Ladislav Blaha

Ladislav Blaha,^[1] též Ladislav Bláha^[2][3] (22. srpna 1893 Ohrozim – 21. září 1973^[1]), byl český a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění republiky Československé za Komunistickou stranu Československa.

Ladislav Blaha
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1954
Stranická příslušnost
Členství	čs. soc. dem. KSČ
Narození	22. srpna 1893 Ohrozim Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. září 1973 (ve věku 80 let)
Choť	Marie Jančíková
Děti	František, Ladislav
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Pocházel z rodiny továrního krejčího z Ohrozimi. Rodina vlastnila i malé zemědělské hospodářství, na kterém Ladislav od dětství pomáhal. Za první světové války nastoupil do armády. Bojoval na ruské a rumunské frontě. Po válce se v listopadu 1918 vrátil domů a patřil mezi zakládající členy místní organizace sociální demokracie v rodné Ohrozimi, v níž působil jako jednatel (jeho otec byl předsedou stranické organizace). Během následného rozkolu v sociální demokracii se ztotožnil s jejím levicovým křídlem a roku 1921 přešel do nově založené KSČ.^[3] Od počátku byl jednatelem a od roku 1924 i důvěrníkem organizace komunistické strany v Ohrozimi. Od roku 1925 až do roku 1938 zastával funkci důvěrníka KSČ pro soudní okres Plumlov.^[2]

Po první světové válce pracoval jako pivovarnický dělník v Prostějově u firmy Dvořák a Binko.^[2] Od roku 1929 až do roku 1945 byl profesí domácím krejčím (dodával pro prostějovskou textilní firmu Jana Bábka^[2]) a malozemědělcem. Od roku 1926 zasedal za KSČ v obecním zastupitelstvu v Ohrozimi. Byl členem místní osvětové komise, působil v hasičském sboru jako obvodový místostarosta a okrskový vzdělavatel. Angažoval se i v divadelním spolku Tyl, se kterým nastudoval řadu divadelních her a pořádal četné dělnické zábavy. Na počátku okupace udržoval kontakty s komunisty z okolních obcí, ale po zatčení několika z nich, byly tyto styky přerušeny. Po druhé světové válce obnovoval organizaci KSČ v Ohrozimi a byl po několik let jejím předsedou.^[3] Už od počátku roku 1945 se stal členem ilegálního národního výboru v Ohrozim, od května 1945 byl členem okresního národního výboru v Prostějově.^[2]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. Mandát získal i v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948. V parlamentních volbách v roce 1948 byl za olomoucký volební kraj zvolen na kandidátce KSČ do Národního shromáždění, kde setrval do roku 1954.^[4][5][6]

Před únorovým převratem organizoval komunistické akce na Prostějovsku (například na podporu milionářské dávky). Do roku 1950 byl předsedou základní organizace KSČ v Ohrozimi a v letech 1954-1959 zasedal v krajském národním výboru v Olomouci.^[2] Na VIII. sjezdu KSČ a IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen náhradníkem Ústředního výboru KSČ^[7] a až do roku 1955 byl členem předsednictva Krajského výboru Komunistické strany Československa na Olomoucku. Po ukončení poslaneckého mandátu v roce 1954 se trvale přestěhoval do rodné Ohrozimi, kde pracoval v místním Jednotném zemědělském družstvu. Nejprve jako pracovník rostlinné výroby, pak po pár měsících jako předseda družstva. Na tomto postu setrval do roku 1959. V letech 1955 a 1958 mu bylo uděleno Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.^[2]