Bičivky

Bičivky (Kinetoplastida) je třída bičíkatých prvoků z kmene Euglenozoa.^[1] Jsou to jak volně žijící, tak i parazitické jednobuněčné organizmy, jejichž odborný název Kinetoplastida je odvozen od skutečnosti, že mají zvláštní organelu zvanou kinetoplast. Kinetoplast vzniká z části mitochondrie a obsahuje mnoho molekul kruhové DNA včetně genů kódujících tzv. guide RNA (gRNA), která umožňuje editaci RNA. Další zajímavou organelou bičivek jsou glykozomy obsahující hydrolázy.^[2]

Bičivky
Trypanosoma cruzi, příklad bičivek
Leishmania
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota
Říše	Protista ⇒ Protozoa (Excavata)
Kmen	Euglenozoa (Euglenozoa)
Podkmen	Mastigophora (Mastigophora )
Třída	bičivky (Kinetoplastida) (Honigberg, 1963) Margulis, 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systém

Třídu Kinetoplastea je ve zvyku dělit na dva řády, nicméně první z nich je parafyletický:^[2]

• Bodonida (boda) – parazitičtí i volně žijící

  Příklady:

  Zástupci rodu Bodo mají vždy 2 bičíky, které používají k pohybu (lokomoci). Dokážou žít v půdách s malým obsahem kyslíku. Nachází se také v uhelných kalech např. na Ostravsku. Jejich potravou jsou zbytky organických látek a bakterie. Mohou také přežívat v trávicí trubici člověka.

• Trypanosomatida (trypanozomy) – parazitičtí

  Příklady:

  Zástupci rodu trypanozoma (Trypanosoma) jsou původci vážných lidských i dobytčích onemocnění

Některé studie se pokouší o jiný systém, který by odrážel lépe příbuzenské vztahy:^[1]

• Prokinetoplastina
• Metakinetoplastina
  • Neobodonida
  • Parabodonida
  • Eubodonida
  • Trypanosomatida