Měděné rudy

Měděné rudy jsou minerály (nebo horniny) ve kterých se vyskytuje měď (případně s dalšími nerostnými surovinami) v dostatečném množství, aby byla její těžba ekonomicky návratná.

Měděná ruda

Měď je pro lidstvo významným kovem už od eneolitu a stále má široké uplatnění. Díky dobré elektrické vodivosti se hojně využívá v elektrotechnice, tepelné vodivosti mědi se využívá při výrobě ohřívačů a chladičů, je také důležitým materiálem pro ražbu mincí. Důležité jsou slitiny mědi (bronz, mosaz, tombak) a měděné plechy se používají jako krytiny.^[1]

Počátky těžby a zpracování

Jak již bylo řečeno, člověk začal používat měď jako jeden z prvních kovů. Nejstarší doklady o tavení tohoto kovu pocházejí z 3. tisíciletí ze severní Mezopotámie. ^[2] Těžila se na Kypru (odtud pochází její odborné jméno cuprum) již v období Římské říše. Český název pochází ze staré perštiny.

Těžba v současnosti

Důl Chuquicamata, Calama, severní Chile

Vzhledem k tomu, že poptávka po mědi ve světě v současnosti z dlouhodobého hlediska neklesá, mohou se těžit rudy s obsahem mědi až do obsahu 0,2% kovu, 90% mědi je těženo povrchově. Důležitým zdrojem mědi je recyklace, v roce 2011 tvořila 41% produkce rafinované mědi.^[3] Nejvíce světové produkce mědi odebírá Čína (cca 48%).^[4]

Země s největším podílem světové těžby mědi (s procentním podílem na světové těžbě):^[5]

• Chile (34%)
• Peru (8%)
• ČLR (7%)
• Spojené státy americké (7%)
• Austrálie (6%)
• Indonésie (5%)
• Zambie (5%)
• Kanada (3%)
• Polsko (3%)
• Kazachstán (2%)
• Mexiko (1%)
• ostatní země (14%)

Výskyt měděných rud

Měď nepatří mezi prvky, které by se vyskytovaly v zemské kůře v hojném množství, nicméně měděných rud je mnoho různých. Nejčastěji se vyskytuje v sloučeninách se sírou a kyslíkem, malachit a azurit jsou zásadité uhličitany. Vzhledem k tomu, že měď je ušlechtilý kov, může se vyskytovat i ryzí (čistá).

Význam mají jak hydrotermální ložiska, kde se měď vyloučila z horkých roztoků, tak metasomatická ložiska. Dalším, a neméně významným, druhem ložisek jsou tzv. porfyrová. Nazývají se tak proto, že měděné rudy jsou rozptýleny v hlubinných vyvřelinách, nejčastěji v žulových porfyrech.^[6] Mají sice menší obsah rud, ale jsou obrovská. Největší ložiska tohoto typu se nachází v Arizoně (USA) a Kazachstánu.

Měděné rudy

Zde je tabulka se základními informacemi o jednotlivých minerálech obsahujících měď. Podrobnější informace naleznete v článcích o jednotlivých minerálech.

Název rudy	chemický vzorec	krystalografická soustava	hustota v g/cm³	přibližný obsah mědi	místo výskytu v ČR	výskyt ve světě	další informace
ryzí měď	Cu	krychlová	8,94	místy až 100%	Vrančice, Příbramsko; Borovice, západní Morava; Studenec u Lomnice n. Polelkou; Vrchoslav, Plzeňsko	Keewenaw Point, Michigan, USA*; a další *Toto ložisko je velice velice vydatné. Žíly dosahují mocnosti až 10 m, a některé kusy čisté mědi ve skále váží až 150 tun.	Ložiska ryzí mědi v ČR jsou spíše vzácností především s vědeckým a sběratelským významem.
Kuprit	Cu2O	krychlová	6,14	až 88,8%	Běloves, Náchodsko; Horní Kalná, Libštát, Studenec, Podkrkonoší	Francie; Slovensko; Kazachstán; Arizona, USA; Chile a další	Vzniká jako produkt oxidace sulfidů mědi. Nachází se také v sedimentárních rudách permského stáří.
Chalkocit	Cu2S	nejčastěji kosočtverečná	5,8	až do 79,9%[7]	Vrančice u Milína[8]; Horní Vernéřovice[9]; Horní Kalná[10]	Anglie; Španělsko; Rusko; DR Kongo; Arizona, Utah, Montana, Alaska, USA a další	vzniká z hydrotermálních roztoků, na povrchu bývá vlivem chemického zvětrávání pokryt malachitem nebo azuritem.
Bornit	Cu5FeS4	kosočtverečná	5,3 - 4,9	63,3% (jiný zdroj 56%[11])	Vrančice u Milína[11]; Jáchymov; Cínovec;	Anglie; Německo; Francie; Švédsko; Polsko; JAR; Montana, Connecticut, Arizona, USA; Chile; Mexiko; Kazachstán; Rusko a další	Původ má magmatický, sedimentární, metamorfní i hydrotermální. Těží se povrchově.
Covellin	CuS	hexagonální (šesterečná)	4,58	66,4%	Horní Vernéřovice[12]	Montana, Alaska, Arizona, USA; Namibie; Srbsko; Španělsko a další	Vzhledem k vzácnému výskytu se jako měděná ruda netěží, nicméně díky indigově modré barvě je významný ze sběratelského hlediska.
Chalkopyrit	CuFeS2	čtverečná	4,25	35%	Horní Slavkov; Příbram; Cínovec; Krupka; Zlaté hory	Slovensko; Německo; Španělsko; Rusko; Spojené království; USA; Chile a další	Nejrozšířenější měděná ruda[13] se těží povrchově. Obsahuje také 30% Fe, přesto se jako železná ruda nedobývá.Často se vyskytuje s dalšími sulfidy, například s galenitem, nebo sfaleritem.
Bournonit	PbCuSbS3	kosočtverečná	5,83	13%	Kutná Hora; Příbram	Slovensko; Rumunsko; Spojené království; USA; Bolívie; Čína a další	Polymetalický minerál (obsahuje více kovů a polokovů) vzniká z hxdrotermálních roztoků. Obsahuje 42,5% Pb, 25% Sb a 19,5% S. Protože všechny tyto prvky dnes mají své průmyslové využití, je výhodným zdrojem surovin.
Malachit	Cu2(OH)2CO3	monoklinická (jednoklonná)	3,9	57%	Příbram; Podkrkonoší; vrch Mědník	Rusko; DR Kongo; Namibie; Mexiko; Wales; Arizona, USA a další	Přestože se malachit a azurit většinou jako ruda mědi nevyužívají, jsou pro těžbu významné. Nacházejí se v místech zvětrávání jiných měděných rud, často při povrchu, čímž na ložisko upozorňují. Často se vyskytují společně.
Azurit	Cu3(CO3)2(OH)2	monoklinická (jednoklonná)	3,83	55%	Cínovec; Podkrkonoší; Český Brod	Rusko; Arizona, USA; Namibie; Izrael; Slovensko	Azurit vzniká další hydratací malachitu, naopak malachit může vznikat vysoušením azuritu. Oba minerály slouží již několik staletí jako ozdobné kameny, ve špercích, amuletech, k výrobě barviv atp.

Malachit a azurit se často vyskytují společně.