Květnatec Archerův

Květnatec Archerův je druh stopkovýtrusné houby z čeledi hadovkovité (Clathraceae).

Květnatec Archerův
Květnatec Archerův v Zoo Ostrava
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusé (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída	houby břichatkovité (Gasteromycetidae)
Řád	hadovkotvaré (Phallales)
Čeleď	hadovkovité (Clathraceae)
Rod	květnatec (Anthurus)
Binomické jméno
Clathrus archeri (Berk.) Dring, 1980
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Kožovité vajíčko kulatého či vejčitého tvaru má zhruba 2,5 až 6 cm v průměru a je skoro do poloviny ponořené v půdě. Vyrůstá z něj plodnice ve tvaru chobotnicovitých ramen dlouhých 4 až 15 cm. Ramena, kterých bývá čtyři až osm, jsou křehká, ohnutá dolů a rozprostřená rovnoměrně kolem vajíčka. Jejich barva je červená s černými skvrnami. Šlahouny jsou pokryty slizem s hnilobným zápachem, který láká hmyz roznášející výtrusy po okolí. Ačkoliv je považován za nejedlou houbu, zejména v Asii je rozšířeno pojídání jeho vajíček.

Ekologie

Vyskytuje se v hloučcích od května do října. Vyhovuje mu hlinitopísčitá, humózní, mírně kyselá půda. Lze jej najít v teplých listnatých a smíšených lesích, kde je dostatek tlejícího listí.

Květnatec je zajímavý tím, že se jedná o významný synantropní element v naší mykoflóře. Jeho domovinou je australská a tasmánská oblast, odkud však byl zavlečen ve formě spór do Evropy. Jeho první výskyt byl zdokumentován ve Francii roku 1914. V Československu byl poprvé zaznamenán v roce 1963. Stalo se tak 17. července 1963, kdy byl objeven na travnatém okraji smrčiny v údolí potoka mezi obcemi Dobročkov a Kuklov v jižních Čechách.^[1] Následně se šířil po Čechách, Moravě i okolních zemích; známý je již i z Ruska.^[2] Mapování expanze květnatce Archerova v Českých zemích se zabýval mykolog Zdeněk Kluzák. Ještě v polovině 80. let považoval houbu za vzácnou,^[3] v roce 2012 byl její výskyt označován za roztroušený.^[2]