Josef Niklas

Josef Niklas (11. března 1817 Volyně^[1] – 9. října^[2][3] nebo 10. října 1877 Praha-Nové Město) byl český architekt a stavitel období historismu, a pedagog.

Josef Niklas
Josef Niklas, podle fotografie kreslil Jan Vilím
Narození	11. března 1817 Volyně Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	10. října 1877 (ve věku 60 let) Praha-Nové Město Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	architekt
Děti	František Niklas
Příbuzní	František Niklas syn Vácslav Havel synovec
Hnutí	historismus, novorenesance
Významná díla	interiéry Španělské synagogy
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Základní vzdělání získal v Českém Krumlově, odkud pak přešel na pražský Polytechnický ústav. Po jeho absolvování v roce 1836 pracoval určitou dobu u pražského architekta a stavitele Jana Jindřicha Frenzla.

V roce 1845 podnikl studijní cestu do Německa, Francie a Itálie. Po návratu do Prahy se oženil s Magdalénou Havlovou (1829–1908), s níž měl tři děti. Působil nejprve jako jako tvůrce technických výkresů, dále jako stavitel a architekt.^[4]

Věnoval se i pedagogické činnosti: roku 1849 se stal asistentem Bernharda Gruebera na pražské technice, v roce 1850 byl učitelem kreslení na české reálce a od roku 1864 zkušebním komisařem pro civilní měřiče a profesorem pražské techniky v oboru pozemního stavitelství.^[4] V letech 1873–1874 na této škole zastával funkci rektora.^[5]

Jeho žákem byl například Jan Koula^[6]. V letech 1871–1873 byl jeho asistentem na České technice v Praze Antonín Wiehl, vůdčí osobnost české neorenesance, po něm ji vykonával Rudolf Tereba až do školního roku 1876–1877.

Zemřel roku 1877 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.^[7]

Dílo

• Divadlo Pštroska, dřevěná konstrukce, otevřeno 1849; 1869 zbořeno^[8]
• Dům továrníka Richarda, rytíře Dotzauera v novogotickém stylu, v Hybernské ulici čp. 1009/II v Praze, 1854 (zbořeno)
• Novoměstské divadlo (též divadlo Před Koňskou branou), 1858 ^[4] (zbořeno)
• Zámek Jetřichovice, 1859^[4][9]
• Usedlost Hadovka, 1859^[10]
• Zámek v obci Dub, 1860^[4]
• Interiéry Španělské synagogy, 1868 ^[11]
• Zámek ve Skřivanech, 1868 ^[4]
• radnice Netolice, 1869 ^[12]
• Německé divadlo v Plzni, 1869 (zbořeno 1977)^[13]
• Aréna Na hradbách, 1869 (zbořeno)^[14]
• Nové proboštství vyšehradské, 1874 ^[4][15]
• Kanovnická rezidence na Vyšehradě, 1874^[8]
• Hlavní oltář pro kostel v Hořepníku ^[4]
• Postranní oltář pro kostel v Třeboradicích ^[4]
• bronzové lustry v sále Paláce Žofín^[4]

Spisy

• NIKLAS, Josef; ŠANDA, František. Slohy stavitelské od nejstarších dob až na dobu nynější. Praha: I. L. Kober, 1865. Dostupné online.

Galerie

• 
  Novoměstské divadlo (1858)
• 
  Zámek Jetřichovice (1859)
• 
  Zámek Dub (1860)
• 
  Interiér Španělské synagogy v Praze (1868)
• 
  Zámek Skřivany (1868)
• 
  Radnice v Netolicích (1869)
• 
  Německé divadlo v Plzni (1869)
• 
  Nové proboštství (1874)
• 
  Kanovnická rezidence (1874)