Tchaj-pej

Tchaj-pej (ženský rod^[2]; tradiční znaky: 臺北, zjednodušené znaky: 台北; pinyin: Táiběi; tchajwansky: Tâi-pak) je hlavním městem Čínské republiky (Tchaj-wanu), leží na severu ostrova Tchaj-wan. Ve správním systému Čínské republiky je centrálně spravovaná speciální obec. Žije zde přibližně 2,60 milionu^[1] obyvatel. Společně s hustě osídlenou centrální a západní částí města Nová Tchaj-pej, které ji obklopuje, splývá do jedné velké aglomerace, taktéž označovaná jako Tchaj-pej. Ve městě se také nachází kdysi nejvyšší budova světa – mrakodrap Tchaj-pej 101.

Tchaj-pej 臺北
Shora po směru hodinových ručiček: Celkový pohled, Grand Hotel, Far Eastern Plaza, Národní palácové muzeum, Čankajškův památník, stanice Ťien-tchan
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	25°2′15″ s. š., 121°33′45″ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	UTC+08:00
Stát	Tchaj-wan Tchaj-wan
Administrativní dělení	12 městských obvodů
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	271,80 km²
Počet obyvatel	2 603 150 (2020)[1]
Hustota zalidnění	9 577,5 obyv./km²
Správa
Status	hlavní město, speciální obec
Starosta	Chiang Wan-an (od 2022)
Vznik	1709
Oficiální web	www.gov.taipei
Telefonní předvolba	02
PSČ	100
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavními průmyslovými odvětvími jsou elektronický průmysl, textilní průmysl, hutnictví, stavba lodí a výroba motocyklů.

Geografie

Poloha

Tchaj-pej se nachází v Tchajpejské pánvi (台北盆地) na severu ostrova Tchaj-wan. Na jihu ji obtéká řeka Sin-tien (新店溪), na západě řeka Tan-šuej (淡水河); severní obvody Š'-lin a Pej-tchou zasahují severně od řeky Ťi-lung (基隆河) a přiléhají k národnímu parku Jang-ming-šan (陽明山國家公園).

Klima

Kvůli své údolní poloze město v letních měsících trpí vysokými teplotami a vlhkostí. Problém zvyšuje husté zalidnění a časté používání klimatizace. Klima v oblasti je subtropické.

Dějiny

Oblast Tchajpejské pánve obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan.^[3] V 18. a 19. století sem přicházeli imigranti z Číny, a na území dnešní Tchaj-peje vznikala významná města Monka (dnešní Wan-chua), Twatutia (Dadaocheng), Dalongdong a další. V roce 1875 bylo poblíž těchto měst založeno nové město Čcheng-nej (城內 Chengnei, doslova uvnitř hradeb), dnešní centrum Tchaj-peje.^[4] Z tehdy vystavených hradeb dnes zbyla jen pětice městských bran, přičemž jen severní brána je zachována v původní podobě.^[5] V roce 1887 byla města sjednocena a stala se hlavním městem nově vyhlášené provincie Tchaj-wan, rozkládající se nad tou částí ostrova, která byla pod kontrolou Říše Čching. Při té příležitosti bylo město přejmenováno na Tchaj-pej (臺 Tchaj(wan) + 北 pej – sever).^[3]

Severní brána bývalého městského opevnění.

Od doby, kdy v roce 1895 Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, začal další rozvoj města. Již v roce 1905 byly zbourány městské hradby, aby na jejich místě vznikly městské bulváry a železniční koridor.^[3] Roku 1919 byl dokončen Úřad guvernéra (dnešní Prezidentský palác), v roce 1921 Nemocnice NTU. Nejvýznamnější obchodní čtvrtí se stalo bývalé město Twatutia (Dadaocheng). Město ke konci války zažilo nálety spojeneckých sil.^[6]

Po válce město spolu se souostrovím spadlo pod správu Kuomintangu, která v roce 1947 vyústila v nepokoje a následný Masakr 228.^[7][8] O dva roky později, kdy komunisté obsadili Čínu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan, se Tchaj-pej stala „provizorním“ hlavním městem Čínské republiky a nastala další vlna rozrůstání města.^[3] Začátkem 60. let zde žilo přes milion obyvatel, o dekádu později již více než dva miliony.

V roce 1968 byla k městu připojena okolní města Nan-kang, Ťing-mej, Mu-ča, Nej-chu, Pej-tchou a Š'-lin bývalého okresu Tchaj-pej. Celkový počet 16 městských částí byl v roce 1990 restrukturalizován do dnešních 12.^[3]

V roce 1990 se v Tchaj-peji konalo shromáždění Hnutí Wild Lily, které pomohlo ukončit vládu jedné strany a přispělo k demokratizaci země.^[9] Od doby, kdy se v roce 1996 konají svobodné volby, město slouží jako sídlo vlády Tchaj-wanu.

Jako první linka metra byla v roce 1996 zprovozněna nadzemní linka Wen-chu. Město se mezi lety 2004 a 2010 pyšnilo nejvyšší budovou světa, mrakodrapem Tchaj-pej 101.

Městské části

Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 čchü):^[10]

Mapa	Městská část					Počet obyvatel (zdroje:[11])	Rozloha (km2)
	Český přepis	Znaky	Hanyu pinyin	Tongyong pinyin	Tchajwansky
Pej-tchou Š’-lin Nej-chu Čung-šan Sung- šan Ta-tchung Čung- čeng Wan-chua Ta-an Sin-i Nan-kang Wen-šan	Sung-šan	松山區	Sōngshān	Songshan	Siông-san	210 539	9,29
	Sin-i	信義區	Xìnyì	Sìnyì	Sìn-gī	229 211	11,21
	Ta-an	大安區	Dà'ān	Dà-an	Tāi-an	312 909	11,36
	Čung-šan	中山區	Zhōngshān	Jhongshan	Tiong-san	231 286	13,68
	Čung-čeng	中正區	Zhōngzhèng	Jhongjhèng	Tiong-chèng	158 814	7,61
	Ta-tchung	大同區	Dàtóng	Dàtóng	Tāi-tông	130 929	5,68
	Wan-chua	萬華區	Wànhuá	Wànhuá	Báng-kah	189 052	8,85
	Wen-šan	文山區	Wénshān	Wúnshan	Bûn-san	274 227	31,51
	Nan-kang	南港區	Nángǎng	Nángǎng	Lâm-káng	121 134	21,84
	Nej-chu	內湖區	Nèihú	Nèihú	Lāi-ô͘	287, 861	31,58
	Š’-lin	士林區	Shìlín	Shìhlín	Sū-lîm	290 682	62,37
	Pej-tchou	北投區	Běitóu	Běitóu	Pak-tâu	255 713	56,82

Stav v roce 2019

Vysoké školy a univerzity

Tchaj-pej je také centrem vzdělávacích zařízení Tchaj-wanu. Ve městě se nacházejí následující důležité státní a soukromé vysoké školy:

Název	Čínsky	Rok založení	Vyučujících	Studujících
Národní univerzita veřejné správy	國立政治大學	1954	759	14 800
Národní tchajwanská univerzita	國立臺灣大學	1928	2 107	29 830
National Taiwan Normal University	國立台灣師範大學	1946	858	13 432
National Yang-Ming University	國立陽明大學	1975	358	3 563
National Taiwan University of Science and Technology	國立台灣科技大學	1974	330	8 366
National Taipei University of Technology	國立台北科技大學	1994	458	8 242
National Taipei University of Arts	國立台北藝術大學	1982	175	1 732
Soochow University	東吳大學	1954	562	15 629
Chinese Culture University	文化大學	1963	744	27 615
Shih Hsin University	世新大學	1960	279	10 917
Ming Chuan University	銘傳大學	1960	572	17 521
Shih Chien University	實踐大學	1958	280	14 657
Tatung University	大同大學	1963	207	3 874
Taipei Medical University	台北醫學大學	1960	365	5 674

Stav v roce 2004

Kromě toho se ve městě nacházejí důležité vyšší odborné školy:

Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua

Název	Čínsky	Rok založení	Vyučujících	Studujících
Taipei College of Nursing	台北護理學院	1994	154	2 905
Taipei Teachers College	台北師範學院	1961	226	4 692
Taipei College of Business	台北商業技術學院	1968	223	922
Taipei Municipal Teachers College	台北市立師範學院	1964	226	3 591
Taipei Physical Education College	台北體育學院	1968	124	1 753
China Institute of Technology	中華技術學院	1968	264	4 745
Takming College	德明技術學院	1965	228	2 245

Stav v roce 2004

Vláda a politika

Mrakodrap Tchaj-pej 101, kdysi nejvyšší budova světa (509 m) (první je Burdž Chalífa v Dubaji).

Od roku 2014 je starostou tchajwanský chirurg a politik Kche Wen-če (柯文哲).

Na místo starosty byli lidé jmenováni od doby zahrnutí Tchaj-peje pod centrální vládu v roce 1967 až po první veřejné volby, které se konaly v roce 1994. Volí se jednou za 4 roky. Prvním zvoleným starostou byl Čchen Šuej-pien (陳水扁) z Demokratické pokrokové strany (民主進步黨; DPP), který byl v letech 2000 až 2008 prezidentem Čínské republiky (Tchaj-wanu).

Podle výsledků voleb v předchozím desetiletí voliči vykazují určitou náklonnost k pro-KMT táboru (tzv. „Modrý“ tábor)^[zdroj?], nicméně obhájci tábora pro-DPP (tzv. „Zelený“ tábor) reprezentují nezanedbatelnou část voličů. Současný starosta Ko Wen-je kandidoval jako nezávislý.

Jako město, které je sídlem prezidentského úřadu, centrální legislativy a mnoha dalších administrativních celků, je Tchaj-pej často sužována velkými politickými kampaněmi a náhodnými srážkami mezi zastánci odlišných táborů. Masové pochody a demonstrace na bulváru Ketagalan před prezidentským úřadem po volbách v roce 2004 či v rámci Slunečnicového hnutí v roce 2014 jsou příhodným příkladem politického tlaku, který ve městě je.

Kultura

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

Výhled na Tchaj-pej z vyhlídky na Sloní hoře (象山).

Prezidentský palác, ve kterém se nachází kancelář tchajwanské prezidentky. Budova pochází z roku 1919.

Historické a pozoruhodné čtvrti

• Wan-chua (Bangka)
• Twatutia (Dadaocheng)
• Ximending
• Pej-tchou

Chrámy

• Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua
• Chrám Baoan ve čtvrti Dalongdong
• Konfuciův chrám

Muzea

• Národní palácové muzeum
• Národní muzeum Tchaj-wanu
• TFAM (Taipei Fine Arts Museum)
• MOCA (Muzeum současného umění)
• Národní historické muzeum
• Národní muzeum lidských práv ve čtvrti Wen-šan

Ostatní stavby

• Prezidentský palác
• Tchaj-pej 101

Přírodní památky

• Národní park Jang-ming-šan
• Vyhlídka na Sloní hoře (象山)

Doprava

Tchaj-pej je hlavním tchajwanským dopravním uzlem pro vnitrostátní i mezinárodní leteckou, silniční a železniční dopravu.

Letecky město obsluhuje Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan ležící 40 km západně od města a Letiště Tchaj-pej Sung-šan, které se nachází přímo ve městě. Tchaj-pej je napojena na vysokorychlostní vlakové tratě HSR skrze dvě stanice (Tchaj-pej a Nan-kang) a prochází zde západní linka Tchajwanské železnice (TRA). Centrální železniční uzel města je hlavní nádraží Taipei Main Station.

Na silniční dopravu je území napojeno přes dálnice č. 1 a 3, propojující sever a jih ostrova, a dálnici č. 5, propojující hlavní město s okresem I-lan.

Metro

Mapa Tchajpejského metra

Podrobnější informace naleznete v článku Metro v Tchaj-peji.

Tchajpejské metro má v současné době šest hlavních linek s celkovým počtem 131 stanic.^[12] Dále je propojeno s linkou metra města Tchao-jüan, která zajišťuje spojení mezi oběma městy a letištěm Tchaj-wan Tchao-jüan. Doba jízdy z centra města na letiště trvá 35 min.

Partnerská města

• Anchorage, USA (1997)
• Ankara, Turecko
• Asunción, Paraguay (1987)
• Atlanta, USA (1979)
• Banjul, Gambie (1997)
• Bengalúru, Indie
• Bissau, Guinea-Bissau (1997)
• Boston, USA (1988)
• Cleveland, USA (1975)
• Cotonou, Benin (1967)
• Dakar, Senegal (1997)
• Dallas, USA (1997)
• Džidda, Saúdská Arábie (1978)
• Gold Coast, Austrálie (1982)
• Guam, USA (1973)
• Ciudad de Guatemala, Guatemala (1998)
• Ho Či Minovo Město, Vietnam (1968)
• Houston, USA (1961)
• Indianapolis, USA (1978)
• Johannesburg, JAR (1982)
• Jokohama, Japonsko (2006)
• La Paz, Bolívie (1997)
• Lilongwe, Malawi (1984)
• Lomé, Togo (1966)
• Los Angeles, USA (1979)
• Majuro, Marshallovy ostrovy (1998)
• Malabon, Filipíny (2005)
• Managua, Nikaragua (1992)
• Manila, Filipíny (1966)
• Mbabane, Svazijsko (1997)
• Monrovia, Libérie (1998)
• Oklahoma City, USA (1981)
• Ouagadougou, Burkina Faso (2008)
• Ciudad de Panamá, Panama (1989)
• Phoenix, USA (1979)
• Praha, Česko (2013)
• Pretoria, JAR (1983)
• Quezon City, Filipíny (1968)
• Riga, Lotyšsko (2001)
• San Francisco, USA (1970)
• San José, Kostarika (1984)
• San Salvador, Salvador (1993)
• Santo Domingo, Dominikánská republika (1970)
• Soul, Jižní Korea (1968)
• Tegucigalpa, Honduras (1975)
• Tegu, Jižní Korea (2010)
• Varšava, Polsko (1995)
• Versailles, Francie (1986)
• Vilnius, Litva (1998)
• Ulan-Ude, Rusko (1996)
• Ulánbátar, Mongolsko (1997)
• Uppsala, Švédsko (1974)
• Temešvár, Rumunsko