Klentnice

Klentnice (jméno je v jednotném čísle, německy Klentnitz^[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží asi čtyři kilometry severně od Mikulova. Jedná se o rekreační a vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem). Žije zde 471^[1] obyvatel.

Klentnice
Klentnice a Sirotčí hrádek, pohled z Děvína
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mikulov
Obec s rozšířenou působností	Mikulov (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°50′41″ s. š., 16°38′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	471 (2025)[1]
Rozloha	7,69 km²[2]
Katastrální území	Klentnice
Nadmořská výška	334 m n. m.
PSČ	692 01
Počet domů	180 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Klentnice 24 692 01 Mikulov [e-mail]
Starosta	Vladimír Slačík
Oficiální web: www.klentnice.cz
Klentnice
Další údaje
Kód obce	584541
Kód části obce	66141
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Písemné doklady až do 19. století jsou německé, německé jméno nicméně zřejmě vzešlo z původního českého Klementice odvozeného od osobního jména Klement. Výchozí tvar Klementici pak byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Klementovi lidé". Podoba Klentnice, která se do písemných záznamů dostala až v 19. století, vznikla z německé a zprvu byla v množném čísle. Od roku 1958 je jméno Klentnice v čísle jednotném.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1332 (Glemptitz).^[6][7] V roce 1575 ji získala spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odešla až v roce 1945 po skončení druhé světové války.

Přírodní poměry

Správní území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava. Dominantou krajiny je Tabulová hora jihozápadně od vesnice, chráněná jako národní přírodní památka Tabulová. Do severozápadního výběžku katastrálního území zasahuje část národní přírodní rezervace Děvín a jižně od vesnice se nachází přírodní památka Kočičí kámen. Ve vesnici roste památný strom Klentnická lípa svatého Jana Nepomuckého.

Obyvatelstvo

Sčítání lidu[8]	Obyvatelé celkově	Národní příslušnost
Rok		Němci	Češi	jiné
1793	405	-	-	-
1836	437	-	-	-
1869	434	-	-	-
1880	494	494	0	0
1890	446	436	8	2
1900	525	523	2	0
1910	609	607	2	0
1921	630	615	2	13
1930	556	552	0	4

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[9][10]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	434	494	446	525	609	630	556	373	438	444	484	512	558	518	484
Počet domů	96	96	98	104	127	134	148	101	81	87	99	120	150	167	180

Obecní správa

V letech 1869–1980 Klentnice byla obcí v okrese Mikulov (1869–1950) a později v okrese Břeclav. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Mikulovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.^[11]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.^[12]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Klentnici.

• Kostel svatého Jiří – barokně klasicistní stavba od Jana Karla Hromádka z let 1783–1785 s vnitřní výzdobou sochaře Ondřeje Schweigla a malíře Josefa Winterhaldera.
• zřícenina hradu Sirotčí hrádek na vápencovém bradle nad obcí
• bývalá fara vedle kostela, nyní kavárna
• sochy svatého Leonarda, Floriána, Jana Nepomuckého

Galerie

• 
  centrum, pohled ze Stolové hory
• 
  kostel svatého Jiří
• 
  obecní úřad
• 
  bývalá fara
• 
  Café Fara
• 
  Klentnická lípa,
  památný strom
• 
  zřícenina Sirotčí hrádek
• 
  hřiště, hasičské závody 2014