Krkavcovití

Krkavcovití (Corvidae) jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce, hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou například vrána černá a vrána šedá, havran polní, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná, straka obecná, ořešník kropenatý.

Krkavcovití
Sojka chocholatá
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	krkavcovití (Corvidae) Vigors, 1825
Rozšíření krkavcovitých. Zeleně – přirozené, žlutě – (re)introdukce (Nový Zéland a jiné ostrovy), modře – bývalé rozšíření, dnes vyhubení (Hawaii, Malta, Portoriko) Rozšíření krkavcovitých. Zeleně – přirozené, žlutě – (re)introdukce (Nový Zéland a jiné ostrovy), modře – bývalé rozšíření, dnes vyhubení (Hawaii, Malta, Portoriko)
Rod
celkem 25 rodů Corvus – kavka, krkavec, vrána, havran Garrulus – sojka Perisoreus – sojka Pica – straka Nucifraga – ořešník Pyrrhocorax – kavče Cyanocitta – sojka Podoces – strakule Calocitta – sojka Cyanocorax – sojka Cissa – kraska Urocissa – kraska Cyanopica – straka Dendrocitta – straka Crypsirina – straka Temnurus – straka Platysmurus – sojka Ptilostomus – straka Zavattariornis – straka Aphelocoma – sojka Cyanolyca – sojka Gymnorhinus – sojka Platylophus – sojka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popsáno je více než 120 druhů ve 25 rodech. Původní předek žil pravděpodobně počátkem třetihor v oblasti dnešní Austrálie. Dnes tato čeleď osidluje téměř celý svět s výjimkou Antarktidy a nejsevernější části Arktidy. Všichni krkavcovití jsou velmi inteligentní ptáci s vysokou přizpůsobivostí. Jsou to jedni z mála ptáků, které lze běžně sledovat při hře.^[1]

Stavba těla

Krkavcovití mají proměnlivou velikost těla (délka 20 až 70 cm, hmotnost 41 g až 1 500 g), hlava je poměrně velká se silným zobákem a tělo robustní s krátkýma, ale silnýma nohama s mocnými drápy. Křídla bývají širší a zakulacená, délka ocasu je v rámci čeledi značně proměnlivá. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené (černé barvy rodu Corvus jsou spíš výjimkou) a s kovovým leskem, u obou pohlaví bývá stejné.

Chování a schopnosti

Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví pevná hnízda ve větvích. Mají silný hlas, jsou to dobří imitátoři nejrůznějších zvuků a dokonce se někteří mohou naučit i mluvit. Potravu sbírají často na zemi. Živí se drobným hmyzem a masem. Jsou to velmi dobří letci.

Inteligence

Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána (Corvus moneduloides) dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve předpokládalo pouze u savců, především vyšších primátů, případně u vyder mořských.^[2] Navíc dokáží své akce a použití nástrojů plánovat na několik kroků dopředu, a to hned, bez nutnosti použít metodu pokusu a omylu.^[3]

I díky inteligenci jejich pozornost upoutávají v přírodě nezvyklé předměty – odnášejí si různé drobnosti do hnízda. Tak lze někdy nalézt i šperky. (Známé je přirovnání „Krade jako straka“.) Mohou však nechtě uškodit, protože si do hnízda mohou odnést hořící nedopalek cigarety, a tím způsobit „nevysvětlitelný“ požár.

Využití mravenců

Jednou z metod vran, jak pečovat o své peří, je využití mravenců: ty občas úmyslně vyprovokují rozhrabáním jejich mraveniště a přikryjí ho křídly. Mravenci zalezou mezi pera, kde pak útočí na ptačí parazity. Pro zvýšení účinku si vrána některé ještě rozetře po křídlech, aby kyselina mravenčí ještě zvýšila účinek ochrany.