Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün kchung-ťün, pchin-jinem zhōngguó rénmín jiěfàngjūn kōngjūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军空军), zkratkou LČLOA, je letecká složka Čínské lidově osvobozenecké armády. Oficiálně bylo zřízeno 11. listopadu 1949,^[1] a v současnosti je organizováno do pěti složek: letectva, pozemní protivzdušné obrany (PVO), elektronických protiopatření (ECM), radarových jednotek a výsadkového sboru.^[2] V roce 2022 v jeho řadách sloužilo přibližně 395 000 osob a k dispozici mělo přes 2500 letadel.^[3]

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Vlajka Letectva ČLOA
Země	Čína Čína
Vznik	11. listopadu 1949
Typ	letectvo a protivzdušná obrana
Velikost	2 500+ letadel 395 000 vojáků
Posádka	Peking
Velitelé	gen. Čchang Ting-čchiou (velitel) gen. Kuo Pchu-siao (politický komisař)
Nadřazené jednotky	Čínská lidová osvobozenecká armáda
Webová stránka	eng.chinamil.com.cn/armed-forces/air-force.htm
Insignie
Znak
	Výsostný znak LČLOA

Emblém LČLOA

Velení

Velitelé generálplukovník Liou Ja-lou (刘亚楼 ) (říjen 1949 – květen 1965) generálporučík Wu Fa-sien (吴法宪) (květen 1965 – září 1971) generálmajor Ma Ning (马宁) (květen 1971 – únor 1977) generálmajor Čang Tching-fa (张廷发) (duben 1977 – červenec 1985) generálplukovník Wang Chaj (王海) (červenec 1985 – listopad 1992) generálplukovník Cchao Šuang-ming (曹双明) (listopad 1992 – říjen 1994) generálplukovník Jü Čen-wu (于振武) (říjen 1994 – listopad 1996) generálplukovník Liou Šun-jao (刘顺尧 ) (listopad 1996 – květen 2002) generálplukovník Čchiao Čching-čchen (乔清晨) (květen 2002 – září 2009) generálplukovník. Sü Čchi-liang (许其亮) (září 2007 – říjen 2012) generálplukovník Ma Siao-tchien (许其亮) (říjen 2012 – srpen 2017) generálplukovník Ting Laj-chang (丁来杭 ) (srpen 2017 – srpen 2021) generálplukovník Čchang Ting-čchiou (常丁求 ) (srpen 2021 – ve funkci)

Političtí komisaři generálplukovník Siao Chua (萧华) (říjen 1949 – duben 1950) generálporučík Wu Fa-sien (吴法宪) (únor 1957 – květen 1965) Jü Li-ťin (余立金) (květen 1965 – březen 1968) Wang Chuej-čchiou (王辉球) (září 1968 – květen 1973) Fu Čchuan-cuo (傅传作) (květem 1973 – říjen 1975) Čang Ting-fa (张廷发) (říjen 1975 – duben 1977) Kao Chou-liang (高厚良) (duben 1977 – červenec 1985) generálporučík Ču Kuang (朱光) (červenec 1985 – listopad 1992) generálplukovník Ting Wen-čchang (丁文昌) (listopad 1992 – leden 1999) generálplukovník Čchiao Čching-čchen (乔清晨) (leden 1999 – květen 2002) generálplukovník Teng Čchang-jou (邓昌友) (květen 2005 – říjen 2012) generálplukovník Tchien Siou-s’ (田修思) (říjen 2012 – červenec 2015) generálplukovník Jü Čung-fu (于忠福) (červenec 2015 – leden 2022) generálplukovník Kuo Pchu-siao (郭普校) (leden 2022 – ve funkci)

Výzbroj

Letadlový park

Čcheng-tu J-20

Šen-jang J-16

Čcheng-tu J-10

Si-an H-6

KJ-2000

Si-an Y-20

Letadlo	Země původu	Určení	Verze	Ve službě	Poznámky
Stíhací letouny
Čcheng-tu J-7	Čína Čína	stíhač	J-7 J-7E J-7G	100[3] 120[3] 120[3]	varianta MiGu-21
Čcheng-tu J-10	Čína Čína	víceúčelový stíhač	J-10A J-10B J-10C J-10S	220[3] 55[3] 180+[3] 70[3]
Čcheng-tu J-20	Čína Čína	víceúčelový stíhač	J-20A	~50[3]	technologie stealth
Šen-jang J-8	Čína Čína	záchytný stíhač	J-8F/H	50[3]
Šen-jang J-11	Čína Čína	víceúčelový stíhač	J-11 J-11B/BS	95[3] 130[3]	varianta Su-27
Šen-jang J-16	Čína Čína	víceúčelový (úderný) stíhač		170+[3]
Suchoj Su-27	SSSR Rusko Rusko	stíhač k vybojovaní vzdušné nadvlády	Su-27UBK	32[3]
Suchoj Su-30	Rusko Rusko	víceúčelový stíhač	Su-30MKK	73[3]
Suchoj Su-35	Rusko Rusko	víceúčelový stíhač	Su-35S	24[3]
Bitevní letouny
Si-an JH-7	Čína Čína	stíhací bombardér	JH-7A	140[3]
Bombardéry
Si-an H-6	Čína Čína	strategický bombardér		176+[3]	varianta Tupolevu Tu-16
Letouny určené pro elektronický boj (EW&ELINT)
Šen-jang J-16	Čína Čína	elektronický boj	J-16D	2+[3]
Šen-si Y-8	Čína Čína	elektronický boj	Y-8CB Y-8DZ Y-8G Y-8XZ	4[3] 2[3] 6[3] 2[3]
Tupolev Tu-154	SSSR	elektronické zpravodajství (ELINT)	Tu-154M/D	4[3]
Letouny určené pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR)
Šen-jang J(Z)-8	Čína Čína	průzkumný letoun	JZ-8 JZ-8F
Létající systémy včasné výstrahy a řízení (AEW&C)
Šen-si KJ-200	Čína Čína	AWACS		4[3]
Šen-si KJ-500	Čína Čína	AWACS		11[3]
KJ-2000	Čína Čína	AWACS		4[3]
Tankery
Si-an H-6	Čína Čína	tankování paliva za letu	H6-U	10[3]
Iljušin Il-78	SSSR	tankování paliva za letu		3[3]
Si-an Y-20	Čína Čína	strat. transport., tankování za letu	Y-20U	3[3]
Transportní letouny
Iljušin Il-76	Rusko Rusko	strategické transportní letadlo	IL-76MD/TD	20[3]
Si-an Y-20	Čína Čína	strategické transportní letadlo		31+[3]
Šen-si Y-8	Čína Čína	taktické transportní letadlo	Y-8C	30[3]
Šen-si Y-9	Čína Čína	taktické transportní letadlo		25+[3]
Š’-ťia-čuang Y-5	Čína Čína	lehké transportní letadlo		70[3]
Si-an Y-7	Čína Čína	lehké transportní letadlo	Y-7 Y-7H	41[3]
Dopravní letouny
Airbus A319	Francie Francie	dopravní letadlo		3[3]
Boeing 737	USA USA	dopravní letadlo (VIP)		9[3]
Bombardier CRJ200	Kanada Kanada	dopravní letadlo		5[3]
Bombardier CRJ700	Kanada Kanada	dopravní letadlo		5[3]
Tupolev Tu-154	SSSR	dopravní letadlo	Tu-154M	8[3]
Cvičná letadla
Nan-čchang CJ-6	Čína Čína	cvičné letadlo	CJ-6 CJ-6A CJ-6B	400[3]
Si-an Y-7	Čína Čína	cvičné letadlo	HYJ-7	12+[3]
Čcheng-tu J-7	Čína Čína	cvičné stíhací letadlo	JJ-7 JJ-7A	50[3] 150[3]
Čcheng-tu JL-8	Čína Čína	cvičné letadlo		350[3]
Kuej-čou JL-9	Čína Čína	cvičné letadlo		30[3]
Chung-tu JL-10	Čína Čína	cvičné letadlo		40[3]
Vrtulníky
Charbin Z-9	Čína Čína	užitkový vrtulník		20[3]	varianta vtulníku Eurocopter AS 365
Mil Mi-17	SSSR Rusko Rusko	užitkový vrtulník	Mi-17V-5	2[3]	varianta vrtulníku Aérospatiale SA 321
Čchang-che Z-8	Čína Čína	dopravní vrtulník		18+[3]
AS332 Super Puma	Francie Francie	dopravní vrtulník (VIP)		6+[3]
EC225 Super Puma	Francie Francie Německo Německo	dopravní vrtulník (VIP)		3[3]
Mil Mi-17	SSSR Rusko Rusko	dopravní vrtulník	Mi-17-1	4[3]
Bezpilotní letadla
GJ-1 GJ-2 Chung-tu GJ-11	Čína Čína	bojový ISR (CISR) dron		12+[3]
WZ-7	Čína Čína	ISR dron		12+[3]
WZ-8	Čína Čína	nadzvukový ISR dron		2+[3]

Protivzdušná obrana

HQ-9

Název systému	Země původu	Typ	Verze	Ve službě
Protiletadlové raketové komplety (PLRK) – tzv. střely země-vzduch (SAM)
HQ-9	Čína Čína	PLRK dlouhého dosahu	HQ-9 HQ-9B	180[3]
HQ-22	Čína Čína	PLRK dlouhého dosahu		100+[3]
S-300	SSSR Rusko Rusko	PLRK dlouhého dosahu	S-300PMU S-300PMU1 S-300PMU-2	32[3] 64[3] 120[3]
S-400	Rusko Rusko	PLRK dlouhého dosahu		32[3]
HQ-12	Čína Čína	PLRK středního dosahu		150[3]
HQ-6	Čína Čína	PLRK krátkého dosahu	HQ-6A HQ-6D	50+[3] 24[3]
Protiletadlové kanóny
PG-90	Čína Čína	35mm tažený protiletadlový kanón		?[3]