Luca Van Assche
francouzský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Luca Van Assche (* 11. května 2004 Woluwe-Saint-Lambert, Bruselský region) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]
_(52129515531).jpg)
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 63. místě a ve čtyřhře v lednu téhož roku na 335. místě. Trénuje ho Yannick Quere.[2]
V juniorském tenise vyhrál French Open 2021 po finálovém vítězství nad krajanem Arthurem Filsem.[4][1] Po skončení dosáhl kariérního maxima na juniorském kombinovaném žebříčku ITF, když se v červenci 2021 stal světovou jedničkou.[3]
Remove ads
Soukromý život
Narodil se roku 2004 v belgickém městě Woluwe-Saint-Lambert, ležícím v Bruselském regionu, do rodiny belgického provozního ředitele lodního dopravce a italské učitelky. Má dvě sestry a bratra. Ve třech letech se s rodinou přestěhoval do francouzského Aix-en-Provence, kde o rok později začal hrát tenis. Od dvanácti letech strávil rok života v Poitiers jako člen francouzského tenisového programu pro mladé talenty. Po střední škole se stal posluchačem matematiky na Univerzitě Paříž IX. Hovoří francouzsky, italsky a anglicky.[1][5][6]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval únorovou čtyřhrou Open Sud de France 2022 v Montpellier, do níž obdržel s krajanem Saschou Gueymardem Wayenburgem divokou kartu. Po výhře nad ukrajinsko-španělským párem Molčanov a Vega Hernández skončili na raketách nejvýše nasazených pozdějších vítězů Herberta s Mahutem. Do grandslamu poprvé zasáhl se stejným spohráčem v deblu French Open 2022. Časnou porážku jim přivodili pozdější semifinalisté, Ind Rohan Bopanna s Nizozemcem Matwém Middelkoopem.[7]
.jpg)
První finále challenegeru si zahrál na říjnovém Lisboa Belém Open 2022 v Lisabonu. Do souboje o titul prošel z kvalifikace a podlehl v něm Italovi Marcovi Cecchinatemu.[8] Bodový zisk jej posunul do světové dvousetpadesátky. O tři týdny později prožil premiéru ve dvouhře túry ATP poté, co zvládl kvalifikaci na antverpském European Open 2022. V úvodním kole však nestačil na Japonce Jošihita Nišioku ze čtvrté desítky, když duel ztratil až v tiebreaku závěrečné sady.[9] Po prohraném finále brestského challengeru s krajanem Gregoirem Barrerem, vstoupil v listopadu 2022 do Top 200.[10] Na přelomu listopadu a prosince získal první challengerovou trofej v portugalské Maie po závěrečné výhře nad rakouským kvalifikantem Maximilianrm Neuchristem.[11] Po skončení figuroval na 138. příčce žebříčku jako nejmladší člen Top 150.
Do grandslamové dvouhry poprvé zasáhl na Australian Open 2023, do níž mu francouzský tenisový svaz udělil reciproční divokou kartu. V třísetovém průběhu nenašel recept na dvanáctého muže světa Camerona Norrieho.[12] Na přelomu února a března vybojoval druhý challengerový vavřín z Teréga Open Pau–Pyrénées 2023 hraného ve francouzském Pau. V semifinále zdolal sedmdesátého druhého muže pořadí Arthura Rinderkneche, nejvýše postaveného soupeře, jakého do té doby porazil.[1] V závěrečném duelu pak odvrátil dva mečboly Ugu Humbertovi a po 3:56 hodinách ovládl nejdelší finále v historii challengerového okruhu.[1][13] Skok o čtyřicet míst výše jej 6. března 2023 katapultoval na 110. pozici žebříčku.[14] I třetí triumf na challengerech dosáhl před dovršením věku 19 let,[1] když v závěrečných kolech sanremského turnaje přehrál Víta Kopřivu a Peruánce Juana Pabla Varillase. V následném vydání žebříčku z 3. dubna 2023 debutoval mezi sto nejlepšími hráči, posunem ze 108. na 91. příčku jako nejmladší člen Top 100.[15][16]
_02.jpg)
Následující dubnový týden dosáhl premiérové výhry ve dvouhře okruhu ATP, když v úvodu Estoril Open 2023 vyřadil portugalského kvalifikanta Pedra Sousu. Poté podlehl Davidovichi Fokinovi. Během téhož měsíce, na Srpska Open 2023 v Banja Luce, zdolal Stana Wawrinku,[17] než jej zastavila světová jednička Novak Djoković, přestože vyhrál úvodní sadu.[18] Do série Masters premiérově zasáhl na římském Internazionali BNL d'Italia 2023, kde nestačil na Argentince Tomáse Martína Etcheverryho. První grandslamovou dvouhru vyhrál na French Open 2023 s Marcem Cecchinatem. Do třetího kola „turnajů velké čtyřky“ premiérově postoupil na Australian Open 2024 po otočení průběhu dvou pětisetových bitev ze stavu 1–2 na sety. V Melbourne jej nezastavil Australan James Duckworth ani dvacátý osmý muž klasifikace Lorenzo Musetti.[19][7] Ve třetím utkání podlehl světové sedmičce a obhájci finálové účasti Stefanosi Tsitsipasovi.[20]
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (4 tituly)
Čtyřhra (1 titul)
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorů: 1 (1–0)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads