Josef Oswald Wratislav

Josef Oswald Wratislav z Mitrovic, také z Mitrowicz^{[pozn. 1]} (21. května 1883 Dírná – 5. června 1966 Dírná)^[1] byl český šlechtic z hraběcího rodu Wratislavů z Mitrovic, majitel statku Dírná a signatář Národnostního prohlášení české šlechty. Po komunistickém puči v roce 1948 mu byl znárodněn majetek.

Josef Oswald Vratislav z Mitrovic
10. majitel fideikomisu Dírná
Ve funkci: 22. června 1897 – 1948/1950 (v roce 1924 byly fideikomisy zrušeny, poté majitel velkostatku)
Předchůdce	Eugen František Wratislav z Mitrowicz
Nástupce	majetek znárodněn, po roce 1989 Maxmilián Josef Wratislav
Nejvyšší kuchmistr Českého království
Ve funkci: 22. června 1897 – 1918
Předchůdce	Eugen František Wratislav z Mitrowicz
Nástupce	monarchie zanikla
C. k. komoří
Ve funkci: 1908 – 1918
Nástupce	monarchie zanikla
Narození	21. května 1883 Dírná Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. června 1966 (ve věku 83 let) Dírná Československo Československo
Místo pohřbení	Starý hřbitov v Dírné
Titul	hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává)
Choť	(1909) Thea Josefa, roz. Thun-Hohensteinová (1884–1978)
Rodiče	Eugen František Wratislav z Mitrowicz (1855–1897) a Ernestina, roz. Thun-Hohensteinová (1858–1948)
Děti	Maximilian Josef (1917–2002) Arnošt Josef Wratislav (1922–?)
Příbuzní	děd: František Adam Wratislav z Mitrowicz (1823–1858) babička: Rosalie ze Sporcku (1833–1909) děd: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (1817–1883) babička: Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (1827–1892)
Sídlo	Zámek Dírná
Zaměstnání	velkostatkář
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se jako první syn Eugena Františka Wratislava z Mitrowicz (1855–1897) a jeho manželky Ernestiny, roz. z Thun-Hohensteinu (1858–1948).

Jeho fideikomis, který byl ustanoven v roce 1712 Janem Václavem Wratislavem z Mitrowicz (1670–1712) a které byl upraven o dva roky později,^[3] zasáhla pozemková reforma. Před reformou tvořily jeho majetek dvory s příslušenstvím: Dírná, Zálší – Horní, Závsí – Biskup, Mezná, Nová Ves, Chotěmice, dále pivovar, mlýn a pila v Dírné, lihovary v Dírné a Myslkovicích, cihelny v Mezné a v Krnsku. K tomu se řadily Wratislavský palác na Tržišti na Malé Straně v Praze, rodový zámek v Dírné, zámek v Myslkovicích a Krnsku, ke každému z nich patřila zahrada. Vedle fideikomisního majetku vlastnil i alodiální dvory s příslušenstvím: Krnsko, Řehnice, Myslkovice a Roudná.^[4]

Po pozemkové reformě vlastnil 2027^[4] (nebo přibližně 2200^[5]) hektarů půdy, tři lesní revíry, několik rybníků, zámky Dírná a Myslkovice, Vratislavský palác v Praze, pivovar v Dírné, dvě cihelny, dva pivovary, pilu, mlýn a elektrárnu.^[5] V roce 1948 jim představitelé komunistického režimu na základě druhé pozemkové reformy zmenšili majetek na 50 hektarů půdy v Závsí, ze kterého nakonec zůstalo jen 36 hektarů. Nadále směli bydlet na zámku. V březnu 1950 jim byl zabaven i zbylý majetek, půda byla přičleněna ke Státnímu statku Táboře.^[5] Ze zámku se museli vystěhovat. Deset členů rodiny se muselo nastěhovat do tří místností v bývalém pivovaru.^[6] Už 30. prosince 1949 jim finanční referát příslušného ONV vydal výměr na dávku z majetku ve výši přes 4 miliony korun a o den později ještě milionářskou daň ve výši tří milionů korun.^[7] Rodina většinu částky zaplatila, na doplacení zbytku dlužné částky chodily upomínky až do jeho smrti.^[8] Z majetku Wratislavům zůstala budova pro bývalé úředníky panství naproti zámku a zahrada o rozloze jednoho hektaru v Dírné.^[7]

Přehled výměry majetku ve 20. letech 20. století v hektarech[4]
	Celkem	Fideikomis	Alodiál
Před pozemkovou reformou	3292	2406	886
Po pozemkové reformě	2027

V roce 1950 byl syn Maxmilián vzat do vazby na dobu více než čtyř měsíců.

Josef Oswald zemřel 5. června roku 1966 v Dírné a byl pohřben na tamním Starém hřbitově.^[9]

Rodina

V Povo u Trenta (Tridentu) se 28. září 1909 oženil s hraběnkou Theou Josefou z Thun-Hohensteinu (2. 5. 1884 Trento – 18. 4. 1978 Dírná), dcerou Sigmunda hraběte z Thun-Hohensteinu a jeho manželky Marie hraběnky Sardagna von Neuburg. Manželka Thea byla od roku 1909 dámou Řádu hvězdového kříže. Narodily se jim následující děti:^[10]

• 1. Arnoštka Evženie (Ernestina Eugenie; 2. 5. 1912 Dírná – 8. 4. 2006)
• 2. Marie Josefa (28. 5. 1914 Dírná –23. 11. 2006 Praha)
  • ⚭ (2. 8. 1937 Praha) Arthur Mensdorff-Pouilly (4. 11. 1900 Chotělice – 18. 4. 1965 Praha)
• 3. Johanna (18. 3. 1916 Dírná – 18. 6. 1999 Dírná)
• 4. Maxmilián Josef (5. 11. 1917 Dírná – 7. 4. 2002 Dírná)
  • ⚭ (25. 9. 1947 Český Šternberk) Karolina Sternbergová (6. 11. 1924 Praha – 10. 7. 2021 Dírná)
• 5. Thea (Dorota; 15. 8. 1919 Dírná – 3. 1. 1985 Dírná), handicapovaná^[11]
• 6. Arnošt Josef (22. 9. 1922 – ?)
  • ⚭ (2. 5. 1953 New Plymouth, Nový Zéland) Judith Revfy de Jaszjakohalma (24. 7. 1928 – ?)