Karavanky

Tento článek je o části Alp. O silničním tunelu pojednává článek Dálniční tunel Karavanky.

Karavanky (slovinsky Karavanke, německy Karawanken) jsou pohoří, které společně s Kamnicko-Savinjskými Alpami tvoří přirozenou 120 km dlouhou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. V minulosti procházelo pohořím mnoho důležitých obchodních cest, dnes zajišťují dopravu mezi oběma zeměmi železniční a dálniční tunel, které spojují rakouský Villach a slovinské Jesenice. Nejvyšší horou je Stol (rakousky Hochstuhl, 2236 m). Karavanky jsou zároveň nejdelším pohořím Slovinska. Nejrozšířenějším porostem v Karavankách je les, který sahá až do výše 1700 m. Vrcholové partie hor jsou holé s loukami, některé úseky jsou skalnaté (hlavně centrální část). Napříč celým hřebenem Karavanek vede značený chodník, součást „Slovinske planinarske poti“.

Karavanky Karavanke Karawanken
pod hřebenem Kochuty
Nejvyšší bod	2236 m n. m. (Hochstuhl)
Délka	120 km
Šířka	65 km
Rozloha	5 227 km²
Nadřazená jednotka	Jižní vápencové Alpy
Sousední jednotky	Kamnicko-Savinjské Alpy, Julské Alpy, Gailtalské Alpy, Karnské Alpy
Světadíl	Evropa
Stát	Rakousko Rakousko Slovinsko Slovinsko
Horniny	vápenec
Povodí	Dráva
Souřadnice	46°25′ s. š., 14°25′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřeben Koschuta – přechod

Hochstuhl – 2236 m n. m.

Toto pohoří se dá považovat za seismicky aktivní, protože tudy prochází periadriatický zlom, který vznikl při formování Alp. Nejnovější zemětřesení o síle 4,0 až 4,5 zde udeřilo v únoru 2013. K dalším silným zemětřesením tu došlo v letech 1931, 1958 a 2007.^[1]

Poloha

Plocha Karavanek je 1300 km². Od jihu je dělí od Julských Alp údolí Sávy Dolinky a od Kamnicko-Savinjských Alp jsou to řeky Kokra a Tržaška Bistrica. Nejvýchodnější výběžky Karavanek končí u města Slovenj Gradec. Na západě plynule přecházejí v Karnské Alpy.

Rozdělení pohoří

Celé pohoří je pro větší přehlednost rozděleno na tři skupiny – Westkarawanken (Západní Karavanky – Mittagskogel – 2145 m), Mittelkarawanken (Střední Karavanky – Hochstuhl – 2236 m) a Ostkarawanken (Východní Karavanky – Koschutnik Turm – 2136 m)

• oblast Mittagskogel (Kepa) začíná na trojmezí Itálie, Rakouska a Slovinska. Celá skupina je jen velmi málo navštěvovaná.
• oblast Golice přímo navazuje na předešlou skupinu. Nejvyšším vrcholem je Golica – 1835m.
• oblast Hochstuhl (Stol) tvoří střed Karavanek a zároveň nejvyšší masiv celého pohoří. Tato část hor je díky dobré infrastruktuře často navštěvovaná.
• oblast Koschuta (Košuta či Košuty) je nejmohutnějším hřebenem Karavanek. Je více než 10 km dlouhý a na jihovýchodě bezprostředně sousedí se Savinjskými Alpami. Jako východisko pro turistiku slouží na slovinské straně chaty Dom na Kofcah (1488 m), Planinski dom na Šiji (1531 m n. m.), Planina Dolga njiva (1400 m n. m.); na rakouské straně Koschutahaus (1279 m n. m.). Nejvyšším vrcholem je Košutnik Turm – 2136 m n. m.
• oblast Olševa je již nepříliš skalnatou částí hor. Nejvyšším vrcholem je Olševa – 1929 m n. m.
• oblasti Pece a Uršlje gora jsou na východ posledními, poměrně vysokými skalnatými vrcholy. Nejvyšším vrcholem skupiny je Kordževa glava – 2126 m. Pokračováním Karavanek na východ je pohoří Kozjak u Mariboru.