Leonard Helfried z Meggau

Leonard Helfried hrabě z Meggau (německy Leonhard Helfried Graf von Meggau, ve starší české literatuře také jako Linhart Helfrýd z Megova, 1577, Kreuzen – 23. dubna 1644, Greinburg) byl rakouský šlechtic, státník a dvořan. Za vlády Ferdinanda II. byl dolnorakouským místodržitelem a císařským nejvyšším hofmistrem, byl povýšen na hraběte a získal Řád zlatého rouna.

Leonard Helfried z Meggau
Nejvyšší císařský hofmistr
Ve funkci: 1626 – 1637
Panovník	Ferdinand II.
Předchůdce	Gundakar z Liechtensteinu
Nástupce	Maxmilián z Trauttmansdorffu
Ve funkci: 1617 – 1619
Panovník	Matyáš
Ve funkci: 1612 – 1613
Panovník	Matyáš
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr v Horních Rakousích
Ve funkci: 1626 – 1644
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Místodržitel v Dolních Rakousích
Ve funkci: 1621 – 1626
Panovník	Ferdinand II.
Nejvyšší císařský komorník
Ve funkci: 1612 – 1619
Panovník	Matyáš
Tajný rada
Panovník	Matyáš, Ferdinand II., Ferdinand III.
Nejvyšší dvorský komorník a správce úřadu nejvyššího hofmistra arcivévody Matyáše
Ve funkci: 1607 – 1612
Panovník	Rudolf II.
Narození	1577 Bad Kreuzen nebo Kreuzen-Berg
Úmrtí	23. dubna 1644 (ve věku 66–67 let) Zámek Greinburg
Titul	1626 hrabě
Choť	I. Anna Khuenová z Belasi (1588–1628) 2. Polyxena z Leiningenu (1617–1668)
Rodiče	Ferdinand Helfried z Meggau a Zuzana Veronika z Harrachu
Děti	4 dcery
Příbuzní	vnuk: Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1630–1673) vnuk: Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1638–1689) vnuk: František Leopold Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1639–1691) vnuk: Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1641–1712)
Alma mater	Univerzity v Padově a Boloni
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1622 Řád zlatého rouna (č. 349)
Commons	Leonhard Helfried von Meggau (1577-1644)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kromě majetku v Horním Rakousku získal i rozsáhlé statky v Čechách (Rabštejn nad Střelou, Žleby). Zemřel bez mužského potomka a panství v Čechách krátce po jeho smrti dcery rozprodaly.

Život a kariéra

Erb rodiny Meggau

Pocházel z původně měšťanské rodiny z Míšně, která vstoupila do služeb Habsburků, jeho otcem byl Ferdinand Helfried z Meggau (1530–1585), zemský hejtman v Horních Rakousích. Po matce Zuzaně Veronice (1558–1617) pocházel z rodu Harrachů a odtud také pocházelo křestní jméno Leonard v té době u Harrachů typické.

Vystudoval práva na univerzitách v Padově a Boloni^[1] a od roku 1595 byl členem dvora arcivévody Maxmiliána. Později přešel do služeb jeho bratra Matyáše, kterého významně podpořil v roce 1608 a stal se jeho komorníkem. V letech 1612–1644 byl členem Tajné rady a ve službách císaře Matyáše byl správcem úřadu nejvyššího hofmistra, hejtmanem hradů Forchtenstein a Eisenstadt na hranici Rakouska a Uher, jako císařův zplnomocněnec se zúčastnil také zemských sněmů v Praze a Bratislavě.

Ještě za vlády císaře Matyáše se připojil ke dvoru Ferdinanda Štýrského, v roce 1617 patřil k předním stoupencům jeho nároku na trůn a za jeho vlády pak dosáhl vrcholu kariéry. V letech 1621–1626 byl místodržitelem v Dolních Rakousích a v letech 1626–1637 císařským nejvyšším hofmistrem. V roce 1622 obdržel Řád zlatého rouna a v roce 1626 byl povýšen do hraběcího stavu, získal také dědičnou hodnost hofmistra v Horních Rakousích. Po smrti Ferdinanda II. musel uvolnit post nejvyššího hofmistra, i za Ferdinanda III. ale zůstal členem tajné rady a také titulárním císařským komořím, od roku 1637 se ale spíše zdržoval na svých venkovských statcích. Proslul mimo jiné jako štědrý mecenáš katolické církve a na svých panstvích zakládal kláštery.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Greinburg, hlavní rodové sídlo

Po otci byl dědicem panství s hrady Ruttenstein a Kreuzen v Horních Rakousích, k nimž v roce 1621 přikoupil sousední panství Greinburg, kde inicioval přestavbu zámku do podoby honosného rodového sídla. Z konfiskací po stavovském povstání v Horních Rakousích koupil zámek Schwertberg (1622) a vzápětí získal i město Freistadt poblíž českých hranic. Později získal statky i v Čechách, v roce 1631 koupil z konfiskací po Kolovratech panství Rabštejn nad Střelou, z kupní ceny 155.000 zlatých mu bylo odpuštěno 100.000 zlatých za prokázané služby.^[2] V roce 1636 uplatnil nárok na panství Žleby na Čáslavsku a také zde mu byla z předepsané kupní ceny větší část sražena za pohledávky u císaře.^[3]

Byl dvakrát ženatý, poprvé s Annou Khuenovou z Belasi (1588–1628), podruhé se oženil s výrazně mladší hraběnkou Polyxenou z Leiningenu (1617–1668), která se poté ještě třikrát vdala. Z prvního manželství pocházely čtyři dcery provdané do předních šlechtických rodin (Dietrichstein, Starhembergové, Cavrianiové, Slavata). Majetek v Rakousku si rozdělily, zatímco panství v Čechách vlastnily společně a později jej prodaly (Žleby prodány 1662,^[4] Rabštejn 1665^[5]).