Jozef Tomko

Jozef kardinál Tomko (11. března 1924, Udavské – 8. srpna 2022 Řím)^[1] byl slovenský katolický duchovní a náboženský spisovatel, prefekt Kongregace pro evangelizaci národů (1985–2001) a předseda Papežské rady pro Mezinárodní eucharistický kongres (2001–2007).

Jeho Eminence Jozef Tomko
kardinál-kněz
Jozef kardinál Tomko
Církev	římskokatolická
Titulární kostel	Santa Sabina
Heslo	„Ut Ecclesia Aedificetur“ „Aby se církev budovala“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	12. března 1949 Řím světitel Luigi Traglia
Biskupské svěcení	15. září 1979 světitel Jan Pavel II. 1. spolusvětitel Eduardo Martínez Somalo 2. spolusvětitel Andrew Gregory Grutka
Kardinálská kreace	25. května 1985 kreoval Jan Pavel II.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	tituální arcibiskup docleánský (1979–1985) generální sekretář biskupské synody (1979–1985) prefekt Kongregace pro evangelizaci národů (1985–2001) kardinál-jáhen Gesù Buon Pastore alla Montagnola (1985–1996) kardinál-kněz Santa Sabina (1996–) předseda Papežské rady pro Mezinárodní eucharistický kongres (2001–2007)
Osobní údaje
Datum narození	11. března 1924
Místo narození	Udavské, Československo Československo
Datum úmrtí	8. srpna 2022 (ve věku 98 let)
Místo úmrtí	Řím, Itálie Itálie
Místo pohřbení	Katedrála svaté Alžběty
Vyznání	římskokatolické
Povolání	spisovatel, vysokoškolský učitel, katolický kněz, misionář, náboženský spisovatel, katolický biskup a kněz
Alma mater	Papežská univerzita Gregoriana Papežská lateránská univerzita Pavol Horov Gymnasium
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po smrti francouzského kardinála Alberta Vanhoye 29. července 2021 se stal nejstarším žijícím členem kolegia kardinálů.

Založení Slovenského ústavu

Jozef Tomko byl jedním z hlavních signatářů iniciativy pro vybudování Slovenského ústavu sv. Cyrila a Metoděje o Vánocích roku 1959. Vznik ústavu byl schválen dekretem Eugena kardinála Tisseranta ze dne 8. ledna 1961. Díky velkému úsilí Jozefa Tomka až do roku 1963 se podařilo ústav, který byl uznán za italskou právnickou osobu, postavit na pevné základy. Ústav se nachází na katastrálním území města Říma. Od té doby proslul nejen vzděláváním budoucích kněží především slovenského původu, ale také svou ediční činností, především vydáváním slovenské katolické literatury v době komunistické totality. Od roku 1997 sídlí ve zdech Slovenského ústavu také Papežská slovenská kolej sv. Cyrila a Metoděje v Římě, která je zaměřená především na vzdělávání kněží.

Kardinál

V konzistoři 25. května 1985 jmenoval papež Jan Pavel II. Josefa Tomka kardinálem. Zároveň mu byla svěřena funkce prefekta důležité Kongregace pro evangelizaci národů. Tomko se tím stal tzv. kurijním kardinálem. Až do roku 1996 byl kardinálem-jáhnem diakonie Gesù Buon Pastore alla Montagnola. Roku 1996 optoval pro baziliku Santa Sabina jako jemu přidělený kostel a přešel do stavu kardinála-kněze.

Dílo

• Svetlo národov (Řím, 1972)
• Blaženstvá (Řím, 1973)
• Kresťan a svet (Řím, 1974)
• Otázky dneška (Řím, 1976)
• Význam sv. Cyrila a Metoda v slovenskom katolicizme a v slovenských dejinách (Řím, 1984), vyšla i anglicky.
• Il Sinodo dei Vescovi – Synoda biskupov: podstata, metóda a perspektívy (Řím, 1985).
• La Missione verso il Terzo millennio (Řím – Bologna, 1998) – vyšla i slovensky
  • Misie do tretieho tisícročia (Bratislava, 2000).
• Na misijných cestách (Řím 1989 – Trnava, 1991)
• Budovať Cirkev (SSV, Trnava, 1994)
• Odkaz slovenskému národu a spoločenstvám (Bratislava, 1991)
• Zriadenie Spišskej, Banskobystrickej a Rožňavskej diecézy a kráľovské patronátne právo v Uhorsku (Spišská Kapitula – Spišské Podhradie 1994).
• Na misijných cestách II. (SSV, Trnava, 2003)
• So srdcom na Slovensku (SSV, Trnava 2006)