Karel Egon I. z Fürstenbergu

Karel Egon I. z Fürstenbergu (německy Karl Borromäus Egon zu Fürstenberg; 7. května 1729 Praha – 11. července 1787 Praha) byl příslušníkem šlechtického rodu Fürstenbergů původem z Německa, který založil mladší českou větev rodu. Byl císařským komořím, tajným radou a v letech 1771–1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění. Za svoji podporu chudých získal přezdívku žebrácký advokát.^[1] Byl jmenován prvním čestným prezidentem nově založené Královské české společnosti nauk v Praze (1784–1787).

Karel Egon I. z Fürstenbergu
Karel Egon I. z Fürstenbergu (portrét J. G. Auerbacha, asi okolo roku 1750)
1. prezident Královské české společnosti nauk
Ve funkci: 1784 – 1787
Předchůdce	instituce zřízena
Nástupce	Evžen Václav Bruntálský z Vrbna
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 20. červenec 1771 – 18. srpen 1782
Panovník	Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce	Filip Nerius Krakovský z Kolovrat
Nástupce	František Antonín Nostic-Rieneck
Tajný rada
Panovník	Marie Terezie
Císařský komoří
Panovník	Marie Terezie
Narození	7. května 1729 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	11. července 1787 (ve věku 58 let) nebo 11. července 1786 (ve věku 57 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Fürstenberská hrobka v Nižboru
Choť	(1753) Marie Josefa ze Šternberka (1735–1803)
Rodiče	Josef Vilém Arnošt z Fürstenbergu (1699–1762) a Marie Anna z Waldsteinu (1707–1756)
Děti	Filip Nerius Maria (1755–1790) Karel Josef Alois (1760–1799)
Příbuzní	bratr: Josef Václav z Fürstenbergu (1728–1783) sestra: Marie Augusta z Fürstenbergu (1731–1770), abatyše sestra: Marie Jindřiška, provdaná z Thurn-Taxisu (1732–1772) děd: Prosper Ferdinand z Fürstenbergu (1662–1704) babička: Žofie z Königsegg-Rothenfelsu (1674–1727) vnuk: Karel Egon II. z Fürstenbergu (1796–1854) pravnuk: Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873) praděd: Maxmilián František z Fürstenbergu (1634–1681) prababička: Maria Magdalena z Bernhausenu († 1702)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1767 rakouský Řád zlatého rouna (č. 783)
Commons	Charles Egon I, Prince of Fürstenberg-Pürglitz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a život

Portrét knížete Karla Egona z Fürstenbergu ve sbírkách Národního muzea v Praze (1780, Johann Georg Weigert)

Karel Egon I. se narodil 7. května 1729 v Praze jako druhý syn Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberg-Stühlingenu (1699–1762), zakladatele knížecí větve, a jeho manželky hraběnky Marie Anny z Waldsteinu (1707–1756), dědičky křivoklátského panství.^{[pozn. 1]} Jeho starší bratr Josef Václav (21. března 1728 Praha – 2. června 1783 Donaueschingen) zdědil majorát knížecí linie s centrem v Donaueschingenu a stal se tak druhým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.

V letech 1744–1746 studoval na univerzitě v Lipsku a poté na královské rytířské akademii v Turíně.^[1] V letech 1751–1766 zastával post rady u zemské vlády v Praze a v roce 1766 byl poslán jako hlavní císařský komisař k říšskému komornímu soudu ve Wetzlaru.^[1] Po této misi mu byl v roce 1767 udělen Řád zlatého rouna.

V letech 1771–1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království.^[2] Přestože si nejdříve v této funkci vedl dobře a patřil ke stoupencům dvorských reforem, za pomalé provádění tolerančního patentu byl odvolán.^[3]

Shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, k nimž také sepsal pětisvazkový katalog.^[4] Knihovna patří mezi největší a nejcennější šlechtické knihovny v Čechách. V současné době (od roku 1881) je umístěna na hradě Křivoklát. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Královské české společnosti nauk, která je dnes ve správě Národního muzea.^[4] Proslavilo ho výrazné humanitní cítění, podporoval řadu škol. Založil i první soukromou hospodářskou školu v habsburské monarchii.^[1] Na svém panství v Podmoklech zrušil robotu v roce 1779, tedy několik desítek let před tím, než byla oficiálně zrušena v celém království. Jeho rozhodnutí charakterizoval citát karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.^[1]

Na jeho panství v Podmoklech byl v roce 1771 nalezen největší keltský zlatý podklad.^[5] Z nálezu 42,5 kilogramu zlatých mincí, tzv. duhovek, část věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu však nechal přetavit na pamětní mince s vlastním portrétem. Na získání nálezu, o kterém se dozvěděl tak, že místní sedláci náhle bohatnou, vyslal drába Růžičku, který nevybíravým způsobem jako bylo veřejné mrskání, u některých nešťastníků i vsazení do hladomorny Křivoklátu, a mučením, se dožadoval vydání nalezeného pokladu.^[zdroj?]

Zemřel v Praze na Malé Straně. Pohřben byl ve Fürstenberské hrobce v Nižboru.

Majetek

Fürstenberský palác na Malé Straně v Praze

Po smrti matky v roce 1756 zdědil křivoklátské panství, které zahrnovalo velkostatek Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty a na mladoboleslavsku statky Dobrovice a Loučeň. V roce 1779 založil architektonicky zajímavý Dvůr Karlov, který je dnes památkově chráněn. V roce 1782 zavedl na křivoklátském panství novátorské pěstování jetele a řepky olejné.

Setkání Královské české společnosti nauk se často odehrávala v jeho paláci (dnes polské velvyslanectví) na Malé Straně, který dokonce dostal přezdívku Chrám múz.^[4]

Rodina

Dne 25. června 1753 se oženil s Marií Josefou ze Šternberka (24. června 1735 – 16. ledna 1803 Praha), dcerou Františka Filipa ze Šternberka (1708–1786), nejvyššího hofmistra Marie Terezie, a jeho manželky Marie Leopoldiny ze Starhembergu (1712–1800).^{[pozn. 2]} Narodily se jim 3 děti:

• 1. Josef Maria Václav (16. 8. 1754 – 14. 7. 1759)
• 2. Filip Nerius Maria (21. 10. 1755 Praha – 5. 6. 1790)
  • ∞ (1779 Donaueschingen) jeho sestřenice Josefa Johanna Benedikta z Fürstenbergu (14. 11. 1756 – 2. 10. 1809), jejich děti:
    • 1. Karel Gabriel Maria Josef (2. 2. 1785 – 13. 12. 1799 Praha)
    • 2. Josefa Maria Filipína (5. 3. 1780 – 10. 3. 1780)
    • 3. Leopoldina Filipina Karolína (10. 4. 1781 – 7. 6. 1806 Praha)
      • ∞ (20. 10. 1799 Praha) Viktor Amadeus z Hessen-Rotenburgu (2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 zámek Zembowitz)
• 3. Karel Josef Alois (26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 Liptingen), padl v boji
  • ∞ (4. 11. 1790 Praha) Alžběta Alexandrina z Thurnu a Taxisu (30. 11. 1767 – 21. 7. 1822), jejich děti:
    • 1. Karel Egon II. (28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl)
      • ∞ (19. 4. 1818 Karlsruhe) Amálie Kristýna Bádenská (26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe)
    • 2. Marie Leopoldina (4. 9. 1791 Praha – 10. 1. 1844 Kupferzell)
      • ∞ (20. 5. 1813 Heiligenberg) Karel Albrecht z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (29. 2. 1776 – 15. 6. 1843)
    • 3. Marie Josefa (* a † 9. 9. 1792)
    • 4. Antonie (28. 10. 1794 – 1. 10. 1799)
    • 5. Marie Anna (17. 9. 1798 – 18. 7. 1799)

Vyobrazení

Jeho portrét z okruhu Franze Caspara Fahrenschona z doby kolem roku 1770 je vystaven na hradě Křivoklát.^[6] Ve sbírkách hradu se nachází i jeho pozdější méně zdařilá kopie.^[7]

Vývod z předků

Bedřich Rudolf z Fürstenberg-Mößkirchu

Maxmilián František z Fürstenberg-Stühlingenu

Marie Maxmiliana z Pappenheimu

Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu

Johann Wilhelm, Freiherr von Bernhausen

Maria Magdalena von Bernhausen

Dorothea Blarer von Wartensee

Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu

Haug Königsegg

Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu

Marie Renáta z Hohenzollern-Hechingenu

Anna Žofie z Königsegg-Rothenfelsu

Jan Vilém z Scherffenbergu

Marie Polyxena z Schärffenbergu

Maxmiliána z Harrachu

Karel Egon I. z Fürstenbergu

Ferdinand Arnošt z Valdštejna

Arnošt Josef z Valdštejna

Marie Eleonora z Rottalu

Jan Josef z Valdštejna

Kryštof Kokořovec z Kokořova

Marie Anna Kokořovcová z Kokořova

Eva Kateřina Markvartová z Hrádku

Marie Anna z Valdštejna

Karel Ferdinand z Valdštejna

Karel Arnošt z Valdštejna

Marie Alžběta z Harrachu

Eleonora Marie z Valdštejna

František Adam z Losensteinu

Marie Terezie z Losensteinu

Marie Terezie z Herbersteinu