Levente

Levente (asi 1012 – 1046^?) byl nejstarší syn nitranského knížete Vazula z rodu Arpádovců.

Levente
Narození	1010
Úmrtí	1047 (ve věku 36–37 let)
Otec	Vazul
Příbuzní	Ondřej I. a Béla I. Uherský (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poté, co v roce 1031 uherský král Štěpán nechal oslepit Leventeho otce, odešel spolu s mladšími bratry Ondřejem a Bélou do Čech, kde nalezli azyl.^[1] Z pražského dvora pokračovali do Polska, kde se Béla oženil s Ryksou z dynastie Piastovců. Ondřej a Levente odešli do Kyjeva. V létě 1046 se na výzvu biskupa Gerarda Sagreda vrátili do Uher, kde vládl Petr Orseolo. Využili příležitosti a stali se vůdci živelného pohanského povstání namířeného proti cizincům a kléru.^[2] Petr Orseolo se pokusil uprchnout na dvůr císaře Jindřicha III., ale byl polapen, uvězněn, oslepen a vykastrován.

Levente se nikdy nestal křesťanem, a proto jej v nástupnictví na uherském trůně přeskočili jeho mladší bratři Ondřej I. (král v letech 1046–1060/1061) a Béla I. (král v letech 1060–1063).

„	Léta Páně 1047 se stal králem Ondřej I. a jeho bratr Levente mu pomáhal vládnout...	“
— Spišskosobotská kronika[3]