Máta

Máta (Mentha) je rod aromatických bylin mokrých nebo vlhkých míst s typickými chlupatými čtyřhrannými lodyhami s klasnatými květenstvími. Rod je v čeledi hluchavkovitých řazen do podčeledi Nepetoideae.

Máta
Máta dlouholistá (Mentha longifolia)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod	máta (Mentha) L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
máta dlouholistá (Mentha longifolia) máta klasnatá (Mentha spicata) máta rolní (Mentha arvensis) máta vodní (Mentha aquatica) máta vonná (Mentha suaveolens) polej obecná (Pulegium vulgare)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření

Je rozšířena v Eurasii, na severozápadě Afriky, v obou Amerikách, v Austrálii i na Novém Zélandu, a to mimo tropické oblasti.^[1][2]

Popis

Je to vytrvalá rostlina s hranatými lodyhami o výšce 0,2 až 1,2 m, které vyrůstají z podzemních či nadzemních plazivých oddenků s převážně chlupatými výběžky. Lodyha, lysá s drobnými papilami nebo častěji porostlá jednoduchými či větvenými chlupy, bývá přímá nebo od báze vystoupavá, převážně rozvětvená a pravidelně olistěná vstřícně vyrůstajícími křižmostojnými listy z obou stran převážně chlupatými. Listy bez palistů jsou přisedlé nebo na krátkých řapících, jejich kopinaté až vejčité čepele jsou celistvé a po obvodu drobně zubaté, někdy jsou kučeravé. Listeny mívají tvar i velikost lodyžních listů nebo jsou mnohem menší, nenápadné, čárkovité či kopinaté. Buňky lodyh i listů máty jsou prosyceny esenciálními oleji, (hlavně mentolem), které po rozemnutí výrazně voní. Silice jsou uloženy v buňkách obvykle na koncích žláznatých trichomů nebo v drobných papilách.

Drobné přisedlé nebo stopkaté tetracyklické květy jsou agregovány do více či méně hustých lichoklasů, které mohou být prodloužené nebo silně zkrácené. Často vyrůstají v horní části lodyhy v paždí listů v oddálených nebo hlávkovitě nakupených lichopřeslenech. Oboupohlavné (nebo řídce jen samičí) květy mívají převážně pravidelný, trubkovitý nebo zvonkovitý kalich dělený do pěti trojúhelníkovitých cípů, jeho trubka s 10 až 13 žilkami je obvykle v ústi holá a po povrchu roztroušeně chlupatá. Srostlolupenná trubkovitá koruna je tvořena čtyřmi plátky (dva horní jsou srostlé v jeden), mívá nejčastěji barvu fialovou až růžovou (ojediněle i bílou) a její trubka se ke konci zužuje. Z koruny vystupují čtyři prašníky na dlouhých tyčinkách. Dvoupouzdrý, lysý, svrchní semeník tvořený dvěma plodolisty je rozdělen nepravou přihrádkou na čtyři oddíly obsahující po jednom vajíčku, z prohlubně v jeho horní části vyrůstá čnělka s bliznou se dvěma nestejně dlouhými rameny. Opyluje je létající hmyz, který v květech hledá nektar.

Plodem jsou tmavé tvrdky vejčitého nebo elipsoidního tvaru, hladké nebo s drsným síťkovitým povrchem, které obsahují po 1 až 4 semenech bez endospermu.^{[1][2][3][4][5]}

Rozmnožování

Ve volné přírodě se máta množí pohlavně (semeny), ale častěji nepohlavně (vegetativně), přičemž obvykle vytváří na stanovištích polykormony. Při pěstování v zahradnických podnicích se množí pouze vegetativně, při množení ze semene nejsou v důsledku možné hybridizace zaručeny vlastnosti nových rostlin. Vegetativně se může rozmnožovat podzemními oddenky a jejích výběžky nebo nadzemními šlahouny, další možností je řízkování vrcholovými řízky.^[1][3]

Význam

Rostliny rodu máta obsahují hlavně silice, třísloviny, flavonoidy a fenoly. Jsou považovány za rostliny léčivé, kořeninové i aromatické. Mají prospěšné účinky na lidský organismus (hlavně mentol) a používají se k léčebným kúrám i pro výrobu mastí. Pro příjemné a osvěžující aroma se užívají hlavně v syrovém stavu jako ochucovadla do salátů, omáček i želé. Vydestilované aromatické složky slouží pro výrobu vonných látek používaných v kosmetice a potravinářství.^[1][2]

Léčitelství

Máta se používá k léčbě revmatismu, žlučníkových kamenů, při bolestech nervů, nevolnostech, a průjmech; též by měla být nápomocna při zvonění v uších.^[zdroj?] Máta by se však neměla užívat během těhotenství.

Taxonomie

Jednotlivé druhy rodu máta se vyznačují nápadnou morfologickou proměnlivostí, která je příčinou nejasností při popisování jednotlivých taxonů. Mezi odborníky v taxonomii nevládne shoda, je rozeznáváno mezi 20 až 30 druhy. Dále se jednotlivé druhy kříží a vzniká hodně hybridů mnohdy podobných některému rodiči; hybridy se rozmnožují převážně vegetativně.

V přírodě České republiky vyrůstají, mimo rostliny ojediněle pěstované v zahradách, tyto druhy:

• máta dlouholistá (Mentha longifolia) (L.) Huds.
• máta klasnatá (Mentha spicata) L.
• máta rolní (Mentha arvensis) L.
• máta vodní (Mentha aquatica) L.
• máta vonná (Mentha suaveolens) Ehrh.
• polej obecná (Pulegium vulgare) Mill.

a tyto hybridy:

• máta dalmatská (Mentha ×dalmatica) Tausch (M. arvensis × M. longifolia)
• máta hebká (Mentha ×niliaca) Juss. ex Jacq. (M. longifolia × M. suaveolens)
• máta huňatá (Mentha ×rotundifolia) (L.) Huds. (M. spicata × M. suaveolens)
• máta jemná (Mentha ×gracilis) Sole (M. arvensis × M. spicata)
• máta křovištní (Mentha ×dumetorum) Schult. (M. aquatica × M. longifolia)
• máta peprná (Mentha ×piperita) L. (M. aquatica × M. spicata)
• máta přeslenitá (Mentha ×verticillata) L. (M. aquatica × M. arvensis)^[3][6]

Mimo výše uvedených druhů rostoucích v přírodě ČR jsou podle posledních výzkumů v dalších zemích dále rozeznány tyto druhy:

• Mentha alaica Boriss.
• Mentha australis R. Br.
• Mentha canadensis L.
• Mentha cervina L.
• Mentha cunninghamii (Benth.) Benth.
• Mentha dahurica Fisch. ex Benth.
• Mentha darvasica Boriss.
• Mentha diemenica Spreng.
• Mentha gattefossei Maire
• Mentha grandiflora Benth.
• Mentha japonica (Miq.) Makino
• Mentha laxiflora Benth.
• Mentha micrantha (Fisch. ex Benth.) Heinr. Braun
• Mentha pamiroalaica Boriss.
• Mentha requienii Benth.
• Mentha royleana Wall. ex Benth.
• Mentha saturejoides R. Br.^[7]