Lotfi Zadeh
americký matematik a informatik ázerbájdžánského původu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lotfi Aliasker Zadeh (ázerbájdžánsky Lütfəli Rəhim oğlu Ələsgərzadə; 4. února 1921[1] – 6. září 2017) byl matematik, počítačový vědec, elektrotechnik, výzkumník umělé inteligence a profesor počítačových věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Remove ads
Nejvíce je znám pro svůj návrh fuzzy matematiky, skládající se ze souvisejících konceptů fuzzy množiny[2], fuzzy logiky[3], fuzzy algoritmů[4], fuzzy sémantiky[5], fuzzy jazyků[6], fuzzy řízení[7], fuzzy systémů[8], fuzzy pravděpodobnosti[9], fuzzy událostí[9] a fuzzy informace.[10]
Je zakládajícím členem Euroasijské akademie.[11]
Remove ads
Život
Narodil se jako Lotfi Aliaskerzadeh v Baku v Ázerbájdžánu. Jeho otec Rahim Aleskerzade byl novinář íránsko-ázerbájdžánského původu, matka Fanya (Feyga) Korenman pediatrička židovského původu z Oděsy na Ukrajině; byla íránskou občankou[12][13][14][15] V Baku tři roky navštěvoval základní školu.
V roce 1931 se rodina přestěhovala do Teheránu, kde dalších osm let chodil do místní střední školy. Přestože ovládal lépe ruštinu než perštinu, složil v Íránu zkoušky na univerzitu a umístil se jako třetí nejlepší v celé zemi. V roce 1942 dokončil Teheránskou univerzitu jako jeden ze tří absolventů oboru elektrotechnika. Během invaze Spojených států amerických, Sovětského svazu a Velké Británie do Íránu Zadeh pomáhal svému otci, jenž obchodoval s americkými vojáky, kterým dodával kovy a stavební materiály.[16]
Roku 1943 Zadeh se rozhodl emigrovat do Spojených států, kam se dostával složitou cestou přes Káhiru, kde čekal na loď a na potřebné dokumenty k cestě. Do USA se dostal v polovině roku 1944 a nastoupil na Massachusettský technologický institut, kde nastoupil jako postgraduální student. V USA si změnil prostřední jméno na Asker.
Na Massachusettském technologickém institutu získal v roce 1946 magisterský titul v elektrotechnice. Následně odešel na Kolumbijskou univerzitu, protože jeho rodiče se přestěhovali do New Yorku. Kolumbijská univerzita jej přijala jako doktoranda, titul z elektrotechniky zde získal roku 1949, následující rok se stal asistentem.
Na Kolumbijské univerzitě vyučoval deset let, až byl v roce 1957 povýšen na řádného profesora. V roce 1959 přesídlil na Kalifornskou univerzitu v Berkeley. Roku 1965 zde vydal práci na téma fuzzy množin, ve které detailněji studuje matematiku fuzzy teorie množin. V roce 1973 navrhl teorii fuzzy logiky.
Remove ads
Vědecká práce
Podle Google Scholar byly Zadehovy práce k září 2015 citovány 150 852krát, z toho práce o fuzzy množinách 58 251krát.[17]
Fuzzy množiny a systémy
Ve své teorii Zadeh navrhoval použití charakteristické funkce s rozsahem intervalu [0,1] fungující na doméně všech možných hodnot. Navrhl nové operace na počtu logiky a ukázal, že fuzzy logika je zobecněním klasické a booleovské logiky. Navrhl také fuzzy čísla jako zvláštní typ fuzzy množin, stejně jako odpovídající pravidla pro konzistentní matematické operace.[18]
Další práce
V roce 1952 spolu s Johnem Ragazzinim vyvinuli metodu Z transformace v diskrétním zpracování časových signálů. Tato metoda je i na počátku 21. století standardem v oblasti digitálního zpracování signálu, digitálního ovládání a dalších diskrétních systémech používaných v průmyslu a výzkumu.
Jeho nejnovější práce zahrnuje výpočetní techniky se slovy a vnímáním.
Remove ads
Osobní život
Zadeh byl ženatý s Fay Zadeh, kterou poznal na univerzitě v Íránu, mají spolu dvě děti.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads