Josef Filip z Thun-Hohensteinu

Josef Filip Maria hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Josef Philipp Maria Graf von und zu Thun-Hohenstein; 27. března 1856 Praha – 11. července 1932 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a státní úředník. Od roku 1878 působil na různých postech ve státní správě v Čechách a na Moravě, svou kariéru završil ve funkci zemského prezidenta ve Slezsku (1898–1906).

Josef hrabě Thun-Hohenstein
Rodový erb
C. k. tajný rada
Ve funkci: 1902 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Zemský prezident ve Slezsku
Ve funkci: 1. prosince 1898 – 28. června 1905
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Manfred z Clary-Aldringenu
Nástupce	Karl Heinold
Místodržitelský rada u hornorakouského místodržitelství
Ve funkci: 1892 – ?
Panovník	František Josef I.
Okresní hejtman v Teplicích
Ve funkci: 1886 – 1892
Panovník	František Josef I.
Dočasný správce okresního hejtmanství v Trutnově
Ve funkci: 1885 – 1886
Tajemník u českého místodržitelství
Ve funkci: 1884 – ?
Okresní hejtman ve Znojmě
Ve funkci: 1881 – 1884
C. k. komorník
Ve funkci: 1881 – 1918
Panovník	František Josef I.
Narození	27. března 1856 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	11. července 1932 (ve věku 76 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Buquoyská hrobka
Choť	(1881) Gabriela Buquoyová (1859–1934)
Rodiče	Zikmund z Thun-Hohensteinu (1827–1897) a Matylda z Nostitz-Rienecku (1831–1910)
Děti	Karel Josef (1883–1961)
Příbuzní	Felix Leopold z Thun-Hohensteinu (bratr) Siegfried Josef z Thun-Hohensteinu[1] a Alžběta z Thun-Hohensteinu[1] (vnoučata)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Zaměstnání	politik
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1893: Řád železné koruny 1905: velkokříž Řádu Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z významné šlechtické rodiny Thun-Hohensteinů, patřil ke klášterecké linii. Narodil se jako nejstarší syn dlouholetého salcburského místodržitele Zikmunda Ignáce z Thun-Hohensteinu (1827–1897), matka pocházela z rodu Nosticů z Rienecku.

Studoval práva v Praze a ve Štýrském Hradci, po studiích vstoupil v roce 1878 do státních služeb. Začínal jako nižší úředník ve Štýrsku a Kraňsku, v letech 1881–1884 byl okresním hejtmanem ve Znojmě, v roce 1881 zároveň získal titul c. k. komorníka.

Od roku 1884 působil jako tajemník u českého místodržitelství, v letech 1885–1886 byl zároveň dočasným správcem okresního hejtmanství v Trutnově. V letech 1886–1892 byl okresním hejtmanem v Teplicích,^[2] mimo jiné působil jako komisař ústecko-teplické dráhy. S hodností místodržitelského rady pracoval od roku 1892 u hornorakouského místodržitelství v Linci. V letech 1898–1905 byl zemským prezidentem ve Slezsku.

Za zásluhy získal Řád železné koruny (1893) a velkokříž Řádu Františka Josefa (1905). Od roku 1902 byl c. k. tajným radou a získal také čestné občanství v Bohumíně (1903).

Zemřel ve Vídni dne 11. července 1932. Byl pohřben na hřbitově v Nových Hradech.^[3] Hrob jeho a jeho manželky se nachází za Buquoyskou hrobku. Není úplně jasné, proč nejsou pohřbeni přímo v hrobce.

Rodina

Ve Vídni se 15. června 1881 oženil s hraběnkou Gabrielou Buquoyovou (11. 11. 1859 Vídeň – 20. 5. 1934 Vídeň^[4]), sestrou rakouského ministra orby Ferdinanda z Buquoy (1856–1909). Měli spolu tři děti, z nichž dvě zemřely v dětství:

• 1. Matylda (10. 3. 1882 Znojmo – 27. 3. 1885 Praha)
• 2. Karel Josef (15. 1. 1883 Znojmo – 4. 8. 1961 Salcburk), c. k. komoří a podplukovník
  • ⚭ I. (1913) Sára Marie z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (20. 2. 1885 Stuttgart – 6. 5. 1938 Tutzing, Bavorsko)
  • ⚭ II. (1940) Olga von Rauch (28. 10. 1896 Braunschweig – 22. 9. 1979 Salcburk)
• 3. Zikmund Karel Josef (10. 8. 1890 Teplice – 23. 4. 1906 Vídeň)

Josefův mladší bratr Felix Leopold (1859–1941) sloužil v c. k. armádě, byl důstojníkem císařských gard a za první světové války byl v hodnosti polního podmaršála velitelem v Mostaru.