Jurij Vega

Jurij svobodný pán von Vega (německy Georg von Vega, latinsky Georgius Bartholomaei Vecha; 23. března 1754 Zagorica, Kraňsko – 26. září 1802 poblíž Vídně) byl rakouský generál dělostřelectva, matematik a fyzik slovinského původu.

Jurij Bartolomej Vega
Jurij Vega
Rodné jméno	Jurij Bartlomej Veha
Narození	23. března 1754 Zagorica, Habsburská monarchie (dnes Slovinsko)
Úmrtí	26. září 1802 (ve věku 48 let) Nußdorf, Habsburská monarchie (dnes Rakousko)
Vojenská kariéra
Hodnost	generálmajor dělostřelectva
Vyznamenání	Vojenský řád Marie Terezie
multimediální obsah na Commons

Životopis

Narodil se v Zagorici v dnešním Slovinsku. Roku 1775 absolvoval střední školu v Lublani a následujících pět let pracoval jako inženýr říční navigace. Poté vstoupil do rakouské armády, kde byl díky svým matematickým schopnostem povýšen na majora a ustanoven vyučujícím na bombardýrské škole ve Vídni. Zde navrhl nové typy moždířů. Následně se účastnil války proti Osmanům. Za francouzských revolučních válek velel v roce 1794 již jako podplukovník obléhání pevnosti Fort Louis. Se svými 16 obléhacími houfnicemi se mu podařilo tuto pevnost dobýt během jediného dne. V roce 1796 padla po sedmidenním obléhaní pevnost v Mannheimu, přičemž obléhatelé použili Vegových třiceti- a šedesátiliberních moždířů. Za toto vítězství obdržel Vega Vojenský řád Marie Terezie a byl povýšen na generálmajora. Zemřel roku 1802 za dosud nevyjasněných okolností v Nußdorfu nedaleko Vídně.

Během mírového období se Vega zabýval psaním učebnic matematiky a fyziky. Učebnice z roku 1787 je považována za jedno ze základních pojednání o balistice. V roce 1783 vydal své logaritmické tabulky, jež byly přeloženy do mnoha jazyků.^[1] Stal se také členem několika vědeckých akademií v Evropě.

V roce 1787 si vzal za ženu Josefu Svobodovou z Českých Budějovic, se kterou měl tři děti.^[2]

Na jeho počest je pojmenován kráter Vega na Měsíci^[1] a jeho portrét nesla i padesátitolarová slovinská bankovka.^[3]