Josef Serinek
český odbojář From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Josef Serinek (chybně též Serynek) (25. února 1900 Bolevec[1], Rakousko-Uhersko – 14. června 1974 Svitavy, Československo[2]) byl československý příslušník protinacistického odboje romské národnosti. Byl vězněn v koncentračním táboře Lety a za druhé světové války se stal partyzánským velitelem. Za války užíval krycí jméno Černý.[3]
.jpg)
Remove ads
Život
Narodil se roku 1900 v obci Bolevec na Plzeňsku. Po matce byl potomkem původních romských obyvatel českých zemí. Plynule hovořil česky, německy a jazykem sinti.[4]
Za první světové války musel narukovat do armády, později se však připojil k německo-romské skupině dezertérů a skrýval se v Českém lese.[4][5] Po válce byl amnestován a v košickém Státním ústavu pro opuštěnou mládež se vyučil zahradníkem. Další roky pracoval jako pomocný dělník v zemědělství. S Pavlínou Janečkovou založil rodinu a měli pět dětí. V době po německé okupaci Československa a vyhlášení protektorátu pracoval jako kočí na statku v Rohách na Plzeňsku.[4]
Dne 3. srpna 1942 byl Josef Serinek, Pavlína Janečková a jejich pět dětí zatčeni protektorátními četníky a deportováni do koncentračního tábora Lety. Josef Serinek po měsíci a půl stráveném v táboře dne 15. září 1942 uprchl[6] (útěku se účastnil i jeho vzdálenější příbuzný Karel Serinek a další dva vězni). Plánoval, že se později vrátí pro rodinu, byl však pronásledován četníky a následující rok se skrýval.[4] Až po válce se Serinek dověděl, že jeho manželka a děti se staly oběťmi romského holokaustu – zahynuly zčásti v Letech a zčásti po transportu do koncentračního tábora Osvětimi-Birkenau.[3]
Josef Serinek se rozhodl zapojit do odboje, s Karlem si v loveckých chatách opatřili zbraně,[3] Karla zastřelil hajný u obce Ratiboř 19. dubna 1943.[7] Josef Serinek postupně doputoval na Vysočinu, kde se dostal do kontaktu s odbojovou organizací Rada tří. Převážně z uprchlých sovětských zajatců Serinek vybudoval 30členný lesní partyzánský oddíl (celkem jím prošlo na 150 utečenců[5]). Oddíl byl po válce nazýván někdy oddíl Čapajev.[3] Oddíl operoval v síti zemljanek v Haklově lese u Veselí , na Kutinách, u Daňkovic, Ubušínku, Věcova a Krásného.[5]
Mezi akce oddílu patří trestná výprava proti četníkům, kteří v říjnu 1944 zastřelili představitele Rady tří generála Vojtěcha Lužu.[3] Serinkův oddíl přepadl četnickou stanici v Přibyslavi, pět četníků bylo zavřeno do sklepa, vyslechnuto a popraveno (na Lužově zabití se přímo podíleli pouze četníci Mečíř a Kunderka). Jeden přežil, neboť předstíral smrt.[4] Serinkův oddíl se poté rozdělil a jeho členové posílili partyzánské oddíly Jermak a Dr. Miroslav Tyrš. Sám Serinek se účastnil osvobozování Bystřice nad Pernštejnem, když odzbrojil posádku vojenského lazaretu v tamní škole.[5] Přestože se prokazatelně účastnil ozbrojeného boje, byl po válce vyznamenán pouze medailí Za zásluhy, která se udělovala za vojenské činy vykonané mimo boj. Zapojil se do přestřelky u Veselí u kopce zvaném Na Jedli, zde byl vážně zraněn jeden ruský partyzán Michael Šianov. Ten po válce podlehl zranění v SSSR.
Po válce si Serinek otevřel hostinec „U partyzána“[8] ve Svitavách a založil novou rodinu. Po měnové reformě z roku 1953 hostinec zavřel a až do konce života pracoval jako skladník v cihelně.[5]
V první polovině 60. let Serinek během osmnácti sezení nadiktoval své vzpomínky historiku Janu Tesařovi.[4]
Remove ads
Ocenění
_BAR.svg){kind=small}
Památka na Josefa Serinka
Inicitiativa "Černý partyzán" si klade za cíl rozvíjet památku na život a působení Josefa Serinka, zvláště v kraji, kde za války rozvíjel odbojovou činnost s podporou místních obyvatel. Iniciativa vzniklá v roce 2010 z podnětu Ondřeje Lišky zasadila na počest Josefa Serinka v roce 2017 strom nedaleko obce Spělkov, aktu se zúčastnili vnuk Zdeněk Serinek, historik Jan Tesař, romský aktivista Čeněk Růžička, německý politik českého původu Milan Horáček a další.[9] Strom byl později zničen neznámým pachatelem. Proto 27. října 2021 iniciativa vysadila ve spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou nový strom, památnou lípu Josefa Serinka na zahradě evangelického kostela ve Sněžném a uspořádala pouť po místech spojených se Serinkovou odbojovou činností.[10] Památku na Josefa Serinka dále spoluorganizoval evangelický farář pro menšiny Mikuláš Vymětal.[11]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads