Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu

Josef Matyáš hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Joseph Matthias Graf von Thun-Hohenstein, 24., nebo 25. února 1794, Praha – 24. září 1868, Salcburk) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů. Patřil k výrazným osobnostem českého společenského života v první polovině 19. století, vlastenec, president Královské české společnosti nauk, podporovatel Národního muzea, působil také jako politik, člen panské sněmovny rakouské říšské rady.

Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu
Narození	25. února 1794 Praha
Úmrtí	24. září 1863 (ve věku 69 let) Salcburk
Místo pohřbení	Hrobka Thun-Hohensteinů v Klášterci nad Ohří
Choť	(1816) Františka Romana z Thun-Hohensteinu (1796–1883)
Rodiče	Josef Jan Antonín z Thun-Hohensteinu a Marie Josefa Alžběta ze Schrattenbachu
Děti	Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu Quido z Thun-Hohensteinu Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu
Příbuzní	polorodý bratr: Karel z Thun-Hohensteinu (1803–1876) vnuk: Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913) vnuk: Josef Filip z Thun-Hohensteinu (1856–1932) vnuk: Maxmilián Theodor z Thun-Hohensteinu (1857–1950) vnuk: Felix Leopold z Thun-Hohensteinu (1859–1941)
Profese	politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Rodový erb Thun-Hohensteinů

Zámek v Žehušicích

Narodil se v Praze jako nejstarší syn hraběte Josefa Jana Antonína (1766–1809) z majorátní kláštereckých větve Thunů a jeho manželky Josefy, rozené hraběnky ze Schrattenbachu. Jeho mladší bratr Karel z Thun-Hohensteinu (1803-1876) byl polní zbrojmistr a c.k. tajný rada.

Většinu dětství strávil Josef Matyáš ve Vídni. Navštěvoval kadetskou dělostřeleckou školu a v roce 1809 vstoupil do císařské armády. V roce 1811 ve věku 17 let byl jmenován poručíkem 2. dělostřeleckého pluku, nicméně ten brzy opustil, neboť žádný z velitelů mu vzhledem k jeho věku nechtěl svěřit jednotku. V letech 1813 až 1815 se účastnil tažení jako důstojník hulánského pluku arcivévody Karla. Po uzavření míru odešel z armády a trvale se usadil v Čechách, věnoval se správě svého majetku a pěstování vědy.

Pečlivě se věnoval správě svých rozsáhlých panství a ke svým poddaným se choval laskavě, pomáhal jim v jejich potřebách, a těšil se všeobecné úctě.

Nechal také empírově (či klasicistně) přestavět původně barokní zámek v Žehušicích.^[1][2] Autorem projektu přestavby mohl být stavitel František Pavíček.^[1] Dokončení úprav dokládá, spolu se jménem investora, letopočet 1826 uvedený ve štítu rizalitu. Při úpravách byla postavena také mohutná klasicistní brána a založena ojedinělá oboru bílých jelenů.^[2] Po obou jejích stranách stojí na západní straně areálu budovy určené původně k ubytování služebnictva

Kromě toho patřil k výrazným osobnostem českého společenského života v první polovině 19. století, kromě aktivit na poli kultury a vědy se věnoval i politice a jeho pražský palác se stal jedním z proslulých center odporu proti vídeňskému centralismu. V roce 1848 byl pak členem Národního výboru. O výborné znalosti českého jazyka svědčí u Josefa Matyáše fakt, že do němčiny přeložil Královédvorský rukopis.

Manželství a rodina

V Praze se 10. září 1816 oženil se svojí sestřenicí Františkou Romanou (1796–1883), dcerou hraběte Antonína Josefa z benátecko-poběžovické linie Thunů. Františka palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže přivedla na svět celkem devět dětí:

• 1. Josef Osvald ( 21. 12. 1817 Žehušice – 6. 1. 1883 Klášterec nad Ohří), dědičný člen rakouské panské sněmovny
  • ⚭ (10. 9. 1846 Praha) Johanna ze Salm-Reifferscheidtu (16. 5. 1827 Praha – 8. 5. 1892 Innsbruck)
• 2. Maxmilián Josef (24. 2. 1820 Praha – 15. 10. 1854 Žehušice), svobodný a bezdětný
• 3. Guidobald (19. 9. 1823 Žehušice – 7. 9, 1904 Horní Libchava), poslanec Říšské rady a velkopřevor maltézského rytířského řádu, svobodný a bezdětný
• 4. Zikmund Ignác (11. 6. 1827 Klášterec nad Ohří – 7. 9. 1897 Salcburk), státní úředník, zastával funkce místodržitele na Moravě a v Salcburku
  • ⚭ (10. 7. 1855 Měšice) Matylda z Nostitz-Rienecku (29. 12. 1831 Praha – 17. 5. 1910 Salcburk)
• 5. Christiana (2. 12. 1828 Žehušice – 2. 12. 1893 Salcburk)
  • ⚭ (13. 7. 1853 Salcburk) Alfréd Karel z Gatterburgu (30. 11. 1830 Retz – 20. 10. 1893 Salcburk)
• 6. Jindřich (12. 4. 1830 Praha – 8. 7. 1886 Salcburk)
  • I. ⚭ (27. 4. 1868 Salcburk) Irena Esterházyová (6. 3. 1847 Prešpurk – 15. 12. 1869 Merano)
  • II. ⚭ (10. 10. 1871 Reichenhall) Gabriela von Ueberacker zu Sighartstein ( 7. 4. 1854 Klebing – 8. 11. 1929 Salcburk)
• 7. Kristián Gabriel (19. 2. 1832 Praha – 14. 5. 1834 tamtéž)
• 8. Filipina (22. 8. 1835 Žehušice – 6. 7. 1928 Söllheim)
  • ⚭ (12. 6. 1858 Salcburk) Arnošt z Thun-Hohensteinu (28. 7. 1826 Šťáhlavy – 8. 3. 1907 Salcburk)
• 9. Karel Boromejský Emanuel (2. 4. 1842 Žehušice – 8. 10. 1931 Salcburk), komtur maltézského rytířského řádu, svobodný a bezdětný