Ladislav Zavrtal

Ladislav Josef Filip Pavel Zavrtal (křestní jméno psáno též jako Ladislao Joseph Philip Paul a příjmení jako Saverthal, Sawerthal, Zavertal, Zaverthal a Zavrthal, 29. září 1849 Milán, Rakouské císařství – 29. ledna 1942 Cadenabbia, Itálie) byl italsko-český hudební skladatel, dirigent a violista. Byl synem českého skladatele a vojenského kapelníka Václava Huga Zavrtala a italské operní pěvkyně Carlotty Maironi da Ponte.

Zavrtal (Zavertal, Sawerthal)
Ladislav Zavrtal. Kresba Jana Vilímka
Rodné jméno	Ladislav Josef Filip Pavel
Narození	29. září 1849 Milán Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. ledna 1942 (ve věku 92 let) Cadenabbia Itálie Itálie
Národnost	česko-italská
Povolání	hudební skladatel
Příbuzní	otec Václav Hugo Zavrtal strýc Josef Rudolf Zavrtal
Významná díla	opery Noc ve Florencii, Myrrha
Ovlivněný	Giuseppe Verdi, Giacomo Meyerbeer, Charles Gounod
Ocenění	Cavaliere della Corona d’Italia
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Zavrtal získal první hudební vzdělání od svých rodičů a následně studoval na Conservatorio di San Pietro a Majella v Neapoli mimo jiné u Francesca Paola Tostiho. Po působení v orchestrech svého otce v Trevisu a Modeně v letech 1869 a 1870 odešel roku 1871 pracovat jako dirigent v městském divadle v Miláně (Tatro Milanese). O rok později se odstěhoval do Skotska, kde pracoval až do roku 1881 jako učitel hudby a dirigent různých dechových hudeb v Glasgowě.

V roce 1877 spolupracoval se známým německým dirigentem Hansem von Bülow. V době své služby jako vojenský kapelník Royal Artillery Band ve Woolwichi (1881–1906) se intenzivně zapojil do londýnského hudebního života a byl v letech 1895 až 1905 uměleckým ředitelem nedělních koncertů v Royal Albert Hall. V roce 1906 odešel na odpočinek a žil nadále v Itálii.

Byl jmenován rytířem Řádu italské koruny (Cavaliere della Corona d’Italia) a vedle tohoto vyznamenání obdržel též ceny a řády v Itálii, Anglii, Řecku, Turecku a Srbsku.

Ladislav Zavrtal uložil roku 1928 své hudební sbírky (zejména mozartiana, která získal jeho otec od Mozartova syna Karla, ale též korespondenci mj. s Antonínem Dvořákem, Arthurem Sullivanem, Edwardem Germanem a Alexander Campbellem Mackenziem) i rukopisy skladeb svých, svého otce a svého strýce u Glasgowské university, jíž je později odkázal v závěti.^[1]

Skladby

Orchestrální díla

• Symfonie č. 1 c moll (komponována 1878–1884)
• Symfonie č. 2 d moll (komponována 1884)

Hudebně-dramatická díla

Opery

Dokončeno roku	název	počet dějství	premiéra	libreto
1870	Tita; revidováno jako: Adriana ovvero Il burattino die Venezia; ve spolupráci se svým otcem Václavem Hugem Zavrtalem	3 dějství	29. května 1870, Treviso, Teatro Garibaldi	G. Pasetti; rev. G. Pasetti a Angelo Zanardini
1871	Il tre perucchi	5 dějství	1871, Milán, Teatro Milanese	Cletto Arrighi
1872	La sura palmira sposa	5 dějství	1872, Milán, Teatro Milanese	Cletto Arrighi
1872-1873	Una notte a Firenze (Noc ve Florenci)	4 dějství	20. března 1880, Praha, Prozatímní divadlo	Stefano Interdonato
1882-1883	Mirra (Myrrha)	4 dějství	7. listopadu 1886, Praha, Národní divadlo	Stefano Interdonato

Operety

Dokončeno roku	název	počet dějství	premiéra	libreto
1883	A Lesson in Magic (Lekce v kouzelnictví); revidováno jako Love's Magic (Kouzlo lásky);	1 dějství	27. dubna 1883, Woolwich; rev. verze: 18. února 1890, Woolwich	T. M. Watson; rev. verze Julian R. J. Jocelyn