Mónica Puigová
portorická tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mónica Puigová, celým jménem Mónica Puig Marchán, (* 27. září 1993 San Juan) je bývalá portorická profesionální tenistka a olympijská vítězka z ženské dvouhry Her XXXI. olympiády, čímž se stala prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, který získal zlatou olympijskou medaili.[1][2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála v květnu 2014 turnaj na štrasburské antuce. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2016 na 27. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2015 na 210. místě.[4]
V portorickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 utkáním základního bloku 1. skupiny Americké zóny proti Paraguyai, v němž s Marií-Angelou Ferreirovou vyhrála čtyřhru. Do srpna 2021 v soutěži nastoupila k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 22–5 ve dvouhře a 8–9 ve čtyřhře.[5]
Remove ads
Tenisová kariéra
2010
V roce 2010 získala zlatou medaili ve dvouhře na portorických Středoamerických a karibských hrách, když v boji o titul porazila Venezuelanku Adrianu Pérezovou. Na Letních olympijské hry mládeže v Singapuru vypadla jako druhá nasazená již v prvním kole s Čeng Saj-saj ve dvou setech.
2011
V juniorské kategorii si zahrála dvakrát singlové finále Grand Slamu. Na Australian Open 2011 byla nad její síly belgická juniorka An-Sophie Mestachová, jíž podlehla ve dvou setech. Na pařížské antuce French Open 2011 ji v boji o titul přehrála Tunisanka Ons Džabúrová.
Na Panamerických hrách 2011 konaných v Mexiku vybojovala stříbrný kov, když ve finále nestačila na Američanku Irinu Falconiovou.
2012
V říjnu 2012 nejdříve zvítězila na turnaji ITF s dotací 50 000 dolarů ve francouzském Joué-lès-Tours, kde v úvodním kole vyřadila nejvýše nasazenou Rusku Alexandru Panovovou. Ve finále přehrála Portugalku Marii João Köhlerovou. O čtrnáct dní později si připsla premiérový titul z události ITF s nejvyšší dotací 100 000 dolarů v Poitiers, když na ni ve finálovém zápase nestačila ruská hráčka Jelena Vesninová.
V tomto roce se poprvé dostala do druhé stovky žebříčku.
2013
Na Portugal Open na přelomu dubna a května se dostala do hlavní soutěže jako lucky loser a dokázala v prvním kole porazit osmou nasazenou Julii Görgesovou a ve druhém vyřadit bývalou vítězku French Open Francescu Schiavoneovou. Až ve čtvrtfinále ji vyřadila Carla Suárezová Navarrová.

Dařilo se jí také na grandslamových turnajích. Na French Open vyřadila v prvním kolem jedenáctou nasazenou Naděždu Petrovovou. Její cestu turnajem zastavila opět Suárezová Navarrová ve třetím kole. Na následujícím Grand Slamu ve Wimbledonu dosáhla největšího vítězství kariéry, když vyřadila v prvním kole turnajovou pětku Saru Erraniovou. Na turnaji došla až do čtvrtého kola, kde podlehla Sloane Stephensové ve třech setech.
Rok 2013 zakončila na 56. místě žebříčku.
2014
V květnu 2014 vybojovala premiérovou turnajovou trofej na okruhu WTA Tour, když na antukovém Internationaux de Strasbourg vyhrála soutěž dvouhry. Ve finále přehrála Španělku Silvii Solerovou Espinosovou.[8]
Do debutového ročníku soutěže vycházejících hvězd na Turnaji mistryň splnila kvalifikační kritéria a fanoušci ji následně zvolili jako jednu ze čtyř účastnic. V základní skupině vyhrála všechny tři zápasy nad Zarinou Dijasovou, Shelby Rogersovou i Čeng Saj-saj, kterou poté opět přehrála ve finále.
2015
Na začátku sezony 2015 se jí podařilo projít do druhého kola Australian Open a v únoru do semifinále turnaje v Pattaye a do čtvrtfinále turnaje v Acapulcu, kde ve druhém kole porazila druhou nasazenou Saru Erraniovou. V dubnu se do čtvrtfinále probojovala také v Bogotě.

Po nepodařené obhajobě ve Štrasburku a sérii vypadnutí v prvních kolech dalších turnajů klesla v žebříčku WTA na konec první stovky. V červenci reprezentovala Portoriko na Panamerických hrách v kanadském Torontu, kde vybojovala bronzovou medaili.[9] Sezónu zakončila na 91. místě žebříčku WTA.
2016: Olympijská vítězka
Na začátku sezóny se probojovala do finále turnaje kategorie Premier v Sydney, kde ovšem hladce prohrála se Světlanou Kuzněcovovou. Na následujícím Australian Open na úvod ztratila jen tři gamy proti Polce Magdě Linetteové. Ve druhém kole sehrála dramatickou bitvu proti české kvalifikantce a 114. hráčce žebříčku Kristýně Plíškové, v níž odvrátila pět mečbolů. Po výhře 9–7 v rozhodující sadě poprvé prošla do třetí fáze melbournského grandslamu.[10] V ní nestačila na další polskou tenistku, čtvrtou nasazenou Agnieszku Radwańskou, která jí uštědřila „kanára“.
V antukové části sezóny sice nikdy neprohrála první zápas na turnaji, ale nikdy do roku 2016 nepřešla třetí kolo. Ve čtvrtfinále J&T Banka Prague Open nestačila na nejvýše nasazenou Světlanu Kuzněcovovou ve třech setech. Na grandslamovém Roland Garros v Paříži se probojovala do třetího kola, kde ji porazila Američanka Madison Keysová.
Výkonnostní vzestup potvrdila na začátku travnaté části sezóny, když si dvakrát zahrála semifinále. Na AEGON Open Nottingham v něm jako čtvrtá nasazená uhrála čtyři gamy na turnajovou jedničku Karolínu Plíškovou. Následující týden dohrála mezi poslední čtveřicí na eastbournském AEGON International, kde prošla do hlavní soutěže z kvalifikace. V boji o finálový duel byla nad její síly pozdější vítězka Dominika Cibulková, jíž odebrala tři hry. Po turnaji postoupila na nové žebříčkové maximum, když figurovala na 36. místě. Ve Wimbledonu dohrála v úvodním kole, v němž ji zdolala šestnáctá nasazená Britka Johanna Kontaová.

V srpnové ženské dvouhře na Hrách XXXI. letní olympiády v Riu de Janeiru startovala jako světová čtyřiatřicítka. Na úvod porazila slovinskou hráčku Polonu Hercogovou. Totožným skóre zdolala i další soupeřku, Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou, jež v turnaji figurovala jako čtrnáctá nasazená. Ve třetím kole pak deklasovala třetí nasazenou Garbiñe Muguruzaovou ze Španělska. Ve čtvrtfinále ji po shodném výsledku nezastavila ani Němka Laura Siegemundová. Postup do bojů o medaile komentovala slovy: „Chci hrát o zlatou medaili, to je můj cíl. Budu se snažit pro to udělat maximum,“ uvedla, když přitom cestou do semifinále neztratila žádný set.[11][12] V něm ji čekala česká jednička a turnajová jedenáctka Petra Kvitová, kterou v prvním vzájemném střetnutí dokázala přehrát po divokém třísetovém průběhu.[1][2]
Ve finále olympijského turnaje si Mónica Puigová za 2:09 hodin připsala překvapivé vítězství nad německou světovou dvojkou Angelique Kerberovou po třísetovém průběhu. Stala se tak historicky prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, jenž vybojoval olympijské zlato.[1][2][13]
Po olympiádě vynechala severoamerické turnaje Western & Southern Open a Connecticut Open. Ve dvouhře US Open startovala z pozice poslední nasazené. Na turnaji vypadla, stejně jako ve Wimbledonu, již v úvodním kole, když ve dvou setech prohrála s Čeng Saj-saj z Číny.[14] V srpnu se stala hráčkou měsíce na okruhu WTA Tour. Poražena v prvních zápasech skončila na zářijovém Wuhan Open i říjnovém China Open, když ve Wu-chanu nestačila na Robertu Vinciovou a v Pekingu uhrála jen dva gamy na Yaninu Wickmayerovou.
2017–2019
Na začátku sezóny nedokázala obhájit finálovou účast na Apia International Sydney 2017 ani třetí kolo na Australian Open 2017 a v žebříčku se propadla zpět do čtvrté desítky. Na březnovém Miami Open 2018 a opět na čínském Wuhan Open 2018 ve třech setech porazila Carolinu Wozniackou. Na jaře 2019 se dostala zpět do šesté desítky žebříčku WTA, když na Volvo Car Open 2019 v Charlestonu postupně porazila Arynu Sabalenkovou a Danielu Collinsovou.
Remove ads
Soukromý život
Narodila se kubánskému otci Josému Puigovi a portorikánské matce Astrid Marchánové. Prarodiče z otcovy strany jsou Španělé a pocházejí z Katalánska. K tenisu ji přivedl otec v šesti letech a stal se jejím trenérem.
Utkání o olympijské medaile
Ženská dvouhra: 1 (1 zlato)
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 4 (2–2)
Remove ads
Finálové účasti na turnajích okruhu ITF
100 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 10 (6–4)
Remove ads
Finále na juniorce Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 2 (0–2)
Finále na dalších soutěžích
Středoamerické a karibské hry
Dvouhra: 1 (1–0)
Panamerické hry
Dvouhra: 1 (0–1)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads