl vysvěcen 21. července 1878. Pak působil jako kněz na různých místech v Čechách. V oce 1986 byl vojenským kaplanem a v letech 1887 až 1891 byl duchovním správcem ženské trestnice v Řepích, kterou založila a vedla Kongregace sester boromejek. V roce 1899 získal na Teologické fakultě Německé univerzity v Praze titul Doktor teologie.^[5] Pak působil jako sídelní kanovník vyšehradský (od roku 1891), od 1904 byl děkanem kolegiátní kapituly a od 1913 proboštem. V roce 1911 získal titul monsignore.^[4]

Byl zastáncem a propagátorem myšlenek papeže Lva XIII., jehož cílem bylo přizpůsobit římskokatolickou církev moderní době a který vydal encykliku Rerum novarum, ve které podpořil právo dělníků na spravedlivou mzdu, důstojné pracovní podmínky a zakládání odborů. Josef Burian od roku 1894 předsedal Jednotě katolických tovaryšů v Čechách a od 1895 Svatojosefské jednotě křesťanských mužů a hochů. V roce 1894 podpořil litomyšlský sjezd katolického dělnictva.^[4]

Byl poslanec Českého zemského sněmu. Během 1. světové války zastával protirakouská stanoviska a inicioval rozsáhlé akce humanitární a charitativní pomoci. Od roku 1917 byl členem Národní rady České.^[3] V roce 1919 podpořil vznik Československé strany lidové, na její činnosti se však nepodílel.^[4]