Junckerova komise
Evropská komise 2014–2019 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Junckerova komise úřadovala jako komise Evropské unie od 1. listopadu 2014 do 30. listopadu 2019. Pětiletý mandát byl o měsíc prodloužen v důsledku odmítnutí několika kandidátů z Rumunska, kde v říjnu 2019 padla vláda, do nastupující první komise Ursuly von der Leyenové.

Předsedou komise byl 15. července 2014 Evropským parlamentem zvolen lucemburský politik Jean-Claude Juncker. Do připravované komise poté po jednom zástupci nominoval každý z dvaceti osmi členských států.[1][2] Komise začala úřadovat v listopadu 2019 a Juncker v čele nahradil Josého Manuela Barrosa, řídícího dvě komise během předchozích deseti let.[3]
Ke schválení komise došlo 22. října 2014. Hlasování v Evropském parlamentu se zúčastnilo 699 poslanců, z nichž 423 se vyslovilo „pro“, 209 bylo „proti“ a 67 se „zdrželo“. Mezi své priority komise zařadila „dodržování fiskální disciplíny, tvorbu pracovních míst, snižování energetické náročnosti, výstavbu infrastruktury, podporu růst a podporu obnovitelných zdrojů.“ Také byla odhodlána řešit problém imigrace a usilovala o vytvoření jednotné energetické unie.[4]
Remove ads
Pozadí vzniku

Během květnových europarlamentních voleb 2014 byl Juncker prezentován Evropskou lidovou stranou (EPP) jako kandidát na předsedu Evropské komise. Po volebním vítězství jej 27. června na tento post navrhla Evropská rada. Zvolení pak proběhlo 15. července Evropským parlamentem, když pro něj hlasovala většina 422 ze 729 poslanců.[1][5][6][7]
Juncker vyhlásil desetibodový program agendy svého prezidentství, v níž podtrhl důraz na pracovní příležitosti a růst.[8]
Původní slovinská kandidátka a odcházející premiérka Alenka Bratušeková, kterou nominovala vláda, v jejímž čele stála, měla získat portfolio pro energetickou unii a současně se stát místopředsedkyní komise.[9] Její vystoupení před europoslanci však bylo nepřesvědčivé a členové příslušných výborů Evropského parlamentu kandidaturu velkou většinou odmítli.[10] Nominantka získala jen 13 hlasů ve výborech pro životní prostředí a pro průmysl, výzkum a energetiku, zatímco proti hlasovalo 112 poslanců.[11] Následně se komisařkou za Slovinsko stala Violeta Bulcová, která získala gesci dopravy a vesmíru.
Remove ads
Komisaři dle stran
Členové
Komise byla tvořena předsedou a komisaři. Původně byla složena z 28 členů, z nichž 7 zastávalo posty místopředsedů.[12][13][14] Počet se snížil po odchodu čtyř členů.
Remove ads
Předčasná ukončení v komisi
Členové, kteří opustili komisi před uplynutím jejího mandátu.
Remove ads
Projektové týmy
Komise byla strukturovaná do tzv. projektových týmů, sestavených z komisařů podle jejich portfolií. Každou skupina řídil jeden z místopředsedů komise.[17] Vedle stálých členů týmů se na řešení problémů mohli přechodně podílet i další komisaři, pokud úkol spadal do gesce jejich působnosti.[18] První místopředseda Timmermans dohlížel na činnost všech komisařů.
Níže je výčet pěti projektových týmů.
Spojený jednotný digitální trh
Hlubší a spravedlivější ekonomika a měnová unie
Nová podpora práce, růstu a investic
Pružná energetická unie s prozíravou politikou při změně klimatu
Silnější globální hráč
- místopředsedkyně
- Federica Mogheriniová
- členové
- Johannes Hahn
- Cecilia Malmströmová
- Neven Mimica
- Christos Stylianides
- Dimitris Avramopoulos
- Miguel Arias Cañete
- Violeta Bulcová
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads