Josef Kopta

Josef Kopta (16. června 1894 Libochovice^[1] – 3. dubna 1962 Praha) byl český spisovatel a novinář.

Josef Kopta
Josef Kopta, před 1923
Narození	16. června 1894 Libochovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. dubna 1962 (ve věku 67 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Šárka
Povolání	překladatel, novinář, spisovatel, dramatik a básník
Děti	Pavel Kopta syn Petr Kopta syn
Příbuzní	Václav Kopta vnuk Jan Kopta vnuk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Původním povoláním byl bankovní úředník. V první světové válce vstoupil do československých legií v Rusku.^[2] Po návratu z války se věnoval pouze literární činnosti. Byl redaktorem Národního osvobození a Lidových novin. Patřil do skupiny pátečníků, kteří se scházeli ve vile Karla Čapka na Vinohradech.

Zemřel roku 1962 v Praze. Pohřben byl na Šáreckém hřbitově.

Synové

• Petr Kopta – překladatel a básník
• Pavel Kopta – překladatel a textař

Dílo

Poezie

Začal jako básník, jeho skladby byly nevýrazné:

• Cestou k osvobození – 1919
• Nejvěrnější hlas

Romány

Obálka Josefa Čapka, Praha: Čin, 1926

Obálka Josefa Čapka, Praha: Čin, 1933

Po těchto sbírkách začal psát romány, zde Kopta směřuje psychologii svých postav. Byl úspěšnější v povídkách, nebo kratších románech:

• Úsměv nad hrobem ČTENÍ O MILÉM JAPONSKU – 1922
• Třetí rota – 1924 na osudech jedné roty sleduje nejen osudy vojáků, ale i politickou situaci v Rusku po roce 1914.
• Revoluce – 1925
• Pět hříšníků U velryby - 1. vydání 1925, 2. vydání 1930
• Třetí rota na magistrále – 1927, líčí přechod přes Sibiř
• Jak vznikala Třetí rota – 1929
• Třetí rota doma – 1934, o osudech legionářů po návratu do vlasti o střetu jejich ideálů a skutečnosti.
• Hlídač č. 47 – 1926^[3], František Douša je traťovým hlídačem. Ve vesnici se šíří klepy, že jeho žena mu je nevěrná s Ferdou (tato domněnka v knize není ani potvrzena ani vyvrácena). Ferda spáchá sebevraždu, ale podle vesničanů byl zavražděn hlídačem. Po deseti letech hlídač dočasně ohluchne. Po návratu sluchu dál hluchotu předstírá a dozvídá se, co si o něm lidi myslí. Zabije ho Ferdův kamarád. Zfilmováno 1937, 1951 a 2008.
• Jejich lidská tvář – 1927
• Cesta do Moskvy – 1928
• Legionářské povídky – 1. díl 1928, 2. díl 1936
• Naše legie v Rusku – 1932
• Modrá linie – 1935
• Zajíc v čepici – 1935
• Heslo Československé legie zmiňuje i „literaturu zaměřenou ryze antisemitsky (novely Žid)“.
• Adolf čeká na smrt – 1933, o soudech obyčejných lidí vyrůstajících i přes nepřízeň osudu k mravní velikosti.
• trilogie Jediné východisko (1930), Červená hvězda (1931), Chléb a vína (1936)
• Modrý námořník
  • Marnotratná pouť – 1936
  • Věčný pramen – 1937
  • Zlatá sopka – 1937
• Hodiny a sen – 1941

Tvorba po druhé světové válce:

• Blázen Kabrnos – 1945
• Láska v pěti podobách – Melantrich 1946
• Česká kniha a my – 1947
• Kratochvilné děje z naší vlasti: Kraje české – 1952
• Jedináček Damian – 1957
• Kolibří povídky – 1963

Trochu mimo jeho tvorbu stojí jediná komedie, kterou napsal – Nejkrásnější boty na světě – tříaktová hra o jednom ševci, kterak bojoval a vítězil; premiéra v Divadle na Vinohradech 23. 11. 1926 (režie Jaroslav Kvapil, v tit. roli ševce Šestáka Bohuš Zakopal), tiskem 1927.

Pro děti

• Antonín a kouzelník
• Chytrý Honza z Čech – 1957
• Král Žrout