Junta

Termín junta či chunta (obojí vyslovováno [chunta],^[1] z latinského juncta, či jungere – spojovat, dávat dohromady, slučovat) má ve španělsky a portugalsky mluvících zemích význam rady, komise, či výboru. V Portugalsku je takto označována obecní rada (Junta de Freguesia). Junta může být součástí vlády, nebo ji představovat. Princip junty vychází z „prvních“ junt, které byly vytvořeny na území Španělska, jako forma administrativního řízení proti Napoleonovi během Španělské války za nezávislost. S historií 20. století jsou junty většinou spojovány s krátkodobou formou státní vlády v Latinské Americe.

Inaugurace argentinského vojenského diktátora Jorge Rafaela Videla jako prezidenta.

Vládní junta může být jakkoli ideologicky zaměřená, od levicové vlády, přes liberální, konzervativní juntu, až po nacionální. Junta, jejíž členové jsou vysocí představitelé z řad armády, je nazývána vojenská junta a je založená na vojenství a považována za jistou formu vojenské diktatury.

Příklady vládních junt z historie

• řecká vojenská junta (1967–1974)
• revoluční vládní junta v Salvadoru (1979–1982)
• Státní rada míru a rozvoje v Myanmaru (1988–2011; v letech 1988–1997 pod názvem Rada pro obnovení pořádku a státní právo)^[2]
• pravicová vojenská junta Augusto Pinocheta v Chile (1973–1990)
• režim tzv. džamáhíríje v Libyi (1969–2011)
• vláda Mustafy Kemala Atatürka v Turecku (1922–1938)
• režim v Thajsku (1976–1988)
• Suhartův režim v Indonésii (1967–1998)

Současné státy s režimem junty

• Fidži Fidži od 2006^[3]
• Thajsko od 2014
• Egypt od 2013
• Niger od 26. července 2023
• Myanmar od 2021^[4]