Půda

Další významy jsou uvedeny na stránce Půda (rozcestník).

Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze. Většina současné půdy není starší než z období pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.

Základní členění půdních horizontů, matečná hornina (R) se v českém prostředí označuje spíše písmenem D

V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.

Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.^[1] Dosahuje tloušťky až 4 metrů.^[2]

Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.

Složení a vlastnosti půd

Podrobnější informace naleznete v článku struktura půdy.

Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.

Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka (edafon).

Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok.

Plynná složka půdy též vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší.

Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.

Fyzikální vlastnosti

Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.

Chemické vlastnosti

Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.

Klasifikace půd

Podrobnější informace naleznete v článcích Taxonomický klasifikační systém půd České republiky a Půdní typ.

Český taxonomický klasifikační systém půd^[3] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:

• Referenční třída půd: Leptosoly
  • Půdní typ: Litozem (symbol LI)
  • Půdní typ: Ranker (RN)
  • Půdní typ: Rendzina (RZ)
  • Půdní typ: Pararendzina (PR)
• Referenční třída půd: Regosoly
  • Půdní typ: Regozem (RG)
• Referenční třída půd: Fluvisoly
  • Půdní typ: Fluvizem (FL)
  • Půdní typ: Koluvizem (KO)
• Referenční třída půd: Vertisoly
  • Půdní typ: Smonice (SM)
• Referenční třída půd: Andosoly
  • Půdní typ: Andozem (AD)
• Referenční třída půd: Černosoly
  • Půdní typ: Černozem (CE)
  • Půdní typ: Černice (CC)
• Referenční třída půd: Luvisoly
  • Půdní typ: Šedozem (SE)
  • Půdní typ: Hnědozem (HN)
  • Půdní typ: Luvizem (LU)
• Referenční třída půd: Kambisoly
  • Půdní typ: Kambizem (KA)
  • Půdní typ: Pelozem (PE)
• Referenční třída půd: Podzosoly
  • Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
  • Půdní typ: Podzol (PZ)
• Referenční třída půd: Stagnosoly
  • Půdní typ: Pseudoglej (PG)
  • Půdní typ: Stagnoglej (SG)
• Referenční třída půd: Glejsoly
  • Půdní typ: Glej (GL)
• Referenční třída půd: Organosoly
  • Půdní typ: Organozem (OR)
• Referenční třída půd: Salisoly
  • Půdní typ: Solončak (SK)
• Referenční třída půd: Natrisoly
  • Půdní typ: Slanec (SC)
• Referenční třída půd: Antroposoly
  • Půdní typ: Kultizem (KU)
  • Půdní typ: Antrozem (AN)

Schémata půdních profilů vybraných půdních typů: a – černozem, b – kambizem, c – hnědozem, d – podzol, e – rendzina

Charakteristika některých půdních typů

• Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech.
• Černozem vzniká na spraších pod stepní a lesostepní vegetací, půda s vysokým obsahem humusu.
• Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
• Šedozem vzniká z černozemí.
• Rendzina kamenité půdy, typicky na krasovém území, vysoký obsah uhličitanů v půdním profilu
• Hnědozem vzniká na spraších v listnatých lesích mírného pásu, zemědělsky méně kvalitní než černozem
• Fluvizem (nivní půda) vývojově mladé půdy, často velmi úrodné, v blízkosti řek i menších vodních toků

Půdotvorné faktory

• Matečná hornina
  • skalní horniny a jejich zvětraliny (regolit)
  • sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše půdy (půdní sedimenty)
  • je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout
• Klima
  • přímé působení:
    • změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů
    • změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin
  • nepřímé působení prostřednictvím vegetace
• Organismy (edafon)
  • intenzita jejich aktivity záleží na:
    • úživnosti půdy
    • klimatu

Podmínky půdotvorného procesu

• Reliéf
  • největší význam má
    • výšková poloha
    • svažitost
    • expozice – vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
    • terénní deprese
  • ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
• Čas
  • čas nutný k průběhu dějů

Rozdělení podle využití půdy

Definice, co je obhospodařovaná půda, se liší.^[4] Obhospodařovaná zemědělská půda má v ČR přibližně 3,5 milionu ha.^[5] Lesní půda má přibližně 2,6 milionu ha.