Li Teng-chuej

Li Teng-chuej (znaky: 李登輝, 15. ledna 1923 San-č’, Tchaj-wan – 30. července 2020 Tchaj-pej^[2][3]) byl tchajwanský politik a v letech 1988–2000 prezident Tchaj-wanu.^[4] Za svůj významný podíl na demokratizaci země je označován za "Otce demokracie".^[5][6]

Li Teng-chuej
7., 8., 9. prezident Čínské republiky
Ve funkci: 13. leden 1988 – 20. květen 2000
Viceprezident	Li Jüan-cchu
Předchůdce	Ťiang Ťing-kuo
Nástupce	Čchen Šuej-pien
47. viceprezident Čínské republiky
Ve funkci: 20. květen 1984 – 13. leden 1988
Stranická příslušnost
Členství	Kuomintang (KMT) Tchajwanská unie solidarity (TSU)
Narození	15. ledna 1923 San-č’, Tchaj-wan
Úmrtí	30. července 2020 (ve věku 97 let) Všeobecná nemocnice pro veterány v Tchaj-peji
Příčina úmrtí	septický šok
Rodiče	Lee Ching-long a Ťiang Ťin
Děti	Annie Lee Li Sien-wen Anna Lee
Příbuzní	Lee Teng-ching a Li Ping-nan (sourozenci)
Alma mater	Cornell University[1]
Profese	zemědělský ekonom a politik
Ocenění	Jamamotova cena (1999)
Commons	李登輝
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Li se narodil v oblasti San-č’ (dnes součástí administrativního celku Nová Tchaj-pej) do původně rolnické rodiny etnika Hakka, mluvící ale již tchajwanštinou. Vyrůstal na tehdy Japonskem ovládaném Tchaj-wanu, sloužil jako dobrovolník v druhé světové válce a v roce 1940 přijal své japonské jméno Iwasato Masao (岩里政男).^[7] Po válce studoval na Kjótské univerzitě v Japonsku, tchajwanské NTU a ve Spojených státech.

Politika

Po návratu na Tchaj-wan v roce 1968 se začal angažovat v politice a zastával významné politické funkce: 1972–1978 ministr bez portfeje, 1978–1981 starosta Tchaj-peje, 1981–1984 správce provincie Tchaj-wan, 1984–1988 viceprezident Tchaj-wanu. V roce 1988 zemřel Ťiang Ťing-kuo a Li byl stranou jmenován novým prezidentem země a zároveň předsedou Kuomintangu.

Po nástupu do funkce obměnil složení jak ústředního výboru strany tak Exekutivního Yuanu (vlády) a dosadil do nich převážně Tchajwance namísto původních Číňanů, kteří na Tchaj-wan přišli s Kuomintangem po válce. Po tchajwanizaci politických orgánů a vyslyšení demonstrantů Hnutí Wild Lily požadující přímé volby prezidenta a členů Národního shromáždění a Legislativního Yuan vedl či umožnil Li politické reformy vedoucí zemi k pluralitní demokracii.^[2][8]

V roce 1991 byla zrušena Přechodná ustanovení proti komunistickému povstání (動員戡亂時期臨時條款), úpravy ústavy z roku 1948, které ji fakticky zrušily a tím umožnily stanné právo na Tchaj-wanu a vlády jedné strany.^[9] a v roce 1996 se konaly první přímé prezidentské volby, ve kterých Li svůj post obhájil.^[8]

Od 90. let otevřeně zastával formální samostatnost Tchaj-wanu. V roce 2001 byl Li z Kuomintangu vyloučen v souvislosti se založením opoziční Tchajwanské unie solidarity.